Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1136.
Odpověď
ministerského předsedy spolu s ministrem sociální péče, veřejných prací a ministra vnitra
na interpelaci posl. dra Lukavského a soudruhů (tisk 414)
o katastrofální situaci stavebních živností.
Vládě nezůstaly utajeny četné skutečnosti, které se v interpelaci uvádějí na vysvětlenou stavební krise, ohrožující existenci tisíců stavebních živnostníků.
Mluvíc o stavební krisi, pokud rozumí se jí zastavení nebo aspoň podvázání stavební činnosti, dlužno rozlišovati mezi stavebním podnikáním státu, stavebním podnikání obcí a stavebních sdružení, nazývaným obecně prospěšným stavebním podnikáním a mezi soukromým stavebním podnikáním.
Stát podporuje stavební živnosti a stará se o odstranění a zmírnění stavební krise prováděním staveb nových a opravou starých státních budov, kteréžto práce, pokud se týkají budov spadajících jen do oboru působnosti ministerstva veřejných prací, vyžadují letošního roku nákladu okrouhle 136,000.000 korun.
Mimo to má ministerstvo veřejných prací připraveno k provedení staveb státních budov v přibližném nákladu 315 milionů korun; ve stadiu úředního projednávání jest staveb státních budov asi za 535,000.000 K. Do návrhu státního rozpočtu pro rok 1921 jest na stavbu nových a na opravu starých státních budov, spadajících do oboru působnosti ministerstva veřejných prací, vloženo celkem 916,000.000 K.
Za účelem opatření bytů pro státní zaměstnance zahájila státní správa na náklad státu stavbu vlastních obytných budov pro státní zaměstnance v Praze, Brně, Bratislavě, Plzni a Mor. Ostravě, ku kterémuž účelu bude letošního roku použito částky 41,000.000 K. V této započaté akci hodlá vláda pokračovati hlavně v městech, ve kterých jest soustředěn větší počet státních úřadů a ústavů a kde jest citelný nedostatek bytu. Rozsah stavební akce státu jest ovšem omezen úvěry pro ten účel povolenými. Obecně prospěšné stavební podnikání, jež dík vydatné státní podpoře rozvinulo se takovou měrou, že prostředky k jeho podpoře ústavně povolené jsou úplně vyčerpány, jest podvázáno všude tam, kde nelze získati hypotekárního a stavebního úvěru. Tak tomu jest všude na Slovensku, kde vůbec není pramenu hypotekárního úvěru, a jak zkušenosti z letošního roku ukazují, i ve větších městech ostatních zemí. Nedostatek peněz jest mnohde tak veliký, že ústavy, přislíbivší úvěr, nemají ani prostředků, aby mohly přislíbený úvěr zvýšiti tak, jak toho vyžaduje zvýšení stavebního nákladu během stavby nastalé. U tohoto druhu stavebního podnikání není tudíž stavební krise všeobecná a pokud jest, sluší příčinu její. hledati především v nedostatku peněz.
Z těchto příčin předloží vláda v nejbližší době Národnímu shromáždění návrh zákona na povolení dalšího úvěru pro státní podpory staveb obecně prospěšných obytných domů, že kterého by obcím a družstvům byly povolovány státní podpory podle zákona ze dne 23. května 1919, č. 281. Sb. z. a n. v případech, ve kterých si mohou ještě samy potřebný úvěr opatřiti, ale z něhož by v jednotlivých případech byly povolovány také zápůjčky na financování rozdělaných a státem podporovaných staveb obytných domů.
Soukromé stavební podnikání se pak po válce vůbec ještě nerozvinulo z té příčiny, že tato výdělečná činnost za dosud trvajících poměru poválečných není z hlediska soukromo-hospodářského výnosnou. Příčiny tohoto zjevu sluší hledati ve všeobecném soudu, že stavební náklad jest nyní nepřiměřeně vysoký a že může býti v budoucnosti nižší. Stavební krise u soukromého stavebního podnikání jest po válce zjevem všeobecným netoliko u nás, ale i v cizině. Aby se mohlo soukromé stavební podnikání aspoň zahájiti, byl k návrhu vlády vydán zákon ze dne 30. března 1920, č. 219 Sb. z. a n. o podpoře soukromého stavebního podnikání. Podle tohoto zákona poskytuje stát za podmínek v tomto zákoně uvedených na stavbu soukromých obytných domů v mezích k tomu účelu pro rok 1920 a 1921 povoleného celkového úvěru 250,000.000 korun subvence do 40% rozpočteného stavebního nákladu.
Při plném využitkování této státní podpory, která má pro soukromé stavebníky za nynějšího nedostatku finančních prostředků důležitý význam, protože se vyplácí hotovými penězi, polovinou při zakrytí hrubé stavby a polovinou po vydání obývacího povolení, mohlo by se vystavěti soukromých obytných domů nejméně za 600,000.000 K.
Pro tyto stavby byly konnexním zákonem ze dne 30. března 1920, č. 209 Sb. z. a n. vydaným rovněž k návrhu vlády, povoleny také přechodné daňové úlevy, a sice úplné osvobození od domovní daně, třídní i činžovní, přirážek zemských, okresních a obecných na dobu 20 let a trvalé snížení sazeb příslušných tarifů.
Výhod plynoucích z posledně Jmenovaných dvou zákonů počínají soukromí stavebníci v poslední době skutečně ve větší míře používati, což by nasvědčovalo tomu, že tyto zákony, sledující podporu soukromého stavebního podnikání a tudíž i podporu stavebních živností, dosáhnou alespoň v jisté míře svého účele.
Skutečnosti, které se v interpelaci uvádějí na vysvětlenou stavební krise, lze rozděliti ve 3 větší skupiny. Do největší z nich patří jistě ty skutečnosti, uváděné v interpelaci jako příčiny zdražení stavebního nákladu, které tkví v sobectví jednotlivců zúčastněných při výrobě nebo obchodu stavebními hmotami; do druhé ty, které souvisejí s nedokonalou organisací státní správy, a do třetí ty, které mají svůj kořen v nedostatečnosti zákonů.
Již dřívější vláda vydala nařízení ze dne 3. září 1920, č. 516 Sb. z. a n. o zásobování obyvatelstva a opatření důležitých podniků státních předměty potřeby, jehož účelem jest především čeliti lichvě s předměty potřeby, mezi něž podle povahy své patří také stavební hmoty. Toto nařízení propůjčuje státní správě právo vykonávati značný vliv netoliko na výrobu, ale i na obchod stavebními hmotami a zejména též — jak se v interpelaci zvláště žádá — revidovati zásoby a objednávky v cementárnách, vápenkách, železárnách, cihelnách a podobně, jakož i sklady podezřelých obchodních sprostředkovatelů. Vliv státní správy neobmezuje se však podle tohoto nařízení jen na kontrolu, nýbrž i na distribuci stavebních hmot a na ustanovovaní jejich cen. Úspěch tohoto opatření závisí ovšem od jeho provádění.
Již po zkušenostech získaných v r. 1919 ve příčině úpravy naléhavé otázky zlevnění stavebních hmot, pojala vláda do zákona ze dne 6. února 1920, č. 92. Sb. z. a n. o další podpoře stavebního ruchu ustanovení § 2, že podniky vyrábějící, dodávající nebo dopravující stavební hmoty mohou býti na základě rozhodnutí zemské politické správy převzaty do správy nebo pod dozor veřejných korporací neb obecně prospěšných družstev, nejsou-li provozovány způsobem vyhovujícím veřejnému zájmu. Dosazená správa podniku má též právo stanoviti cenu výrobků nebo dopravy.
Jest tudíž již tímto zákonným ustanovením dána možnost čeliti jak nepřiměřené drahotě, tak i nedostatečné výrobě veškerých stavebních hmot, a jest pouze na veřejných činitelích a stavebních družstvech, aby tohoto zákona také používaly, jak se to již s příznivým výsledkem stalo obcí pražskou a plzeňskou.
Na žádosti předkládané ministerstvu veřejných prací ve příčině opatření stavebních hmot bylo ministerstvem veřejných prací v mezích jemu vykázané působnosti na příslušných místech vždy intervenováno.
Pokud zvláště jde o cement, jehož hlavní výroba jest v našem státě soustředěna v 11 velkých továrních podnicích, provádí ministerstvo veřejných prací z vlastního popudu, však v dohodě s ministerstvem obchodu a průmyslu, do jehož oboru působnosti spadají záležitosti výroby a obchodování stavebními hmotami, evidenci zásob, objednávek a dodávek cementu, i bylo intervencí ministerstva veřejných prací docíleno skutečně příznivých výsledku jak ve příčině dodávek cementu pro naléhavé a veřejným zájmům sloužící stavby, tak i ve příčině snížení výrobních cen cementu.
Pokud jde o podnět v interpelaci obsažený, aby vývoz stavebních hmot do ciziny byl po dobu krise zakázán, podotýká se zevrubněji toto:
Portlandský cement v poslední době soukromými firmami vůbec vyvážen nebyl.
Jiný cement, než portlandský (struskový atd.) nemá u nás odbytiště, jelikož není připuštěn zákonem k používání při betonových stavbách. Vyrábí se však v tuzemsku a vyváží. Zákaz vývozu způsobil by nezaměstnanost dělnictva v dotyčných závodech:
Cihly vyváženy nebyly, jelikož nejsou pro vysoké ceny zdejší a drahou dopravu schopny konkurence zahraniční. Vyvezeno bylo jedině malé množství tašek, a to do Polska na základě kompensační smlouvy.
Eternit se nevyváží, ježto pro nedostatek asbestu nestačí zdejší výroba krýti domácí potřebu. Naopak dováží se eternit hornorakouský. Rovněž eternit vyráběný na Slovensku z dřevní celulosy, není povolován k vývozu, ježto malá výroba nestačí krýti potřebu, a pro nedostatek cementu nemůže se lépe rozvinouti.
Jediný vývoz v oboru stavebních hmot byl u vápna. Vyvážely vsak jen skupiny pohraničních vápenek do sousedních států hlavně do Německa. Pro budoucnost tento vývoz vápna patrně ochabne, neboť německé vápno jest již levnější než naše. Nad to byl zejména vývoz severočeských ústeckých vápenek do Německa stižen zakročením říšského německého svazu vápenek, jenž prosadil zákaz propůjčování německých vagónů k vývozu našeho vápna.
Pokud se týče dříví k účelům stavebním potřebného, nařídilo ministerstvo zemědělství výnosem, že dne 20. října 1920, č. 41.681 majitelům lesu prostřednictvím zemských a okresních politických správ, aby při právě nastávajícím mýtebním období v lesích měli v prvé řadě na paměti naléhavou domácí potřebu dřeva a dle toho též výrobu i prodej dřeva v lesích zařídili.
Zvláště bylo zdůrazněno, že třeba vyhověti potřebě přímých a místních spotřebitelů dřeva (doly, papírny, pily a jiné, dřevo zpracující podniky a řemesla), aby nákladnými přesuny dřeva z jednoho kraje do druhého se toto zbytečně nezařazovalo a nebyla ohrožována výkonnost neb existence domácích a místních podniku.
Návrhu, aby vláda zrušila objednávky nelegitimních zprostředkovatelů, a aby tyto přikázala řádným obchodníkům, stavitelům a jiným oprávněným živnostníkům, nebe přisvědčiti, ježto by to znamenalo zasahování do soukromých práv a to způsobem zákonně nijak neodůvodněným, neboť i objednávky učiněné spotřebiteli nelegitimními nemusí v sobě zahrnovati snahu a pokus nereelního obchodu.
K požadavku interpelace, aby ústředny hospodařící stavebními potřebami byly fádně kontrolovány i vládou a zástupci zájmových korporací jest uvésti, že ústředen takových není.
Z poznání, že stávající státní úřady vzhledem k své organisaci nejsou dosti způsobilé k tomu, aby preventivně působily s úspěchem proti bezdůvodnému zdražování stavebních hmot, vypracovala vláda osnovu zákona, podle kterého v obcích, ve kterých stavba obytných nebo jiných ve veřejném zájmu nutných budov setkává se s obtížemi, muže býti ustanoven zvláštní orgán k tomu cíli, aby vhodnou organisací práce výroby stavebních hmot a stavebního podnikání napomáhal k rychlé účelné a hospodárné výstavbě obytných a jiných ve veřejném zájmu nutných budov.
Hlavní úlohou tohoto zvláštního orgánu bude, aby působil, pokud jest to za nynějších hospodářských poměrů možno, ku zlevnění stavebních hmot tím, že bude působiti ke snížení režie a k vyloučení oněch prvků z kalkulace cen, které nejsou zdůvodněny.
Tento zvláštní orgán může nad to všechna práva mu příslušející vykonávati netoliko, aby mohl opatřiti stavební hmoty, ale také, aby mohl opatřiti i ostatní stavební potřeby a jmenovitě též i suroviny k výrobě jich potřebné. S povahou funkce tohoto zvláštního orgánu souvisí také úprava řízení ve věcech, ve kterých jest příslušným, čímž má býti docíleno, aby tento orgán, mohl svá rozhodnutí činiti rychle, mohl je ihned prováděti a výkon jejich vynutiti.
Vláda soudí, že při šťastné volbě osoby tohoto zvláštního orgánu bude možno s mnohem větším úspěchem než dosud čeliti všem snahám po neodůvodněném zvyšování cen stavebních hmot a Jiných stavebních potřeb, jež plynou z pohnutek sobeckých.
Také ministerstvo spravedlnosti věnuje lichvě stavebními hmotami a potřebami největší péči snažíc se, aby i tato lichva byla přísně stíhána, a zákonné předpisy o potírání lichý do všech důsledků prováděny.
Již v důsledku resoluce Národního shromáždění z 30. října 1919 přijaté v 87. schůzi Národního shromáždění, kterou byla vláda na návrh člena Národního shromáždění Dubického a soudr. mimo jiné žádána, aby energicky působila k zamezení lichvy se stavebním materiálem, byla vrchní státní zastupitelstva výnosem ministerstva spravedlnosti z 22. listopadu 1919, č. 27187 poukázána, aby proti lichvě stavebními hmotami a potřebami s plným důrazem užila ustanovení zákona o trestání válečné lichvy, a hleděla k tomu, aby přísným trestáním výstřelků takové spekulace byla lichva ta znemožněna.
Jak již vícekráte bylo na to poukázáno, jest i v této věci potřeba součinnosti všeho občanstva, které si musí uvědomiti, že zde není vhodná nějaká ostýchavost, aby trestuhodné případy lichvy sdělovalo povolaným orgánům k vyšetření a zavedení trestního stíhání.
Vůči požadavku, aby obchod bank se zbožím a surovinami byl úředními orgány kontrolován a detailní obchod toho druhu vůbec zamezen, nutno uvésti, že ministerstvo financí provádějíc resoluci přijatou ve 120. schůzi Národního shromáždění dne 19. února 1920, rozeslalo všem bankám důrazný pokyn, aby, zabývají-li se snad také detailním obchodem se zbožím, ihned potřebná opatření učinily, aby tato činnost, která zajisté do sféry bankovního obchodu nenáleží, byla zastavena. Současně bylo vládním komisařům u bank ustanoveným uloženo, aby bděli nad striktním prováděním tohoto výnosu. Vláda přiznává, že také nedostatečná organisace posavadních zařízení zvyšuje obtíže, se kterými se setkává i obecně prospěšné stavební podnikání.
Jest to především nedostatečné vybudování oněch orgánů státní správy, do jejichž působnosti spadá bytová péče. Vláda učinila však již rozhodnutí, aby bytová oddělení obou v prvé řadě zúčastněných ministerstev sociální péče a veřejných prací zůstala sice v dosavadním svazku, ale aby byla místně spojena v jedné budově. Tím bude zjednodušeno řízení při vyřizování stavebních záležitostí, na něž si interpelanti stěžují, aniž musí býti něco měněno na příslušnosti zúčastněných ministerstev, které jsou zákonem vymezeny z hlediska účelnosti a praktické potřeby. Místní spojení bytových oddělení obou ministerstev závisí ovšem od vyhledání místností potřebných, které jistě bude vyžadovati ještě delší doby. Mimo to hodlá vláda bytová oddělení obou ministerstev vybaviti větším počtem náležitě kvalifikovaných sil potřebných ke zdolání stále rostoucí agendy.
Leží na bíledni, že vláda naše v ostatních oborech státní správy učiní, pokud na ní jest vše, aby rozvoj stavební činnosti podporovala podle nejlepších sil svých. Především má tu na mysli vláda řádné dodávání uhlí, čemuž věnováno jest uhelným oddělením ministerstva veřejných prací všemožná péče.
Vytýkaný nedostatek kusového a tříděného uhlí je přiveden také částečně tím, že mnohé průmyslové závody odmítají příděl podřadného, drobného a prachového uhlí, třeba že by na svých moderně zařízených topeništích, nebo úpravou topenišť tohoto uhlí mohly upotřebiti. Otázku snížení cen uhlí ministerstvo veřejných prací již projednalo i byl příslušný návrh zákona předložen Národnímu shromáždění.
Zlevněním uhlí zlevní se přirozeně i stavební hmoty.
Požadavku, aby byla poskytnuta úleva na dani uhelné, aspoň pro přechodnou dobu bylo vyhověno vládním návrhem zákona na snížení dávky uhelné z 30% na 20%.
Pokud se týče přistavování železničních vagónů, o kterém se činí v interpelaci zmínka, sděluje vláda, že pro stavební hmoty, které možno nakládati do otevřených vozů vysokostěnných, přistaví se objednané vozy bez závady každodenně vyjímaje pondělí a úterý každého týdne, kteréž dny byly reservovány jen pro dopravu uhlí. Stav vysokostěnných vozů se nyní však zlepšil tou měrou, že bude možno po ukončení cukerní kampaně učiniti pro tyto hmoty výjimku a též v pondělí a úterý objednané vozy přistavovati.
Jisté obtíže činí přistavování krytých vozů pro vápno a cement, jelikož musí býti krytých vozů použito v prvé řadě pro dovoz potravin; této kalamitě dá se však odpomoci tím, že se nebudou odesílatelé zdráhati používati otevřených vozů, o. jichž přikrytí se sami postarají.
Pokud se týče snížení tarifu, jest poznamenati, že československé státní dráhy poskytují na svých tratích pro stavební hmoty, určené k zdolání bytové nouze 30% až 50% slevu dovozného.
Příslušná vyhláška byla uveřejněna ve "Věstníku pro železnice a plavbu" S. 22 a 23 ze dne 20. března 1920 pod běžným číslem 13 a v čísle 36 a 37 ze dne 8. května 1920 pod běžným číslem 7.
Pokud se týká ostatních příčin stavební krise, jichž se interpelace dotýká a které majíce svůj kořen v nedostatečnosti zákonů, vyžadovaly by ke svému odstranění buď změny dosavadních nebo vydání nových zákonů, poukazuje vláda zejména na chystanou osnovu zákona o závaznosti kolektivních smluv a o zřízení smírčích mzdových soudu, dále na osnovu zákona, kterou se § 1154 b občanského zákona modifikuje způsobem hovícím zájmu jak zaměstnanců tak i zaměstnavatelů. Co se týče této změny § 1154 b všeobecného občanského zákonníka, bylo o osnově vypracované ministerstvem sociální péče vyžádáno dobré zdání členů komise pro revisi občanského zákonníka. Teprve dle výsledku posudku těch bude lze rozhodnouti, zda bude vhodno změniti § 1154 b občanského zákonníka ještě před revisí občanského zákonníka, či zdali bude nutno vyhraditi změnu tu vzhledem ke sjednocení zákonodárství, celkové úpravě. Ostatně byly zahájeny v ministerstvu sociální péče přípravné kroky, aby ustanovení § 1154 b občanského zákona bylo nahrazeno podrobným zákonem o pracovním poměru.
Nejdůležitějšími prostředky k oživení stavebního ruchu jsou a zůstanou vždy jen práce a peníze. Práce a zvýšená výrobní činnost jest nezbytně nutná, má-li cena stavebních hmot a tím i stavební náklad klesnouti, aby byl povzbuzen soukromý stavební ruch a aby podporování obecně prospěšného podnikání bylo spojeno s menšími obětmi státu. Zvýšení výrobní činnosti vyžaduje především získání co možno největšího počtu pracovních sil. Demobilisací, která byla nařízena presidentem republiky dne 6. října t. r. a má býti provedena nejdéle do konce února 1921, uvolní se značná část dělnictva dosud konajícího vojenskou službu. Ročník 1895 byl již demobilisován, ročník 1896 bude demobilisován od 1. do 20. prosince 1920. Od konce února 1921 bude konati vojenskou službu pouze ročník 1900, 1899 a částečně 1898.
Naléhavé potřeby nového státu v oboru výživy obyvatelstva a organisace branné moci, zejména v zájmu vnější bezpečnosti státu, absorbovaly v prvních dvou letech naší samostatnosti téměř celou finanční sílu mladého státu. Zatím stala se z bytového problému otázka prvořadé důležitostí a významu pro celou budoucnost státu. Vláda věnuje tomuto problému svrchovanou pozornost a nerozpakuje se prohlásiti, že považuje za svou přední povinnost, podporovati zřizování nových bytů do nejzazších mezí finanční síly státu, ať úlevami z daní a jiných veřejných dávek, ať hotovými prostředky, jsouc přesvědčena, že zejména úvěrů, kterých bude vláda v dodatku k rozpočtu na rok 1921 požadovati, neodepře Národní shromáždění ústavního schválení.
Proti svolání porady spotřebitelů hmot a předmětů stavebních za spoluúčasti obcí a stavebních družstev, jak se v interpelaci žádá, v níž by byly projednány všechny příčiny dnešní katastrofální situace stavebních živností a v níž by byly zahájeny kroky k nápravě, nebylo by sice námitek, ale vláda považovala za nutno k podané interpelaci proto tak zevrubně odpověděti, aby bylo zřejmo, že se stará o odstranění krise v oboru stavebnictví, jak jest jí to za nynějších nepříznivých hospodářských poměrů vůbec možno. Jak bylo již oznámeno, připravila vláda několik zákonných předloh, majících vesměs za účel oživení stavebního ruchu, pokud Jest to zákonnými opatřeními vůbec možno. Rozřešení bytové krise lze však očekávati jen od zvýšené výrobní činnosti, provázené spořivostí všech občanů.
V Praze dne 11. prosince 1920.
Předseda vlády a ministr vnitra:
Černý, v. r.
Ministr veřejných prací:
Dr. Kovářík, v. r.
Ministr sociální péče:
Dr. Gruber, v. r.