Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1143.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Skaláka a soudr. (tisk 606)
o zakročování pražské policie při veřejných projevech.
Výkonným výborem československé sociálně demokratické strany dělnické (levice) v Praze svolán byl na den 18. října 1920 na 4. hod. odpolední na znamení protestu proti zdražení cukru tábor lidu na Václavském náměstí.
Tábor tento byl ukončen o půl 6. hod. večerní, načež účastníci odebrali se přes Příkopy na Staroměstské náměstí, kde promluvil redaktor Olbracht.
Kolem půl 7. hodiny večerní zaťali se lidé na Starorněstském náměstí shromáždění v hloučcích rozcházeti. Jeden hlouček táhl Celetnou ulicí, kde činil pokusy vtrhnouti do krámu uzenářské firmy Chmelový. Několik rozvážných osob to zamezilo. Tlupa šla dále Celetnou ulici až k Obecnímu domu u Prašné brány, kdež byla kamenem, vrženým nezjištěným pachatelem rozbita jedna velká okenní tabule kavárenských místností. Demonstranti pokoušeli se pak vniknouti do několika kaváren, bylo jim však v tom zabráněno. Na počátku vylíčených výtržností pokoušela se bezpečnostní stráž demonstranty domluvami a napomínáním přimetl k rozchodu.
Tento způsob ukázal se však brzo naprosto bezvýsledným; když demonstrace přecházely v pouliční výtržnosti, když pak na Václavském náměstí při zakročování stráž byla napadena kamením a 6 strážníků zraněno, když proti jízdní policii bylo použito ručních vozíků, zasáhnuto bylo s důrazem a výtržníci rozehnáni. Několik z nich bylo zatčeno.
Policie konala tehdáž službu ve smyslu všeobecných předpisu, tak jak bylo její povinností. Zvláštních pokynů k přísnému zakročení se jí nedostalo a nebylo jich třeba. Odmítám zejména domněnku, v interpolaci pronesenou, že byl dán rozkaz mužstvu policejní stráže, aby proti demonstrantům co nejbrutálněji postupovalo. V případě, který interpelace má na mysli, že totiž mladý provisorní civilní strážník dal se strhnouti k příkrému jednání oproti jednomu ze zatčených, bylo zavedeno okamžité řízení proti dotyčnému vinníku.
Pro schůzi dělnické mládeže Velké Prahy v Lidovém domě dne 20. října nebyly učiněny žádné zvláštní bezpečnostní přípravy.
Dne 23. října po táboru lidu, svolaném ťSvazem čsl. legionářůŤ zasáhla stráž u Mostecké věže asi proti 400 povykujícím demonstrantům, kteří nejen neuposlechli výzvy k rozchodu, ale vrhli se docela na kordon stráže. Při tom byla jedna osoba zraněna lehce gumovým obuškem do brady. Lékařskou pomoc dotyčná osoba odmítla.
Z toho patrno, že policie zakročila jen tam, kde byly k tomu důvody. K preventivním opatřením bezpečnostním je policie dle svého určení povinna a musí je učiniti všude, kde jest obava, že by mohl byli veřejný klid a řád porušen. Tak tomu bylo i při táboru dne 20. října 1920 na Václavském náměstí pořádaném Družinou československých legionářů. Pouhý spor, který vznikl mezi dvěma účastníky, nemohl zavdati příčinu k zakročení proti všem účastníkům táboru. Ostatně i v tomto případě byla policie na místě; vinník, který kapitána Maisnera udeřil, byl zjištěn. Není, správné, pokládati za stranictví policie, jestliže proti tomuto táboru nezasáhla. Že nezasáhla, mělo důvod v celkově klidném průběhu táboru; ani po jeho ukončení nedošlo k žádným výtržnostem, které by byly. vyžadovaly zvláštních opatření.
Policie neobdržela ani v tomto případě žádných zvláštních pokynů zejména ne v tom směru, že by událostem měla ponechati volný průběh.
V Praze dne 17. prosince 1920.
Ministr vnitra: