Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1117.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Jana Prokeše, Jana Černého, Josefa Chalupníka a soudruhů (tisk 886)
v příčině zákona o ochraně majitelů pozemků proti škodám vzniklým dolováním.
Majitelé povrchu v plebiscitním území na Těšínsku, zastoupení Drem Emilem Goliathem, advokátem ve Slezské Ostravě, předložili dne 5. února 1920 návrh zákona na ochranu majitelů povrchu před škodami dolováním, provedený v 13 paragrafech se žádostí, aby tento návrh byl ihned předložen Národnímu shromáždění.
Návrh, který zasahuje jak do obecného zákona horního, tak i do obecného zákona občanského a stavebních řádů, není propracován, nýbrž obsahuje ustanovení, jež jsou již jednak provedena podrobněji a lépe v platných zákonech, jednak těmto zcela odporují a jinak i na vzájem musí býti v soulad uvedena. Změna uvedených zákonů vyžaduje však bedlivých úvah, neboť nedotýká se jen zájmů několika jednotlivců nebo tříd, nýbrž může i ohroziti nejširší zájmy národohospodářské; jdeť v prvé řadě o dolování uhlí, které stíženo jest přece krisí obecně známou a na němž závisí zdárná výroba nesčetných průmyslových podniků. Kromě toho pracuje se na osnově obecného zákona občanského a v něm bude zvláštní pozornost věnována oddílu o náhradě škody; již zde pomýšlí se rozšířiti zásadu o ručení za výsledek a jí bude vyhověno hlavnímu požadavku v návrhu činěnému, zvláště budou-li převzata ustanovení návrhu vypracovaného Randou.
Ministerstvo spravedlnosti potřebujíc i odborných pokynů a úvah požádalo 17. března 1920 ministerstvo veřejných prací, aby vyžádalo si posudek odborníků, jež jsou s ním ve stálém styku, a pak svůj vlastní posudek a návrhy zaslalo. Spolu požádáni byli právníci znalí poměrů na Ostravsku za posudek, mezi nimi i president krajského soudu v Těšíně p. A. Hochelber, jehož doporučovali i navrhovatelé. Tento sice doporučil některé změny, ale prohlásil, že každým způsobem budou účinky této novely velmi dalekosáhlé, ták že nebude lze se obejíti bez slyšení druhé strany a expertů. I jednotlivá ministerstva se vyslovila dílem proti návrhu, dílem doporučila další šetření.
Ministerstvo veřejných prací vypracovalo pak dvě osnovy a to jednu měnící některá ustanovení horního zákona, ale nevyhovující většinou požadavkům činěným navrhovateli, druhou pak o ťúhradovně báňských škodŤ, navrhující zřízení pojišťovacího ústavu proti báňským škodám s nuceným pojištěním všech podniků a rozhodčího soudu na způsob dělnické úrazové pojišťovny. Tyto návrhy došly 7. září 1920 a vyžadovaly dalšího prostudování a porad v ministerstvu samém. Na základě jich byl vypracován nový návrh zákona o ochraně povrchu pod 30. říjnem 1920 č. 31.135, který byl v polovici listopadu rozeslán odborným ministerstvům a kruhům, mezi nimi pak i spolkům na ochranu povrchu a zástupcům některých podniků, ministerstvu známým, k vyjádření. Tato dosud nedošla, až na prohlášení spolku ťObranaŤ, jenž osnovu prostě jako nepřijatelnou odmítá. Mezi tím došla však také další podání spolků, která rozšiřují původní požadavky na 18 bodů. Jednotlivé požadavky jsou však právnicky nemožné. anebo tak strannicky upraveny, že by nemohly býti podkladem dalšího jednání. Až dojdou vyžádaná vyjádření, zahájí ministerstvo další porady o osnově a pak svolá odbornou anketu. Návrhy spolků na ochranu povrchu ukázaly nejlépe, že nelze svolati dříve širší poradu, dokud nebudou jednotlivá ustanovení v podrobnostech propracována, neboť jen tím bude lze docíliti kladného výsledku. Do té doby vypracuje také podvýbor pro revisi ustanovení obecného zákona občanského o náhradě škody svou osnovu a bude moci býti také tomuto podvýboru předložena chystaná osnova zákona o ochraně povrchu. Ministerstvo nemůže a nesmí předložiti k ústavnímu projednání překotně podaný návrh, nýbrž jest povinno, jej vhodně a zevrubně propracovati, aby bylo také s to, aby ve všech směrech jej obhájilo. Ani doba není dosud příznivá klidnému projednání, jehož nezbytně vyžadují nejširší zájmy národohospodářské, ani postavení navrhovatelů není podle platných zákonů tak bez ochrany, jak oni vyličují, aby vyžadovalo bezodkladných zákonných opatření. Poukázati mohu i na to, že v Rakousku byly podány dvě osnovy zákona měnícího některá ustanovení obecného zákona horního a to druhá roku 1892, že však nedošlo k jejich ústavnímu projednání. Osnovy ty vypracované před novým civilním řádem soudním mají ustanovení o sporném řízení, jež by znamenala krok zpět, kdyby převzata byla podle činěných návrhů.
V Praze dne 13. prosince 1920.
Ministr spravedlnosti: