Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1169.
Interpellation
der Abgeordneten Dr. Kafka, Kostka und Genossen
an den Justizministr
betreffend den Sprachengebrauch beim Prager Oberlandesgericht.
Im Sprachengesetz vom 29. Feber 1920 No. 122 SdGuV. wurde im § 8 ausdrücklich bestimmt, dass die genaue Durchführung dieses Gesetzes durch eine Regierungsverordnung zu erfolgen habe.
Daraus folgt, dass weder das Justitzministerium, als solches, noch auch eine Gerichtsstelle befugt ist, nähere Bestimmungen über die Anwendung des Sprachengesetzes zu erlassen.
Nichtsdestoweniger wurde mit Erlass des Prager Oberlandesgerichtspräsidiums von 23. Nov. 1920 GZ. Praes. 52507/4/20 der Vorgang zweier Senate des Oberlandesgerichtes in Prag, dass nämlich bei in deutscher Sprache durchgeführten Prozessen deutscher Gerichte die Berichterstattung bei der mündlichen Berufungsverhandlung in deutscher Sprache erfolgte und der dem Urteile entsprechende Antrag des Referenten in deutscher Sprache verfasst wurde, als mit der imperativen Vorschrift des zitierten Gesetzes im Widerspruch stehend, gerügt, und die Abstellung dieses Vorganges angeordnet.
Dieser Erlass stellt sich als ein Eingriff in die Regierungsgewalt dar, weil im § 1 des Sprachengesetzes nur in ganz allgemeiner Art ausgesprochen wird, dass die tschechoslowakische Sprache die Sprache der Amtsführung der Behörden ist und auch in den folgenden §§ davon, in welcher Sprache eine mündliche Verhandlung mit den Parteien durchzuführen und das Urteil zu verkünden ist, keine Erwähnung geschieht, hierüber also erst die Durchführungsverordnung nähere Bestimmungen zu erlassen hat.
Der verordnete Vorgang bedeutet eine direkte Rechtsverweigerung, da die zur mündlichen Berufungsverhandlung von auswärts erschienenen, der tschechoslowakischen Sprache unkundigen Parteienvertreter und Parteien dem Gange der Verhandlung nicht folgen, ihre Interessen nicht vertreten und die Entscheidung nicht verstehen, sonach aus der Unkenntnis der tschechoslowakischen Sprache Rechtsnachteile erleiden können, die das Gesetz im § 8 des Sprachengesetzes ausdrucklich vermieden wissen will.
Die Gefertigten stellen daher folgende Anfrage:
1. Wie kann der Justizminister ein solches Vorgehen rechtfertigen, durch welches via facti noch vor Erlassung der Durch-führungsvorschrift ein Vorgang festgelegt wird, der nicht nur jedem praktischen, sondern auch jedem rechtlichen Gebote, ja der Vernunft widerspricht? 2. Ist der Justizminister bereit, unverzüglich den obzitierten Erlass des Prager Oberlandesgerichtspräsidiums aufzuheben, und diese Stelle in die Grenzen ihrer Rechtsbefugnis zu weisen?
Prag, am 18. Dezember 1920.
Dr. Kafka, Kostka,
Windirsch, Bobek, Kraus, Dr. Radda, Dr. Keibl, J. Fischer, Dr. Schollich, Křepek, Dr. Brunar, Scharnagl, Simm, Zierhut, Mark, Dr. Petersilka, Budig, Dr. Lehnert, Dr. W. Feierfeil, Patzel, Dr. Spina.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1169.
Interpelace
poslanců Dra Kafky, Kostky a druhů
ministrovi spravedlnosti
o jazykové praxi u pražského vrchního zemského soudu.
V jazykovém zákoně ze dne 29. února 1920 č. 122 sb. z. a n. bylo v § 8. výslovně stanoveno, že tento zákon provede se podrobně vládním nařízením.
Z toho vyplývá, že ani ministerstvo spravedlnosti jako takové, ani soud nejsou oprávněny vydati bližších ustanovení o používání jazykového zákona.
Než přes to byl výnosem presidia pražského vrchního zemského soudu ze dne 23. listopadu 1920, s. č. pres. 52507/4/20 pokárán postup dvou senátů vrchního zemského soudu v Praze, totiž, že při procesech německých soudů, provedených německým jazykem, zpráva byla podána při ústním odvolacím líčení jazykem německým a příslušný návrh referentův na rozsudek sepsán německým jazykem, jako příčící se imperativnímu předpisu uvedeného zákona, a nařízeno vyvarovati se tohoto postupu.
Tento výnos jest zasahování do moci vlády, ježto v § 1. jazykového zákona prohlašuje se jen zcela všeobecně, že československý jazyk jest jazyk, jímž děje se úřadování úřadů a v následujících paragrafech nečiní se zmínky o tom, v jakém jazyku jest konati ústní líčení se stranami a vynésti rozsudek, o tom tedy má bližší ustanovení vydati teprve prováděcí nařízení.
Nařízený postup znamená přímé odmítnutí práva, ježto zástupci stran a strany, dostavivší se z venku k ústnímu odvolacímu přelíčení, neznalí československého jazyka, nesledují průběh líčení, svých zájmů nezastupují a rozhodnutí nerozumějí, mohou tedy z neznalosti československého jazyka utrpěti právní újmy, jimž § 8. jazykového zákona výslovně chce zabrániti.
Podepsaní se proto táží:
1. Jak může ministr spravedlnosti ospravedlniti takovéto jednání, jímž via facti ještě před vydáním prováděcího předpisu, stanoví se postup, odporující nejen jakémukoliv praktickému, nýbrž i právnímu příkazu, ba dokonce rozumu?
2. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten neprodleně zrušiti shora uvedený výnos pressidia pražského vrchního zemského soudu a tento úřad odkázati do mezí jeho právního oprávnění?
V Praze dne 18. prosince 1920.
Dr. Kafka, Kostka,
Windirsch, Bobek, Kraus, Dr. Radda, Dr. Keibl, J. Fischer, Dr. Schollich, Křepek, Dr. Brunar, Scharnagl, Simm, Zierhut, Mark, Dr. Petersilka, Budig, Dr. Lehnert, Dr. W. Feierfeil, Patzel, Dr. Spina.