Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1095.
Návrh
poslanců A. Sychravové, Ir. Kirpalové, B. Karpíškové, M. Deutschové, F. Blatné a soudr.
na zákon o ochraně matek a kojenců.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Zákon
ze dne ............................................................... 1920
o ochraně mateřství a kojenců.
Oddíl I.
Mateřské pojištění.
§ 1.
Účel a rozsah pojištění.
Ženy, které nepodléhají dosud nemocenskému pojištění podle zákona ze dne 30. března 1888, č. 33 říšského zákona, pokud se tyče zákona ze dne 15. května 1919, č. 268 Sb. z. a n. buďtež, pokud dosáhly 18. roku a nepřekročily 50. rok svého věku, přihlášeny ku pojištění pro případ mateřství.
§ 2.
Povinnost ohlašovací.
Obecní úřad jest povinen hlásiti nemocenské pokladně ženy, povinné pojištěním pro případ mateřství.
§ 3.
Pojistné příspěvky.
Za pojistné příspěvky ženy provdané ručí společně manžel; za pojistné příspěvky ženy, dosud rodinou vydržované rodiče, eventuelně děd a bába; za pojistné příspěvky ženy, připadající chudinské péči (duševně ne zcela vyvinuté, k prácí neschopné) domovská obec.
§ 4.
Pojistné příspěvky jest vyměřiti podle zvolené třídy mzdové. Pojištěná žena může však voliti pouze mezi 3. a 6. mzdovou třídou. Nezvolí-li osoba pojištěná sama mzdovou třídu, určí ji představenstvo nemocenské pokladny. Příspěvky buďtež odváděny měsíčně předem.
§ 5.
Nároky pojištěných.
Mateřsky pojištěné ženy mají nárok:
a) na pomoc při porodu,
b) na nemocenské po 6 týdnů před porodem a po 6 týdnů po porodu,
c) na premii za kojení ve výměře stanovení v § 6 o nem. pojištění.
§ 6.
Nemocenské a premie za kojení jest vyměřiti podle sazby mzdové třídy, kterou pojištěná žena buď zvolila, nebo do které byla zařaděna.
§ 7.
Ony pojištěnky, které nezaplatily po dobu dvou po sobě jdoucích měsíců příspěvku, ztrácejí zpravidla nároky na plnění v tomto zákoně stanovená.
Avšak v oněch případech, kdy pojištěnky se vykáží průkazem, ověřeným obecním úřadem, že po tuto dobu nebyly s to příspěvky odváděti, buďtež vyplaceny plné důchody.
Oddíl II.
Ochrana rodiček.
§ 8.
Ochrana těhotenství.
Žena, zaměstnaná ať v domácnosti, nebo veřejných službách, nesmí býti v době těhotenství propuštěna a má nároky na nepřetržitou dovolenou 6 neděl před porodem a 6 neděl po porodu.
§ 9.
Útulky pro rodičky.
Pojišťovny zřídí ve všech obcích s obyvatelstvem nad 20.000 osob útulky pro rodičky, kam by se uchýlily nemanželské matky před porodem, nemají-li jiné útočiště, nebo všechny ženy, které nemají doma příznivých podmínek bytových ku slehnutí. Zároveň postarají se útulky o způsobilé domácí pomocnice, které by za nepřítomnosti rodičky, pokud se týče po dobu šestinedělí, obstarávaly její domácnost.
§ 10.
Porodní oddělení v nemocnicích.
V okresních nemocnicích buďtež všude zřízena porodní oddělení.
Oddíl III.
Ochrana kojenců.
§ 11.
Kojné.
Ženy, které chtějí kojiti cizí dítě, mohou tak učiniti teprve tenkráte, když byly vlastní dítě kojily nejméně 3 měsíce, nebo když je mohou kojiti při cizím kojenci.
§ 12.
Kdo přijme kojnou, jež nevyhovuje ustanovením § 11 dopouští se přestupku tohoto zákona.
§ 13.
Závodní opatření na ochranu kojence.
Závody, v nichž jsou zaměstnány ženy, jsou povinny dle počtu zaměstnaných a místních poměrů zříditi a vydržovati jesle, aneb aspoň opatřiti vhodnou místnost, kam by kojenci mohli býti donášeni a kojeni. O tom, kde takové jesle mají býti zřízeny, rozhoduje politický úřad I. stolice.
§ 14.
Přestávky ku kojení.
Matkám, zaměstnaným v závodech, budiž povolena 2krát denně půlhodinová přestávka ke kojení bez ztržení mzdy.
§ 15.
Lékařský dozor v jeslích.
Jesle, ať obecní, spolkové, nebo závodní podléhají pravidelnému a svědomitému dohledu lékařskému, ošetřovatelky tu zaměstnané musí míti odbornou kvalifikaci.
§ 16.
Poradny pro matky.
Při útulcích pro rodičky, při porodních odděleních v nemocnících a ve všech větších obcích, buďtež s pomocí pojišťoven zřízeny bezplatné poradny pro matky. Vedení těchto poraden budiž svěřeno, pokud nebude opatřeno pojišťovnami, úředním lékařům (obvodním, městským, okresním) a porodním asistentkám, při současné úpravě jich specielního vzdělání v tomto oboru a úpravě jejich honoráře za tuto péči.
§ 17.
Povinná návštěva poraden.
Matky, které nemohou se vykázati soukromým lékařským dozorem nad kojencem, jsou povinny nejméně do ukončeného prvního roku věku dítěte docházeti alespoň jednou za 4 neděle do poradny.
Ženy, které neplní této povinnosti, dopouštějí se přestupku tohoto zákona.
Oddíl IV.
Ustanovení trestní a závěrečná.
§ 18.
Ustanovení trestní.
Přestupky tohoto zákona trestají politické úřady I. stolice peněžitými pokutami od 10 do 2000 Kč, nebo vězením od 24 hodin do jednoho měsíce.
§ 19.
Fond ku podpoře chudých matek.
Z pokut uložených pro přestupky tohoto zákona zřídí se u politického úřadu první stolice fond ku podpoře chudých matek.
§ 20.
Nestačí-li příspěvky na úhradu plnění, uložených tímto pojištěním, jest stát povinen hraditi tyto schodky.
§ 21.
Zákon tento nabývá platnosti měsíc po vyhlášení.
§ 22.
Ministrům sociální péče a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy se ukládá, aby tento zákon provedli.
Důvodová zpráva.
Dobrodiní dosavadního sporého zákonodárství na ochranu mateřství byly dosud účastny jen ženy nemocensky pojištěné, ať již povinně anebo dobrovolně. Ostatní, to jest ohromná většina žen, jsou vydány v této důležité funkci rodiček na milost a nemilost soukromých poměrů a životního zápasu, ač právě tyto poměry rozhodují o zdaru této funkce, jejíž příznivý průběh jest rozhodným na další osud rodičky a nového člověka.
Avšak nejen z tohoto stanoviska, jež zahrnuje zájem národní, sociální i hospodářský, ale i se stanoviska etického, jež diktuje všelidskou solidaritu, nutno jest zjednati v této věci nápravu. O ní usilují podepsaní ve formě předloženého návrhu na zákon o ochraně mateřství a kojenců.
Mateřským pojištěním má rodička býti alespoň hmotně zabezpečena, a všeobecnou pojišťovací povinností má býti aspoň částečně vyjádřena a uskutečněna zmíněná solidarita.
Jaké cíle sledují v ustanovení o ochraně kojenců, netřeba široce vykládati. Jde o zabezpečení kojenci nezbytně potřebné péče a zdravotního dozoru, jichž velké množství kojenců, zejména kojenců chudých matek, úplně postrádá.
Odstavci 9. a 11. chceme zabezpečiti pokud možno všem kojencům dobrodiní mateřské výživy, jež jest základní podmínkou dalšího jeho zdárného vývoje, a jehož nedostatek jest hrozivou příčinou úmrtnosti kojenců v širokých masách lidu.
V meritorním ohledu navrhujeme, aby předloha tato jak v Národním shromáždění, tak i v senátě přikázána byla k projednání v soc. politickém výboru. Pak-li by stát uzákoněním této předlohy měl býti finančně zatížen, buďtež výdaje z toho vzniklé kryty škrtnutím položek na vojsko.
V Praze dne 30. listopadu 1920.
Sychravová, Kirpal, Karpíšková, Deutsch, Blatny,
Dr. Winter, Czech, Beutel, A. Němec, Schweichhart, A. Hvízdák, Taub, Bečko, Dr. Dérer, Hackenberg, Oktavec, Nagy, Ulrich, Dr. Haas, G. Haberman, Fr. Geršl, Rud. Fischer, J. Černý, Dr. Holitscher, J. Marek, Hillebrand, Humelhans, Emil Kasík, Dr. V. Charvát.