Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1131.
Návrh
poslance Nejezchleba-Marchy a soudruhů
na změnu § 52 zákona ze dne 25. ledna 1914, čís. 15 ř. z. o služebním poměru státních úředníků a sluhů (služební pragmatika).
Zákon
ze dne .................................................................. 1920,
jímž se mění § 52 zákona ze dne 25. ledna 1914, čís. 15 ř. z. o služebním poměru státních úředníků a sluhů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Odstavec druhý a třetí § 52 zákona ze dne 25. ledna 1914, čís. 15 ř. z. o služebním poměru státních úředníků a sluhů se zrušují ve svém nynějším znění a budou zníti takto:
Odstavec druhý bude zníti:
ťA) úplné vzdělání středoškolské a řádné studium vysokoškolské, ukončené předepsanou odbornou státní zkouškou. Odstavec třetí bude zníti:
ťB) úplné vzdělání středoškolské rozšířené mimořádným kursem vysokoškolským, neb jiným kursem odborným a ukončené vyšší zkouškou odbornou.
§ 2.
V důsledku ustanovení § prvního tohoto zákona mění, pokud se týče doplňuje se odstavec V., VII. a IX. § 1 nařízení veškerého ministerstva ze dne 1. února 1914, čís. 34 ř. z. v tom směru, že měřičtí úředníci (geometři) příslušných resortů zařaďují se do skupiny A státního úřednictva.
§ 3.
Úředníkům v § 2 jmenovaným, propočítá se jejich celková služební doba dle skupiny A státních úředníků a podle výsledku takto dosaženého zařadí se úředník do příjmu příslušné hodnostní třídy a po případě platové stupnice podle lhůt časového postupu, stanovených zákonem ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n.
§ 4.
Zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1919.
§ 5.
Provedením tohoto zákona pověřují se ministerstvo financí, veřejných prací a zemědělství.
Odůvodnění.
Před vydáním služební pragmatiky měli evidenční geometři postupové poměry takové, jako ostatní technické úřednictvo se vzděláním vysokoškolským (VIII. tř. hod. po 12 letech služby — výnos ministerstva financí ve Vídni z 16. června 1899 č. 30754). Prováděcím nařízením k služební pragmatice z 1. února 1914 ř. z. č. 34 byli však zařaděni do skupiny B státních úředníků, poněvadž jejich vysokoškolské studium bylo posuzováno jako kurs.
Zařaděním tím bylo na geometrech vykonáno bezpráví, neboť jim bylo jednak vzato to, co jim bylo před tím přiznáno a na základě čehož do státní služby vstoupili a jednak jest také nespravedlivo posuzovati jejich řádné úplné a odbornou státní zkouškou zakončené studium na vysoké škole technické jako nějaký pouhý kurs.
Uváží-li se, že do skupiny A byli zařaděni pojistní technikové již při vydání služební pragmatiky, ač mají stejnou dobu studijní jako geometři a že nyní byli do skupiny A přeřaděni také učitelé tělocviku a zpěvu na školách středních a učitelky lycejní, ač jejich školské vzdělání také není vyšší, nežli vzdělání geometrů a naproti tomu, že do skupiny B přeřaděni byli absolventi hospod. akademií a jedná se o přeřaděni úředníků tabákové režie do téže skupiny a že dle skupiny B postupují také učitelé škol měšťanských, pak jest zajisté spravedlivé napraviti křivdu na geometrech spáchanou a zařaditi je do skupiny A.
Tomuto jejich požadavku je třeba vyhověti již také z toho důvodu, poněvadž služba geometra jest mimořádné namáhavá a duševně i tělesně vyčerpávající.
Zatížení státních financi tím vzniklé bude nepatrné, ca 100.000 Kč, neboť se jedná o stav úřednictva, jehož počet v Československu ve všech odvětvích státní služby nečítá ani 400 osob. Náklad ten možno opatřiti zvýšením evidenčních poplatků (zákon z 23. května 1883 ř. z. čís. 83), které nebyly měněny od r. 1883 a jsou vzhledem k dnešním poměrům nízké.
Tento návrh budiž přikázán bez prvého čtení výboru státně-zřízeneckému.
V Praze dne 12. prosince 1920.
Nejezchleb-Marcha,
Rychtera, Vahala, Vacula, Molík, Chlebounová, Křemen, Beran, Tůma, J. Hálek, Švehla, Sonntág, Dr. Blaho, Dr. Kubíček, Dr. Černý, Prokůpek, Dr. Srdínko, Mašata, Udržal, inž. Botto, Bradáč, Malypetr, Dubický.