Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Původní znění.

1146.

Interpellation

der Abgeordneten Křepek, Böhr, Dr. Lodgman, Ing. Jung, Dr. Kafka und Genossen

an die Gesamtregierung

in Angelegenheit derjenigen ehemaligen österreichischen oder österreich-ungarischen Staatsbediensteten deutscher Nationalität, welche durch den Friedensvertrag von Sait-Germain tschechoslowakische Staatsbürger geworden und durch den Umsturz des Jahres 1918 ohne ihr Verschulden in ihrer Existenz gefährdet oder in ihrem Berufe geschädigt worden sind und ihre Übernahme in den tschechoslowakischen Staatsdienst anstreben.

Durch den Umsturz und die nachfolgenden Ereignisse, sowie durch den Zerfall der österreich-ungarischen Monarchie und das Inkrafttreten der Friedensverträge ist eine ganze Reihe von Staatsbürgern schwer geschädigt worden. Die Nachfolgestaaten Österreich-Ungarns, welche Gebiete der ehemaligen Monarchie zugesprochen erhielten, sind schon durch diese Umstände sittlich verpflichtet worden, sich aller derjenigen Personen ohne Unterschied der Nationalität und Rasse anzunehmen, deren Existenz vom Bestande ihres ehemaligen Dienstgebers, des österreichischen Staates und der österreich-ungarischen Monarchie abhing, mit anderen Worten, die Nachfolgestaaten haben die sittliche Pflicht, in das nunmehr erloschene Arbeitsgeberverhältnis an Stelle der in Wegfall gekommenen Staaten einzutreten und diese Staatsdiener zu übernehmen.

Es handelt sich vor allem um diejenigen nunmehr tschectioslowakischen Staatsbürger, welche in den Gebieten ausserhalb der österr. Monarchie (Bosnien und Herzegowina, Levante) Staatsdienst verrichtet und ihre Heimatsberechtigung im Gebiete des nunmehrigen tschechoslowakischen Staates beibehalten haben, ohne von einem anderen Nachfolgestaate als Staatsbürger und Staatsdiener übernommen worden zu sein, sowie auch um solche, welche zwar auf dem Gebiete der österr. Monarchie Staatsdienste geleistet haben, zu deren Übernahme jedoch der neue Nachfolgestaat nicht verpflichtet ist, weil nach dem Friedensvertrage die auf Grund des Amtssitzes erlangte Heimatsberechtigung zur Erlangung der neuen Staatsbürgerschaft nicht ausreicht (Küstenland, insbesondere Pola, Triest, Südtirol).

Die oben geschilderte sittliche Pflicht der Sichelstellung solcher Personen hat der tschechoslowakische Staat bisher nicht erfüllt, indem er diesen Beamten, die doch tschechoslowakische Staatsbürger sind, die Uebernahme in den Staatsdienst verweigert.

Weiters kommen hier jene Staatsangestellten in Betracht, welche zur Zeit des Umsturzes im jetzigen Gebiete der tschechoslowakischen Republik im Staatsdienste standen und vor Ablegung des Staatsbürgereides für diese Republik in deutschösterreichische Dienste übergetreten sind. Die tschechoslowakische Regierung verweigert diesen Personen die angestrebte Ruckübernahme unter Hinweis auf die von ihnen abgelehnte Ablegung des Staatsbürger und Staatsbeamteneides, jedoch mit Unrecht. Es muss hervorgehoben werden, dass jene Personen den erwähnten Eid zu einer Zeit ablegen sollten, als der tschechoslowakische Staat völkerrechtlich noch nicht bestanden hatte, denn die Zeit bis zur Ratifizierung des Friedensvertrages von Saint-Germain darf nicht anders als nach den geltenden Bestimmungen des Völkerrechtes beurteilt werden, nach welchen es einem, ein fremdes Staatsgebiet besitzenden Staate verwehrt ist, Personen, welche nicht seine Staatsbürger sind, den sogenannten Treueid abzuverlangen.

In erster Reihe wurden von diesen Verhältnissen die ehemaligen österreichischen Staatsbediensteten deutscher Nationalität betroffen, die Gefertigten überreichen hiemit ein diesbezügliches Verzeichnis, ohne auf seine Vollständigkeit. Anspruch zu erheben und richten an die Gesamtregierung die Anfrage:

ob sie geneigt ist, die ehemaligen österreichischen Staatsbediensteten aller oberwähnten Kategorien, welche auf Dienstposten ausserhalb der Grenzen der tschechoslowakischen Republik zur Zeit des Umsturzes in Verwendung standen oder gegenwärtig stehen und gemäss den Bestimmungen des Friedens von St.-Germain tschechoslowakische Staatsbürger sind, sofort in den Staatsdienst der tschechoslowakischen Republik zu übernehmen, resp. rückzuübernehmen und ihnen die ihnen zukommende rangsklassenmässige Stellung einzuräumen?

Prag, am 5. November 1920.

Křepek, Böhr, Dr. Lodgman, Ing. Jung, Dr. Kafka,

Dr. Brunar, Scharnagl, Simm, Bobek, Dr. Petersilka, Pittinger, Schubert, Knirsch, Mark, Schälzky, Röttel, Dr. Lehnert, Dr. Luschka, Dr. Spina, Patzel, Heller, Budig, Dr. E. Feyerfeil, Zierhut, Keibl, Wenzel.

VERZEICHNIS

Jener ehemaligen österr. Staafsbediensteten, welche durch den Umsturz des Jahres 1918 ohne ihr Verschulden in ihrer Existenz gefährdet oder m ihrem Berufe geschädigt worden, in der Tschechoslowakei heimatszuständig: sind und ihre Übernahme in den tsch.-sl. Staatsdienst anstreben.

I. Vertriebene ehemalige Staatslehrer aus dem Küstenlande und Konstantinopel.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Překlad.

1146.

Interpelace

poslanců Křepka, Böhra, Dr. Lodgmana, Inž. Junga, Dr. Kafky a druhů

celé vládě

ve věci oněch bývalých rakouských anebo rakousko-uherských státních zaměstnanců německé národnosti, kteří se stali mírovou smlouvou Saint-Germainskou československými státními občany a ve své existenci byli převratem r. 1918 beze své viny ohroženi a ve svém povolání poškozeni a kteří usilují o převzetí do služeb československého státu.

Převratem a událostmi po něm, jakož i rozpadem rakousko-uherského mocnářství a tím, že mírové smlouvy nabyly platnosti, byla těžce poškozena celá řada státních občanů. Státy, vzniklé z bývalého Rakousko-Uherska, jimž byla přikázána území bývalého mocnářství, byly již těmito okolnostmi mravně povinny ujmouti se všech osob, bez rozdílu národnosti a rasy, jichž existence závisela na trvání jich bývalého zaměstnavatele, rakouského státu a rakousko-uherského mocnářství, jinými slovy, následnické státy mají mravní povinnost vstoupiti do zaměstnavatelského poměru, nyní zaniklého, na místě odpadnuvších států a tyto státní služebníky převzíti.

Jedná se především o ony nyní československé státní občany, kteří obstarávali státní službu v územích mimo rakouské mocnářství (Bosna, Hercegovina, Levant), a podrželi své domovské právo v území nynějšího československého státu, aniž by jiným nástupnickým státem jako státní občané a státní služebníci byli převzati, jakož i o ty, kteří sice konali státní službu na území rakouského mocnářství, k jejichž převzetí však nový následnický stát není povinen, ježto dle mírové smlouvy domovské právo získané na základě úředního sídla nedostačuje k dosažení nového státního občanství (Přímoří, obzvláště Pulje, Terst a jižní Tyroly).

Československý stát dosud nesplnil této vylíčené mravní povinnosti k zabezpečení takových osob, nýbrž těmto úředníkům, kteří přece jsou československými státními občany, odpírá převzetí do státní služby.

Dále přicházejí zde v úvahu oni státní zaměstnanci, kteří v době převratu byli v nynějším území československé republiky ve státní službě a před složením přísahy státních občanů této republiky přestoupili do služeb Německého Rakouska, Československá vláda odpírá těmto osobám zpětné převzetí, o něž usilují, s poukazem na to, že odmítli složiti přísahu jako státní občané a státní úředníci, avšak neprávem. Musí býti zdůrazněno, že ony osoby měly složiti zmíněnou přísahu v době, kdy československý stát dle mezinárodního práva dosud neexistoval, neboť doba až, do ratifikace mírové smlouvy Saint-Germainské nesmí se posuzovati jinak, než dle platných ustanovení mezinárodního práva, jimž zahazuje se státu, majícímu v držení cizí státní uzemí, požadovati od osob, jež nejsou jeho státními občany, t. zv. slib věrnosti

V prvé řadě byli těmito poměry postiženi bývalí rakouští státní zaměstnanci německé národnosti. Podepsaní dodávají tímto příslušný seznam, netvrdíce, že jest úplný, a vznášejí k celé vládě dotaz:

zda jest ochotna, ihned převzíti, pokud se týče zpět převzíti a dosaditi na místa dle hodnostní třídy jim příslušející ony bývalé rakouské státní zaměstnance, všech shora zmíněných kategorií, kteří v době převratu byli nebo nyní jsou ve služebním místě mimo hranice československé republiky a dle ustanovení mírové smlouvy St.-Germainské jsou československými státními občany?

V Praze dne 5. listopadu 1920.

Křepek, Böhr, Dr. Lodgman, Inž. Jung, Dr. Kafka,

Scharnagl, Simm, Bobek, Dr. Petersilka, Pittinger, Wenzel, Dr. Brunar, Dr. Lehnert, Schubert, Knirsch, Mark, Schälzky, Röttel, Dr. Keibl, Zierhut, Dr. E. Feyerfeil, Budig, Heller, Patzel, Dr. Spina, Dr. Luschka.

SEZNAM

oněch bývalých rakouských státních zaměstnanců, kteří převratem v roce 1918 byli bez své viny ohrožení ve své existenci nebo poškozeni ve svém zaměstnání, příslušných do Československa a usilujících o převzetí do služeb československého státu.

I. Bývalí státní učitelé vypuzení z Přímoří a z Cařihradu.