Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1097.
Zpráva
ústavního výboru
o vládním návrhu zákona (tisk 800),
kterým se vláda zmocňuje k dalšímu slučování a rozlučování obcí, k změně hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím.
Platnost zákona ze dne 9; prosince 1919, č. 8. Sb. z. a n. z r. 1920, podle něhož provádělo se slučování a rozlučování obcí a s tím související změny hranic obecních, okresních a zemských, končí dnem 31. prosince r. 1920. Kdyby nebylo učiněno opatření, aby ty případy, jež jsou již projednávány, mohly býti skoncovány, zmařilo by se mnoho již vykonané práce na škodu zúčastněných obcí.
Navrhovaným zákonem má být umožněno dokončení všech případů, o nichž bylo do konce tohoto roku zahájeno řízení u politických úřadů správních. Poněvadž prakse při provádění dosavadního zmocňovacího zákona ukázala, že mnohé změny při slučování a rozlučování obcí a související s tím změny hranic okresů, žup i zemí zasahují do oboru veřejné zprávy a zákonů ji upravujících takovým způsobem, že rychlé a účelné vyřízení některých případů naráží na těžko překonatelné překážky, rozšiřuje předložená osnova zmocnění vlády tak, aby nařízením na základě tohoto zákona mohla všecky změny novým poměrům odpovídající provésti.
Ústavní výbor, projednávaje tuto předlohu, uznal potřebu prodloužení platnosti dosavadního zmocnění v případech, jež osnova zákona uvádí i potřebu širšího zmocnění pro snadnější a rychlejší vyřízení projednávaných případů, uznal však také nutnost stanoviti určité hranice v takových případech, kde by při rozlučování obcí mohlo dojíti k jednostranným škodám buď pro obce nově jako samostatné vznikající, nebo pro obce, od nichž připojené obce neb části se odloučí.
Kromě toho usnesl se ústavní výbor na tom, aby zabráněno bylo vzniku nových samostatných obcí takových, jichž hospodářský základ pro úkoly veřejné správy, jež obcím náležejí, byl by nedostatečný. Také možnost zásahu zúčastněných osad, obcí, okresů, žup i zemí do jednání byla uznána za potřebnou a vyhověno tomu ustanovením o právu k vyjádření se ve lhůtě 30denní.
Tyto podstatné změny týkají se § 1 osnovy, který usnesen byl v ústavním výboru ve změněném a doplněném znění, jež upravují také pravomoc vlády v případech na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde organisace všech článků veřejné správy spočívá dosud na jiných základech.
V ostatních ustanoveních osnovy nebyly usneseny větší změny až na § 3, v jehož doplňku stanoví se povinnost, aby tam, kde paragrafu tohoto bude užito, netrvala prozatímní správa obcí správními komisemi zbytečně dlouho.
Zvláštními poměry na Slovensku odůvodněna jest potřeba nového § 8, na němž se ústavní výbor usnesl a doplňku § 9 (v osnově 8) o zabezpečení i další platnosti § 1 zákona ze dne 22. března 1920, č. 210 Sb. z. a n.
Ústavní výbor usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně ku schválení zákon v tomto znění:
Zákon
ze dne ................................................................................... 1920,
kterým se vláda zmocňuje k dalšímu slučování a rozlučování obcí, k změně hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Vláda se zmocňuje, aby v přechodné době až do konce roku 1921 slučovala a rozlučovala obce jakož i měnila hranice obcí, okresů politických, soudních a zastupitelských, a k tomu cíli i hranice žup a zemí v těch případech, o kterých do 31. prosince 1920 již u politických úřadů správních řízení bylo zahájeno.
Při rozlučování obcí budiž dbáno toho, aby obce nově vznikající byly hospodářsky tak zajištěny, aby mohly plniti úkoly veřejné správy. Rozloučení může býti povoleno jen tehdy, když se provede taková úprava majetku a území, aby u všech obcí z původní obce utvořených daňový základ pro obecní přirážky neklesl pod 8 Kč na jednoho obyvatele podle posledního sčítání lidu, a aby rozdíly v daňových základech pro obecní přirážky rozloučených obcí neodchylovaly se o více než 1/5 od průměru připadajícího na jednoho obyvatele v obci před rozloučením.
Přeď každým opatřením ve smyslu odstavce prvého budiž vždy poskytnuta příležitost zúčastněným osadám, obcím, okresům, zemským správním výborům (zemským výborům, zemským správním komisím), aby se k věci mohly vyjádřiti ve lhůtě 30denní. Jinak není třeba ke všem těmto opatřením dobrých zdání, vyjádření nebo souhlasu jakýchkoli sborů a úřadů správních nebo sborů zákonodárných. Vláda však jest povinna zamýšlené sloučení, rozloučení nebo změnu hranic uveřejniti po dobu osmi dnů vyhláškou v zúčastněných osadách a obcích. V dalších osmi dnech má každý právo podati připomínky u ministerstva vnitra, o nichž se rozhodne současně s rozhodnutím ve věci samé.
Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus bude stanoveno vládním nařízením, kterým orgánům sluší poskytnouti příležitost vyjádřiti se podle předchozího odstavce.
§ 2.
Vláda se zmocňuje, aby, měníc podle § 1 hranice zemské, upravila nařízením místní platnost říšských i zemských zákonů v dotčených územích dosud platných.
§ 3.
Ministr vnitra se zmocňuje, aby v případech, kde jde o sloučení obci a podle výsledku šetření jeví se to potřebným nebo účelným, před provedením sloučení rozpustil obecní zastupitelstvo a jmenoval správní komisi pro celé území, které se má sloučiti v jednu obec. Za těchže podmínek může ministr vnitra jmenovati správní komise pro části obce, která se má rozloučiti. Komise tyto převezmou ihned správu dotčených obcí nebo části obci a vykonají přípravy ku provedení voleb obecních v každé nové obci, sloučením neb rozloučením utvořené. V takových případech budiž učiněno opatření, aby volby do tří měsíců byly rozepsány.
§ 4.
Ministr vnitra se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem financí s konečnou platností rozhodl o majetkovém vyrovnání mezi zeměmi v případech sloučení, rozloučení nebo změny hranic okresů a obci, kde jde současně o změnu hranic mezi dosavadními zeměmi a kde zúčastněné zemské správní výbory (zemské výbory, zemské správní komise) se nedohodnou.
§ 5.
Ministr vnitra se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem financí v případech slučování, rozlučování nebo změny hranic povoloval dočasné vybírání obecních, okresních, župních a zemských přirážek a dávek nestejnou, výší v jednotlivých částech, kde též dosud byly vybírány nestejnou výší.
Tato pravomoc může býti přenesena na úřady, které jsou podle všeobecných ustanovení příslušný povolovati vybírání těchto přirážek a dávek.
§ 6.
Pokud jde o podmínky práva volebního nebo volitelnosti jakož i o zápis do stálých voličských seznamů, sčítá se souvislý nepřetržitý pobyt v jednotlivých obcích, které se sloučiti mají, jako by šlo o pobyt v obci jediné.
§ 7.
Zmocnění daná tímto zákonem vztahují se též na města s vlastním statutem, na města s regulovaným magistrátem a na města s právem municipálním.
§ 8.
Ministr vnitra může, výkon práv, jež mu příslušejí podle tohoto zákona, svěřiti ministru zplnomocněnému pro správu Slovenska.
§ 9.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zároveň pozbývá platnosti zákon ze dne 27. května 1919, č. 295 Sb. z. a n. a zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 285 Sb. z. a n. Ustanovení § 1 zákona ze dne 22. března 1920, č. 210 Sb. z. a n. nejsou tímto zákonem dotčena.
Provedení tohoto zákona ukládá se ministru vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.
V Praze dne 17. prosince 1920.
Předseda:
Dr. Dolanský, v. r.
Zpravodaj: