Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1183.
Antrag
der Abgeordneten Hirsch, Taub, Dr. Haas und Genossen
betreffend Abänderung des § 6 lit des Gesetzes vom 7. Jänner 1920 Nr. 31 Slg. d. G. u. V.
Im § 6 lit. a des Gesetzes vom 7. Jänner 1920 Nr. 31 Sig. d. G. u. V. haben die Worte "wie auch für Dienstverträge, bei welchen der ganze jährliche Entgelt wenigstens 6000 K beträgt" zu entfallen.
Begründung: Die Bestimmung, deren Aufhebung beantragt wird, ist nicht nur drückend, sondern sozial ungerecht. Sie besteuert nicht nur das Einkommen der Angestellten, sie profitiert sogar vom Stellenwechsel der Angestellten. Je grösser die Existenzunsicherheit in den Reihen der Angestellten ist, je häufiger sie freiwillig oder unfreiwillig ihre Posten verändern müssen, umso grösser wird der Ertrag dieses Gesetzes sein. Die Steigerung des Elendes der Angestellten als Verbesserung der Steuerquelle — das ist die Tendenz dieses Gesetzes!
In Industrie, Handel und Verkehr werden in der überwiegenden Mehrzahl der Fälle die Dienstverträge auf eine Ungewisse Dauer geschlossen, sodass die Gebühr von dem dreifachen Betrage des jährlichen Gesamteinkommens nach Skala III. zu bemessen ist. Das Diensteinkommen wird also nicht nur bei jeder Veränderung seiner Höhe, sondern auch bei jeder Veränderung des Dienstpostens von neuem gebührenpflichtig. Darin ligt eine ungeheure Gefahr für die Privatangestellten, was durch folgendes Beispiel dargelegt wird: Ein Buchhalter tritt am 1. April 1920 in die Dienste einer Firma mit einem Jahresgehalt von K 15.000. Die Anstellung erfolgt mündlich auf unbestimmte Dauer, die Bemessungsgrundlage beträgt K 45.000 und die Gebühr nach Skala III. K 900. Tritt der betrenende Angestellte im selben Jahre zu einer zweiten Firma über mit einem Gehalte von K 18.000, so beträgt die Bemessungsgrundlage 54.000 und die Gebühr K 1080. Die frühere Vergebührung bei der ersten Firma kann nicht berücksichtigt werden, da es sich um einen neuen Dienstgeber handelt, sodass das Einkommen des Dienstnehmers in einem Jahre mit einer Gebühr von K 1980 belastet ist.
Dieses eine, gar nicht krasse Beispiel zeigt, wie ungeheuer schwer diese Gebühr die Dienstbezüge der Angestellten betrifft und wie dringend notwendig infolgedessen die Befreiung der Privatangestellten von dieser nichts zu rechtfertigenden Belastung ihres Arbeitseinkommens ist.
In formeller Beziehung wird die Zuweisung dieses Antrages an den sozialpolitischen und an den Budgetausschuss beantragt. Der finanzielle Ausfall an Gebühren kann, da der Rechnungsabschluss nicht vorliegt, Ziffernmassig nicht angegeben werden; derselbe ist im Verhältnisse zum Erträgnisse an Gebühren sehr gering und wird gedeckt durch das mit der Belebung des Verkehres normal erfolgende Steigen des Gebührenerträges.
Prag, den 2. Dezember 1920.
Hirsch, Taub, Dr. Haas,
Hillebrand, Pohl, Heeger, R. Fischer, Roscher, Warmbrunn, Häusler, Grünzner, Palme, Beutel, Deutsch, Dr. Czech, Hackenberg, Schweichhart, Kirpal, Jokl, Dr. Hahn, Dr. Holitscher, Kreibich, Kaufmann, Uhl.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1183.
Návrh
poslanců Hirsche, Tauba, Dra Haase a druhů,
aby změněn byl § 6 zákona ze dne 7. ledna 1920, čís. 31 Sb. z. a n.
V § 6 lit. a zákona ze dne 7. ledna 1920, čís. 31 Sb. z. a n. buďte vynechána slova "jakož i pro služební smlouvy, ve kterých celý roční plat obnáší aspoň 6000 korun".
Důvody: Předpis, který navrhujeme zrušiti, jest netoliko tísnivý, nýbrž i sociálně nespravedlivý; zdaňuje nejen příjmy zřízencovy, nýbrž má zisk i z toho, když zřízenci mění svoje místa. Čím jest existenční nejistota v řadách zřízenců větší, čím častěji dobrovolně nebo nedobrovolně jsou nuceni zaměňovati svá místa, tím větší jest výtěžek z tohoto zákona. Roste-li bída zaměstnanců, zlepšuje se pramen daňový — takový jest úmysl zákona.
Smlouvy služební v průmyslu, obchodu a u dopravy ujednávají se v převážné většině na neurčitou dobu, takže poplatek jest vyměřiti dle stupnice III. z trojnásobného obnosu veškerých ročních příjmů. Služební příjem tedy podléhá znova poplatkům nejen vždy, když změní se jeho výše, nýbrž též vždy, když se změní služební místo. To jest nesmírné nebezpečí pro soukromé zřízence, což dokazuje tento případ:
Účetní nastoupí dnem 1. dubna 1920 službu u firmy a dostane plat ročně 15.000 K. Umístění stane se ústně na neurčitou dobu; základnou pro vyměření poplatků jest 45.000 K a poplatek dle III. stupnice činí 900 K. Přestoupí-li týž zřízenec téhož roku k jiné firmě s platem 18.000 K, jest základna pro vyměření poplatků 54.000 korun a poplatek činí 1080 korun. Nelze vzíti zřetele na to, že poplatek byl již předepsán u první firmy, protože jde o nový služební plat, takže příjmy zřízencovy v jediném roce byly zatíženy poplatky 1980 korun.
Tento jediný a nijak křiklavý příklad ukazuje, jak nesmírně těžce postihuje tento poplatek služební příjmy zřízenců, a jak naléhavě nutno jest následkem toho, aby soukromí zřízenci byli osvobozeni od tohoto neodůvodněného zatížení svých služebních příjmů.
Ve směru formálním navrhuje se přikázati tento návrh výboru sociálně politickému a rozpočtovému.
Oč se finančně zmenší výtěžek z poplatků, nelze v číslicích udati, protože účetní závěrka není po ruce; zmenšení toto jest však velice malým oproti výtěžku z poplatků vůbec a uhradí i se, zvýšeným výnosem z poplatků, který se dostaví normálním oživením obchodu.
V Praze dne 2. prosince 1920.
Hirsch, Taub, Dr. Haas,
Hillebrand, Pohl, Heeger, R. Fischer, Roscher, Warmbrunn, Häusler, Grünzner, Palme, Beutel, Deutsch, Dr. Czech, Hackenberg, Schweichhart, Kirpal, Jokl, Dr. Hahn, Dr. Holitscher, Kreibich, Kaufmann, Uhl.