Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

1191.

Zpráva

rozpočtového výboru

o vládním návrhu zákona (tisk č. 1028), kterým se stanoví dodatek ke státnímu rozpočtu na rok 1920.

Jako ve většině evropských států, přistoupila i v naší republice vláda v prosinci r. 1920 s dodatečným rozpočtem pro ten rok. Tento dodatečný rozpočet bylo nutno s určitostí očekávati, protože

1. Národnímu shromáždění již v lednu 1920 byla ohlášena dodatečná potřeba ministerstva nár. obrany;

2. parlament během r. 1920 usnesl se na zákonech a resolucích, jichž realisování vyžadovalo značných finančních nákladů, do rozpočtu na r. 1920 nezařaděných;

3. kupní cena všech předmětu a potřeb během roku se značně zvýšila.

Srovnáním celkové dodatečné potřeby v obnosu ... 4.862,251.112 K

a dodatečné úhrady v obnosu ... 2.675,730.021 K

jeví se celkový schodek dodatečné potřeby pro rok 1920 obnosem ... 2.186,521.091 K.

Schodek tento jest však do značné části hrazen úsporami ve výdajích státním rozpočtem pro rok 1920 povolených, které obnášejí dle bezpečných předpokladů 1.217,000.000 K.

Obnos tento se skládá z následujících položek:

I. Podle tit. 1, § 3 X. kap. VII. rozpočtu na rok .1920 bylo pro úrokovou službu na předválečný dluh rakouský, uherský a společný preliminováno okrouhle ... 720,000.000 K.

Kromě toho pak dle tit. 1, § 3 I. téže kap. na splátku kapitálu ... 90,000.000 K,

úhrnem tedy ... 810,000.000 K.

Při stanovení tohoto rozpočtu vycházelo ministerstvo financí z předpokladu, že úrokování a splácení předválečných dluhů v r. 1920 skutečně nastane, ježto mělo za to, že reparační komise v tomto roce část předválečného dluhu na naši republiku připadající určí a povinnost ku placení úroků a splátek skutečně nastane. Toto se však nestalo; nejen že reparační komise nám část předválečných dluhů dosud nepřiřkla, nýbrž nebyly ani formální předpoklady (sepsání dle čísel atd.) splněny a nelze tudíž za, to míti, že by v roce 1920 jakékoliv placení dluhu předválečného, ať již úroku nebo splátek mohlo ještě nastati.

Ustanovení čl. VI. odst. 2. fin. zákona pro rok 1920 (č. 104 sb. z. a nař.), dle kterého částky určené na zaplacení úroků státního dluhu atd. mohou býti vydávány i po uplynutí r. 1920, nemá v tomto případě místa. Nemáme totiž ještě právního závazku ku vyplácení úroků a kapitálů z těchto předválečných dluhů. Mírová smlouva St. Germainská stanoví sice, že jistou část dluhu předválečného republika Československá převezme; to však jest pouze závazkem vůči státům, se kterými smlouva byla uzavřena, že učiníme uvnitř svého státu ústavní opatření, dle kterého závazkům, které jsme převzali, vyhovíme. Právním titulem pro majitele předválečných státních dluhopisů bude tudíž toto ústavní opatření, — zákon, — který na podkladě mírové smlouvy teprve vydán bude. Ježto zákon takový dosud vydán nebyl, není možno mluviti o tom, že by úroky z dluhů předválečných patřily k dávkám takovým, které se na právním titulu zakládají a které by tudíž i po uplynutí r. 1920 z povolených úvěrů mohly býti vypláceny.

Nebudou-li patřičné částky použity, propadají a možno je čítati do úspor.

Podobně má se to i s úroky v obnosu 7 mil. K ze státní půjčky bankovkové (tit. 1. § 1 V.) kap. 7. Dluh tento jest se strany věřitelů nevypověditelný; pouze stát má právo jej kdykoliv splatiti a vypověděti. Vypověditelnost a splatitelnost tato týká se i úroků, které se nevyplácejí, nýbrž pouze ku kapitálu připisují. (§ 8, odst. 4. nař. ministra financí ze dne 25. února 1919, č. 86 sb. z. a n.)

Poněvadž splacení této půjčky i se zadrženými úroky souvisí se zaplacením dávky z majetku a strany do konce roku 1920 nároku na zaplacení rozhodně míti nebudou, možno i tyto úroky pokládati za úsporu v r. 1920 učiněnou.

Možno tudíž počítati při kap. 7. s úsporou 817,000.000 K.

II. V původní osnově zákona o požitcích válečných poškozenců (jak předložena byla ministerstvu financí při sdělávání návrhu rozpočtu na rok 1920) bylo stanoveno, že zákon tento vejde v platnost dnem 1. února 1920.

Zákon o požitcích válečných invalidů (projednaný ve výboru Nár. shrom. koncem ledna 1920) vešel však v platnost teprve dnem 1. května 1920, a jest tudíž preliminováno o tříměsíční potřebu více.

Mimo to bylo v původní osnově počítáno s důchody sourozenců a nebyly dále v době sdělávání rozpočtu na rok 1920 známy ani přibližně výsledky komisí prohlídkových a byly tudíž ohledně počtu percipientů za základ vzaty došlé přihlášky.

Při sestavování návrhu rozpočtu na rok 1921 bylo k okolnostem posléze jmenovaným přihlíženo a počítá se u pol. 1. a 2., § 2, tit. 4., kap. XXI. na potřebu 12 měsíční úhrnem ... 568,500.000 K,

připadá na jeden měsíc ... 47,375.000 K,

tudíž na 8 měsíců ... 879,000.000 K.

U porovnání potřeby v rozpočtu na rok 1920 zařaděné ... 900,000.000 K

jest preliminováno více o ... 521,000.000 K.

Přihlíží-li se k tomu, že ministerstvu sociální péče bylo ministerstvem financí povoleno hraditi v roce 1920 z úvěrů položek 1. a 2., § 2., tit. 4. různá větší překročení u jiných položek kap. 21. a že ministerstvo soc. péče žádalo ještě povolení dalších překročení a ze nutno počítati s částečným prováděním kapitalisace důchodů a s úhradou případných přeplatků vojenských zaopatřovacích požitků a státního vyživovacího příspěvku, možno s naprostou určitostí počítati s úsporou okrouhle 400 mil. K.

Aby však i všem nepředvídaným nahodilostem, které by snad mohly způsobiti zmenšení očekávaných dodatečných příjmů, již předem čeleno býti mohlo, nehodlá se využíti shora vykázaného obnosu úspor v celém rozsahu ku vyrovnání dodatečné celkové potřeby per ... 2.186,521.091 K,

nýbrž pouze ku krytí dodatečného schodku všech kapitol, kromě kapitoly XI. Ministerstvo národní obrany, kterýžto schodek obnáší ... 1.056,613011 K,

kdežto schodek kapitoly XI. Ministerstvo národní obrany per ... 1.129,908.080 K

se zamýšlí krýti úvěrní operací.

Potřeba a úhrada úřadu pro zahraniční obchod vkládá se do dodatku rozpočtového, protože tento úřad teprve během roku 1920 vznikl a proto do hlavního rozpočtu zařaděn býti nemohl. Má-li však tento úřad míti řádný podklad pro své účtování, jest nutno, aby též do státního rozpočtu dodatečně zařaděn byl. Děje se tak pod zvláštní kapitolou XXVI. Na výši schodku rozpočtového hospodářství tohoto úřadu nikterak nepůsobí, protože jest dle svého určení soběstačným, svou potřebu kryje vlastními příjmy a jeví se tudíž ve státním rozpočtu pouze jako položka průběžná.

Rozpočtový výbor radil se o dodatku k rozpočtu na r. 1920 již v prosinci 1920, rozhodl se však požádati vládu o podrobná čísla jednotlivých kapitol rozpočtových s příslušnými vysvětlivkami. Když tomu bylo vyhověno, pokračoval rozpočtový výbor ve své práci, vyřídil zkráceným řízením tuto vládní předlohu a navrhuje:

Poslanecká sněmovno Národního shromáždění Československého, račiž schváliti:

1. dodatek ke státnímu rozpočtu republiky Československé na r. 1920 podle připojeného návrhu;

2. dodatek k finančnímu zákonu ze dne 29. ledna 1920, č. 104 sb. z. a n., podle elaborátu rozpočtového výboru.

V Praze 4. ledna 1921.

Předseda:

Bradáč Boh., v. r.

Zpravodaj:

Dr. O. Srdínko, v. r.

Dodatek ke státnímu rozpočtu

na r. 1920.

Výdaje.

II. Kancelář presidenta republiky.

III. Národní shromáždění.

IV. Nejvyšší správní soud.

V. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

VI. Příděly zemím.

VIII. Pensijní a zaopatřovací platy.

IX. Předsednictvo ministerské rady.

XI. Ministerstvo Národní obrany.