Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1109.
Návrh
poslanců Jana Rýpara, Dra Noska, A. Rozsypalové a druhů
o úpravě mateřských škol a poměrů učitelek na mateřských školách.
Mateřské školy jsou důležitou složkou všeobecného vychování, jejichž základ jest vytknut již Komenským v Informatoriu mateřských škol. Plní se převážnou většinou dětmi z tříd pracovních, jimž není dáno dosti času, dbáti o přiměřené vychování a vedení předškolních dětí, čímž mateřské školy mají význam nejen pro jednotlivce, nýbrž i pro celkové občanstvo.
Právo jejich bytí bylo dosud založeno v lidumilnosti, ale dáno i cílem rozumné sociální politiky každé jen poněkud větší obce, aby bylo co možno málo zanedbané mládeže. Odtud chvályhodná snaha větších obcí, aby mateřské školy byly zřizovány, stávající mateřské školy upraveny co nejlépe podle místních poměrů, hledíc zvláště ku potřebám péče o předškolní opuštěnou a zanedbanou mládež.
Než pevné zásady a určitého směru v tomto ohledu není. Vše se ponechává na libovůli a lidumilnosti obecního zastupitelstva a jednotlivců.
A podobně jest tomu s hmotnými poměry učitelek na mateřských školách. Některé obce a jiní vydržovatelé mateřských škol snaží se sice v plném vědomí povinnosti platy učitelek mateřských škol, pokud možno, snesitelně upraviti. Uznali oprávněnost požadavků jejich a zařadili učitelky mateřských škol mezi učitelstvo nebo mezi obecní úřednictvo. To však má býti pravidlem; proto jest nutno, aby obcím byla předepsána zákonem povinnost jejich.
Mimo to poměry na venkově jsou namnoze zoufalé, a nebude-li sjednána rychlá pomoc, jest nebezpečí, že výchovné ústavy přijdou o řádně kvalifikované síly; neboť nikdo nebude ochoten věnovati se stavu, který jediný dosud jest bez zákonnité ochrany, odkázán na libovůli a lidumilnost místních činitelů.
Mateřské školy u nás, kýmkoliv zřízené a vydržované, slouží k dobru místního občanstva, a proto obce a soukromní vydržovatelé mohou býti přidrženi zákonem ku placení věcných a osobních nákladů a ministerstvo školství a národní osvěty a ministerstvo sociální péče zákonem nuceno ku výdatné podpoře těchto škol při větší chudobě obcí.
Učitelky mateřských škol pracují nejen na poli kulturním, nýbrž práce jejich má právě sociální význam, ježto u dítek nejchudších rodin zastávají matky dítek. Proto bylo by skvrnou nynější sociální doby, kdyby poměry učitelek škol mateřských ponechány nyní na dále tak, jak dosud jsou, a nebyly upraveny zákony.
Navrhujeme, aby Národní shromáždění usneslo se na zákonu, kterým by upraveny byly směrnice pro zřízení mateřských škol a právní a služební poměry učitelek těchto škol.
Zákon
ze dne ...................................................... 1920
o úpravě mateřských škol a o úpravě právních a služebních poměrů učitelek mateřských škol.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Zřizovány buďtež školy mateřské povinně politickými obcemi a průmyslovými závody, nepovinně spolky a jinými soukromoprávními osobnostmi dle nařízení obsažených v dalších bodech tohoto zákona.
§ 2.
Zříditi školu mateřskou jsou povinny všechny politické obce, které dle úředního sčítání lidu vykazují aspoň 800 obyvatel, nezřídí-li ji jiný spolek nebo soukromoprávní osobnost: a to od 800—5000 obyvatel jednu školu mateřskou, od 5000 do 10.000 dvě, a pak na každých dalších 10.000 obyvatel jednu další mateřskou školu. Dále povinny jsou zříditi mateřské školy všechny průmyslové závody, jež zaměstnávají tolik lidí, že jich počet se všemi členy rodiny dosahuje výše, jaká stanovena jest v tomto odstavci u obcí pro nucené zřízení a vydržování mateřské školy.
§ 3.
Náklad na zřízení a udržování mateřských škol hradí politické obce jako řádné vydání obecní, průmyslové závody, případně spolky a soukromoprávné osobnosti, jež je zřídily. K těmto nákladům přispívá stát u obcí, které nemají více nežli 5000 obyvatel, dále spolkům a soukromoprávním osobnostem, jež nemají jinak zákonitého závazku zříditi a vydržovati mateřskou školu, polovici, obcím, jež mají 5000 až 10.000 obyvatel jednu čtvrtinu celého nákladu, obce, které mají více nežli 10.000 obyvatel nemají nároku na státní příspěvek.
§ 4.
Zákon ze dne 24. května 1919 Sb. z. a n. čís. 274 platí obdobně též pro učitelky škol mateřských, pokud neodporuje nařízením tohoto zákona.
§ 5.
Učitelky škol mateřských se vzděláním dle výnosu ministerstva kultu a vyučování ze dne 22. června 1872, ze dne 31. července 1886, č. 6031 a 3. července 1914, č. 3632 anebo konečně se vzděláním, jež pro tento obor bude určeno nejvyšším školským úřadem, a působící na mateřských školách, jež tímto zákonem mají právo na tento název, musí býti zařaděny a zrovnoceněny se skupinou D státních úředníků se všemi požitky a výhodami, jež této kategorii jsou nebo budou zákonem vyměřeny s učitelstvem škol národních.
§ 6.
Prozatímní ustanovení učitelek na místech systemisovaných nesmí trvati déle jednoho roku, každá učitelka škol mateřských musí při svém zatímním nebo definitivním ustanovení obdržeti od vydržovatele řádně vystavený dekret, v němž uvedeny jsou učebná povinnost, příjmy a služební poměr dle tohoto zákona.
§ 7.
Doba ztrávená na kterékoliv jiné mateřské škole, nebo na ústavech jež tímto zákonem mají právo na tento název a doba, ve službě školy obecné ztrávená, musí býti učitelkám při ustanovení započítána do postupu a pense.
§ 8.
Služební doba jest 35 letá. Výše výslužného určuje se podle skupiny státních úředníků, k nimž učitelky mateřských škol jsou zařaděny anebo s nimi zrovnoceněny. Pensijní úřad řídí se dle pensijního řádu učitelstva škol národních a to podle toho učitelstva, s nímž učitelky škol mateřských jsou zrovnoceněny.
§ 9.
Bytový zákon vydaný pro učitelstvo platí i pro učitelky škol mateřských ale tak, že vydržovatel jest povinnen se postarati učitelce o byt.
§ 10.
Učitelky škol mateřských, které byly ustanoveny dříve, než tento zákon nabyl platnosti, zůstávají i na dále v hodnosti, jaké dosáhly.
§ 11.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 12.
Provedení zákona ukládá se ministerstvu školství v dohodě s ministerstvem financi a sociální péče.
Státní příspěvek na mateřské školy obcí, které naň mají právo podle tohoto zákona, bude činiti v Čechách, na Moravě ve Slezsku a na Slovensku 800.000 K, a budiž uhrazen z příjmů řádného rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty a ministerstva sociální péče.
Navrhujeme, aby návrh byl přikázán výboru kulturnímu a rozpočtovému.
V Praze dne 16. prosince 1920.
Rýpar, Dr. Nosek,
Adamovský, Kaderka, Roudnický, Dr. Juriga, Dr. Mazanec, Janalík, Hancko, Dr. Gažík, Tománek, Dr. Dolanský, Adámek, Bezděk, Kopřiva, Fr. Navrátil, Sedláček, Tomik, Šamalík, Roudnický, Záruba, Rozsypalová.