Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1121.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ........................................................................ 1920
o válečných přirážkách ku přímým daním (s výjimkou daně z příjmu) za rok 1921 mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Ku všeobecné dani výdělkové, ku výdělkové dani dle hlavy II. zákona o osobních daních (vyjímajíc podniky státní), ku dani důchodové a ku dávce tantiémové vybírají se v celém území republiky mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus za rok 1921 válečné přirážky ve výši, stanovené článkem II., § 1., bod 2., 3., 4. a 6. zákona ze dne 18. listopadu 1919, čís. 617 Sb. z. a n:
K dani pozemkové vybírá se za rok 1921 válečná přirážka:
a) z vinic, zahrad a lesů 600%,
b) z ostatní půdy 400% řádné daně.
Na Hlučínsku se vzhledem k ustanovení § 14 nařízení ze dne 4. května 1920, čís. 321 Sb. z. a n. válečné přirážky k dani pozemkové, všeobecné dani výdělkové a dani důchodové za rok 1921 nevybírají.
§ 2.
Pro daň z příjmu bude, počínajíc rokem 1921, stanovena pro celé, území republiky mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus nová sazba daně zvláštním zákonem; válečné přirážky k této dani se pro rok 1921 nevybírají.
§ 3.
Ustanovení článku II., § 2—5, zákona ze dne 18. listopadu 1919, čís. 617 Sb. z. a n. platí, také pro válečné přirážky tímto zákonem upravené.
§ 4.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením jeho pověřuje se ministr financí.
Odůvodnění.
Důvody, které vedly k zvýšení dosavadních válečných přirážek pro léta 1919 a 1920 zákonem ze dne 18. listopadu 1919, č. 617 Sb. z. a n., trvají i nyní a jest proto vláda nucena navrhnouti, aby válečné přirážky byly rozšířeny také ještě na rok 1921. To jest tím spíše nutno, poněvadž finanční situace státu po stránce výdajové od zavedení zvýšených válečných přirážek na léta 1919 a 1920 se nezlepšila, naopak požadavky na stát činěné značně stouply. Za těchto okolností nemůže se vláda zříci výnosu válečných přirážek, který se odhaduje na 250,000.000 Kč. Vybírání válečných přirážek ještě v berním roce 1921 jest také tím odůvodněno, že daň válečná na rok 1920 nebude již rozšířena.
K systematické reformě daní přímých nemohlo býti dosud přikročeno a to hlavně z toho důvodu, poněvadž vláda se domnívá, že není ještě vhodná doba k uskutečnění reforem, které mají nésti pečeť trvanlivosti. Ministerstvo financí však doufá, že během roku 1921 předloží osnovy zákonů, kterými berní sazby různých daní budou upraveny tak aby válečné přirážky od roku 1922 mohly všeobecně odpadnouti. Pojmenování "válečné přirážky" není sice již přiléhavé, avšak ponechává se z důvodů usnadnění manipulace při vyměřování daní.
Ohledně daně z příjmu navrhuje vláda zvýšení hranice daně prostého příjmu na 6000 K a novou, ve vyšších příjmech zostřenou sazbu daně zvláštní zákonnou osnovou, ve které bude také odůvodněno, proč specielně u daně z příjmu nečekáme co do nové úpravy škály až do roku 1922. K této dani nemají tedy válečné přirážky za rok 1921 se vybírati.
Ku ostatním daním přímým navrhuje se vybírání válečných přirážek za rok 1921 ve výši stanovené zákonem ze dne 18. listopadu 1919, č. 617 Sb. z. a n., pro léta 1919 a 1920 až na daň pozemkovou, ke které se dosavadní válečné přirážky zvyšují o 200% tak, že, z vinic, zahrad a lesů se má vybírati válečná přirážka 600% a z ostatní půdy 400% řádné daně.
Zvýšení válečných přirážek ku dani pozemkové jest odůvodněno tím, že daň pozemková jest vzhledem ku nynějším poměrům lesního a zemědělského hospodaření velice nízkou. Jelikož katastrální čistý výnos stanovený za poměrů zcela odlišných od poměrů dnešních neodpovídá skutečnosti. Tyto okolnosti vedly již rakouskou vládu ku zavedení válečné přirážky 80% ku dani pozemkové a byly rozhodnými pro zvýšení těchto přirážek pro léta 1919 a 1920 na 400%, případně 2007%.
Navrhovaným dalším zvýšením válečných přirážek ku dani pozemkové na 600%, případně 400% není sice dosažena ještě nejvyšší mez spravedlivého daňového zatížení hospodářství lesního a zemědělského, jelikož vzhledem ku dnešním poměrům hospodářským nebylo by pro zemědělce tíživým, kdyby daň pozemková byla i zdesateronásobena. Vláda nejde ve svém návrhu až do těchto mezi možnosti vzhledem k tomu, že zemědělci byli pro běžný a pro příští rok zatížení dávkou z katastrálního výnosu půdy ve smyslu § 6 opatření Stálého výboru Národního shromáždění ze dne 25. srpna 1920, čís. 494 Sb. z. a n. o úpravě a úhradě cen mlýnských výrobků.
Válečné přirážky ku dani pozemkové navrhují se pro r. 1921 opět ve dvou sazbách podle způsobu obdělávání pozemků, a to pro vinice, zahrady a lesy vyšší výměrou nežli pro ostatní půdu bez ohledu na rozlohu obhospodařovaných pozemků. Od stanovení progresivní výměry přirážek bylo upuštěno také tentokráte v úvaze, že progrese daňového zatížení není na místě u objektivních daní, že u daně pozemkové není také skutkovými okolnostmi odůvodněna, jelikož zkušenost dokazuje, že právě menší statky poměrně více vynášejí, nežli hospodářství provozovaná ve velikém rozsahu a konečně z toho důvodu, že odstupňování přirážek naráží na velké překážky administrativní a vedlo by ku přílišnému, zatížení berních úřadu, které vzhledem k obsáhlosti dosavadních agend nového zatížení by nesnesly.
Nařízením ze dne 4. května 1920, čís. 321 Sb. z. a n. bylo stanoveno, že se válečné přirážky k dani pozemkové, všeobecné výdělkové a důchodové na Hlučínsku nemají vybírati. Tuto výhodu, která byla poskytnuta z politických důvodů, nutno ponechati v platnosti i pro rok 1921.
Zvláštní osnova o rozšíření válečných přirážek pro Slovensko a Podkarpatskou Rus podává se současně.
Návrh budiž Národním shromážděním projednán a schválen a za tím účelem přikázán jak v poslanecké sněmovně tak po schválení touto sněmovnou v senátě výboru rozpočtovému, aby o něm vzhledem na velkou naléhavost věci podal zprávu do 8 dnů.
V Praze dne 6. prosince 1920.
Ministr financí: