Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1064.
Odpověď
předsedy vlády a ministra vnitra
na interpelaci poslance Rudolfa Bergmana a soudr. (tisk 602)
v záležitosti vynětí velkostatku Nové Dvory ze záboru a způsobu jeho zadlužení.
Na uvedenou, interpelaci mám čest podati tuto odpověď:
ad 1. O propuštění deskového statku Nové Dvory ze zahoru k žádostí Jednoty malozemědělských a hospodářských družstev republiky Československé rozhodoval podle zákona ze dne 11. června 1919 č. 330 Sb. z. a n. správní výbor Státního pozemkového úřadu, jemuž byl povinen úřad záležitost tu k rozhodnutí předložiti. Správní výbor zvolený po rozumu §§ů 15 záběrového zákona a 9, zákona o Státním pozemkovém úřadě Národním shromážděním jednal o jmenované žádostí ve dvou řádných schůzích a to dne 18. listopadu a 2. prosince 1919. V prvé schůzi usnesl se správní výbor, aby žádost Jednoty byla vyšetřena, zejména aby zjištěno bylo, zda jest tu plán na parcelaci stavebních míst. Jednota předložila mezi jiným také vypracovaný plán na parcelaci a Státní pozemkový úřad předložil spisy takto doplněné opětně správnímu výboru, jenž ve druhé schůzi (2. prosince 1919) se usnesl, aby pozemky, jež kupuje Jednota od Pozemkové banky, byly propuštěny ze záboru. V důsledku tohoto usnesení vydal Státní pozemkový úřad své rozhodnutí.
ad 2. Státnímu pozemkovému úřadu byla známa cena, za kterou Pozemková banka koupila Nové Dvory. Úřad neučinil správnímu výboru návrh na schválení koupě a propuštění ze záboru, nýbrž předložil již v prvé schůzi dne 18. listopadu 1919, ve které se počalo o žádosti Jednoty jednati, věc správnímu výboru, aby sám zásadně rozhodl. Cena odůvodňována byla naléhavou potřebou získání půdy k účelům stavebním. § 9 záborového zákona proveden byl teprve zákonem ze dne 8. dubna 1920 č. 329 Sb. zák. a nař. (zákonem náhradovým) a bylo tudíž možno před vydáním náhradového zákona získati zabraného majetku toliko dohodou s majitelem.
ad 3. Jednota předložila úřadu plán, jak míní velkostatek parcelovati. Se zřetelem k družstevnímu podniku a účelům v žádosti naznačeným (účele stavební) nebylo námitek v té příčině, že by činnost Státního pozemkového úřadu v sousedství byla alterována, zvláště když parcelace samostatně vyřešená týkala se i polohově samostatného a zceleného objektu.
ad 4. V důsledku usnesení správního výboru ze dne 2. prosince 1919 udělil Státní pozemkový úřad svůj souhlas ke zcizení podle §u 7 záběrového zákona a propuštění ze záboru nastalo via facti a potud, pokud Nové Dvory s ostatním majetkem téhož vlastníka nedosáhnou výměry potřebné k záboru dle §u 2 záběrového zákona.
ad 5 až 7. Ministerstvo vnitra přezkoušelo odhadní operát, jenž byl spořitelně Táborské podkladem pro poskytnutí hypotékami zápůjčky na usedlost Nové Dvory a příslušející k ní pozemky. Operát sdělán byl úředně autorisovaným, civilním inženýrem, stavitelem a civilním geometrem, jenž přirozeně posuzoval hodnotu v zástavu dávaných nemovitostí vesměs jen se stanoviska znalce stavebního a to i pokud šlo o pozemky, dosud zemědělství sloužící. Pozemky oceňoval vesměs jako staveniště, jimiž snad v budoucnosti se stanou. Pro posuzování zemědělských pozemků jako pozemky stavební nacházel odůvodnění v tom, že z větší části byly již zakresleny do regulačního plánu, potvrzeného okresním výborem vinohradským, z části pak souvisely s pozemky, jichž za staveniště již se používalo. Cenu odstupňoval od 60 h do 4 K 60 h za 1 m² čisté stavební plochy dle polohy. Průměrná odhadní hodnota 1 m² činila 1 Kč 65 h. Budovy oceňovány byly dle rozlohy zastavené polohy a dle stavebního stavu. Tímto způsobem odhadnuta byla usedlost na 1,838.344 K 50 h, z čehož připadá na budovy 93.329 K 20 h a na pozemky 1,745.015 K 30 h. Na základě těchto odhadů spořitelna poskytla pak na budovy zápůjčky ve výši jedné poloviny, na pozemky ve výší dvou třetin odhadnuté ceny.
Vládní komisař považoval odhad za svědomitý a přesný a nečinil proti zápůjčce námitek.
Ohledně postupu spořitelny dlužno poznamenati, že již otázka sama, zda ty které pozemky mají se vzíti v zástavu v hodnotě pozemku stavebního, vyžaduje vzhledem k různým okolnostem, na nichž skutečně použití za staveniště závisí, bedlivé úvahy. Když již se však spořitelna odhodlala k tomu, aby k pozemkům při vyšetřování hodnoty přihlížela veskrze jako k pozemkům stavebním, nebylo správným, na pozemky stavební, tedy na součást budoucích budov, poskytovati zápůjčku do dvou třetin odhadní hodnoty, jak jest dle §u 230 všeob. zák. obč. a dle stanov spořitelen dovoleno jen u venkovských statků a pozemků. Ač postup Táborské spořitelny neodpovídá tedy zásadám, jimiž se spořitelnám jest říditi, má přece ministerstvo vnitra za to, že zápůjčka není nikterak ohrožena a to již vzhledem k prvému knihovnímu pořadí. Opuštění vůdčích zásad se vytýká jak spořitelně, tak i vládnímu komisaři a spořitelně se zároveň ukládá, aby dala provésti nový soudní odhad usedlosti Nový Dvůr. Dle výsledku jeho učiní pak ministerstvo vnitra všechna opatření, jež by případ vyžadoval.
K dotazu, zda dány byly spořitelnám instrukce, aby neposkytovaly zápůjčky, umožňující pozemkovou a průmyslovou spekulací, a dbaly sirotčí jistoty vkladů, připomíná se, že ministerstvo vnitra nepovažovalo dosud za nezbytno, vydati všeobecné pokyny v tomto směru, poněvadž jednak přesné znění spořitelních stanov již samo sebou vylučuje podporování pozemkové a průmyslové spekulace v nekalém slova smyslu a poněvadž vládním komisařům dle instrukce přísluší kontrolovati postup při odhadech nemovitostí y zástavu dávaných a instrukce ta obsahuje dosti zevrubné zásady, jak spořitelnám při odhadech nemovitostí a poskytování hypotékárních zápůjček jest postupovati. Dle této instrukce se žádá, aby spořitelny zpravidla řídily se odhadem soudním, nikoliv starším než 3 roky a jen výjimečně se dopouští, aby zjišťovala se zápůjční hodnota nemovitostí též jinak, avšak alespoň dvěma různými směry. Vládním komisařům jest uloženo, aby zvláštní pozornost věnovali zápůjčkám na nemovitosti průmyslové nebo horní, při nichž předpisuje instrukce vždy odhad soudní. Tato instrukce ukládá též vládním komisařům, aby prováděli revise ohledně obchodů směnečných, hypotékárních a lombardních ve spořitelně samé. Zejména pokud se týče obchodů směnečných, uvádí se v instrukci výslovně, že až na zcela nepatrné výjimky ve stanovách jednotlivých spořitelen jest spořitelnám dovoleno provozovati jen eskont směnečný, takže materiál má sestávati jen ze směnek obchodních a že poskytování přímých zápůjček směnečných jest nepřipustilo. Pokud jde o aktivní obchody lombardní, dává si ministerstvo vnitra předkládati od jednotlivých spořitelen s účetními zprávami seznam cenností koncem toho kterého roku ve spořitelně v zástavě se nacházejících, takže tu samo každoročně přezkouší, zda v tomto směru jsou dodržovány.
Ministerstvo vnitra používá, případu táborského k tomu, aby upozornilo spořitelny a jejich vládní komisaře zvláštním oběžníkem na zásady, jimiž se v podobných případech říditi jest.
V Praze dne 11. prosince 1920.
Předseda vlády ministr vnitra: