Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1116.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Dra Františka Noska, Josefa Adámka a soudruhů
o neoprávněném používání dělnických legitimací některými cestujícími (tisk 357).
Na tuto interpelaci mám čest odpověděti, jak následuje:
Dělníkům, kteří jsou nuceni dojížděti ze svého bydliště do místa zaměstnání, byly již za dřívější správy povoleny levnější jízdy na dráze vzhledem k jejich nepříznivým výdělkovým poměrům, tedy z důvodů existenčních a sociálních.
Za tím účelem jsou jim vydávány zvláštní legitimace.
Předpokladem pro poskytování této výhody jsou tedy jednak skutečné povolání žadatelovo, jednak přirozeně i jeho majetkové poměry.
Když tudíž, jak vyšetřováním bylo zjištěno, dne 2. března t. r. (nikoli jak v interpelaci uvedeno dne 21. března) prokázal se Josef Jehnička, syn továrníka z Chocně u vlaku čís. 913 mezi jízdou z Nov. Města n. Met. do Náchoda dělnickou legitimací, bylo odmítnutí její průvodčím vlaků odůvodněno, ježto jmenovaného nelze považovati za dělníka z povolání, jenž by byl podle hořejších vývodů k používání slevy oprávněn, přes to, že byl u určité firmy skutečně zapsán jako učeň a že byla okolnost tato příslušným obecním úřadem na legitimaci potvrzena.
Ježto dělnického lístku týdenního bylo použito jen pro tři jízdy, tak že devět zaplacených jízd nebylo projeto a správa dráhy neutrpěla tudíž žádné škody, nebylo třeba vybírati od Jehničky předepsaného doplatku, a nebylo tudíž ani důvodu k dalšímu zákroku.
V Praze dne 9. prosince 1920.
Ministr železnic: