Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

1120.

Odpověď

ministra pro zásobování lidu

na interpelaci poslanců Dra Františka Noska, Václava Koška a soudr. (tisk 675),

ve příčině nadměrné drahoty textilního zboží.

Vysoké ceny zboží textilního jsou odůvodněny především vysokými cenami surovin. Jet známo, že při výrobcích bavlněných jsme co do suroviny vůbec, při výrobcích vlněných z dobrých 90% odkázáni na dovoz z ciziny. Ve spojení s poklesem naší valuty stoupá cena dovážených surovin a činila na př. při bavlně:

Dále padá na váhu zvýšení mezd, které při režném bavlněném zboží jsou 20krát vyšší nežli v době předválečné. Toto zvýšení mezd nebylo vyváženo vyšší výkonností, nýbrž právě naopak výkonnost značně se snížila. (Před válkou obsluhoval jeden dělník při režném zboží 3 stavy, na jednom stavu vyrobilo se průměrně 35 m látky, tedy celkem 105 m denně, dnes obsluhuje týž dělník nejvýše 2 stavy s průměrnou výrobou 30 m látky, tedy celkem jen 60 m denně.)

Výrobní režie zvýšila se nejen zvýšením mezd a menší výkonností dělnictva, nýbrž i samotnou nezaměstnaností průmyslu a vysokou cenou všech pomocných prostředků. Před válkou činila výrobní režie v průmyslu bavlnářském nejvýše 300% mzdy placené dělníku, dnes činí však výrobní režie při režném zboží až 1000%. Při výrobě jednoho metru režného molina spotřebuje se nyní uhlí až za Kč 1.40, tedy skoro až za 5krát tolik, kolik stálo před válkou hotové zboží. Při zboží vlněném spotřebuje se na 1 m uhlí až za Kč 6.—. Barvivo na 1 m vlněné látky stojí až Kč 25.—, tedy skoro 4krát tolik, kolik stálo před válkou hotové zboží.

Maximálních cen pro zboží textilní vzhledem k různosti jeho druhů nelze stanoviti již proto, že zachovávání stanovených cen dle souhlasného úsudku všech znalců nedalo by se prakticky vůbec kontrolovati.

Aby zabráněno bylo předražování textilního zboží, vypracovalo ministerstvo pro zásobování lidu za spolupůsobení odborových sdružení cenových pro obor bavlnářský, vlnařský, stávkařský, pletařský a jutový, ve kterýchžto sdruženích zastoupeni jsou všichni interesenti, zejména interesenti z kruhů konsumentských, kalkulační zásady pro výrobu a prodej těch kterých druhů zboží textilního. Ministerstvo pro zásobování lidu čas od času zkoumá, zda zásady tyto jsou dodržovány a shledá-li, že se tak neděje, činí o tom oznámení příslušným úřadům.

Pokud jde o konkrétní případ, zmíněný ve zprávě bývalého osobního tajemníka ministra Národní obrany pana Skorkovského, měla se věc následovně:

Aby uhrazena byla potřeba asi 600.000 metrů sukna pro ministerstvo národní obrany, zabavil úřad ministra s plnou mocí pro správu Slovenska z usnesení ministerské rady letošní jarní stříž na Slovensku. Tato jarní stříž činila asi 800.000 kg neprané vlny. Z té bylo asi 250.000 kg vlny hrubé, která na zpracování na sukna se nehodí a která upotřebena byla na výrobu pokrývek. Zbylo tedy asi 550.000 kg, z nichž lze vyrobiti asi 220.000 metrů sukna.

Ministerstvo národní obrany vybídlo veškerá nákupní družstva vlnařského průmyslu (t. j. v Jihlavě, v Liberci, v Brně a Krnově) a veškeré vlnařské firmy na Slovensku, aby podaly nabídky, resp. sdělily podmínky, za kterých by byly ochotny zabavenou vlnu převzíti a ji na vojenská sukna zpracovati. Nabídky měly býti doloženy předběžnými kalkulacemi.

Na toto vyzvání první předložilo ofertu družstvo jihlavské za následujících podmínek: Převzetí zabavené slovenské vlny za nákupní cenu, t. j. podle jakosti od Kč 35.— do Kč 68.— za 1 kg vlny neprané, při předběžné kalkulaci 30% rendementu a žádalo za 1 m celovlněného sukna (850 gr) v barvě kaki karbonisované Kč 272.—.

Ostatní tři družstva liberecké, brněnské a krnovské, předložila společnou nabídku a žádala za stejných podmínek jako družstvo jihlavské za 1 metr Kč 295.— a konečně se přizpůsobila nabídce skupiny jihlavské.

Postup družstva libereckého, brněnského a krnovského nezdá se býti správným a ministerstvo pro zásobování lidu učinilo opatření, by záležitost byla vyšetřena.

Uvedené nabídky jsou nabídkami pouze předběžnými a konečná kalkulace ceny sukna nemohla býti do dnes provedena z toho důvodu, že dosud není zjištěno rendement zabavené vlny. Bude-li vyšší 30%, bude cena sukna nižší.

Náhled pana Skorkovského, že lze z zabavené slovenské vlny vyrobiti 1 metr za Kč 170.—, jest mylný. Sama potřeba vlny na 1 metr sukna činí nejméně 2 1/2 kg neprané vlny. Průměrná nákupní cena 1 kg činí Kč 55.—, tak že jen cena suroviny na 1 m sukna potřebné činí Kč 132.50.

Vzhledem k výše vylíčeným neutěšeným poměrům výrobním snaží se ministerstvo pro zásobování lidu různými akcemi lidového ošacení dáti nejpotřebnějším konsumentům k disposici levnější zboží textilní, a to tím způsobem, že získává prostřednictvím poradního výboru pro lidové ošacení značnější položky textilií za ceny téměř výrobní a rozděluje je nejpotřebnějším vrstvám podle došlých žádostí, při čemž zvláštní péče se věnuje ošacení dětí. Ministerstvo pro zásobování lidu však snaží se mimo to přímým stykem konsumentů s producenty, který sprostředkuje zvláště vzorkovými trhy pro lidové ošacení, zlevniti zboží textilní co nejvíce a to právě tím, že vyřazuje nevyhnutelnou režii a zisky obchodních mezičlánků. Dozorčí činnost co do cen se těmito opatřeními vhodně doplňuje a působí se zároveň na snížení poptávky ve volném obchodě, kde právě nejpotřebnější vrstvy hrají nejdůležitější úlohu, což přispívá opět k regulaci cen.

V Praze dne 12. prosince 1920.

Ministr pro zásobování lidu:

Průša, v. r.