Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1025.
Zpráva
I. rozpočtového výboru,
II. státně-zřízeneckého výboru a
III. branného výboru
o vládním návrhu zákona o zvýšení zaopatřovacích požitků vojenským gážistům a čekatelům ve výslužbě, invalidním poddůstojníkům z povolání, jejich vdovám a sirotkům, invalidům ze stavu mužstva, neb jich pozůstalým — vyjímajíc válečné poškozence neb jejich pozůstalé, pro něž platí zákon ze dne 20. února 1920 č. 142 Sb. z. a n. — a patentálním invalidům, jimž jsou vyměřeny požitky zaopatřovací, podle dosud platných vojenských zaopatřovacích zákonův a nařízení (tisk 815).
I.
Vládní návrh zákona o. tisku 815, "O zvýšení zaopatřovacích požitků vojenským gážistům, atd." jest jen splnění usnesení N. S. ze dne 19. března 1920, jímž má se dostati těchže zaopatřovacích požitků vojenským pensistům a jich pozůstalým jakých se dostalo civilním staropensistům, zákonem ze dne 17. prosince 1919, č. 3. Sb. z. a n. Rozhodly zde stejné důvody pro bezodkladnou pomoc pensistům, jež událostmi válečnými nejvíce utrpěli.
Není zde otázka, proč tento zákon se podává, ale spíše proč již nebyl podán dávno. Tomuto nedostatku má odpomoci ustanovení § 7 předloženého návrhu zákona, totiž zvýšené požitky mají býti vypláceny zpětně od 1. ledna 1920. V zákoně jest dostatečně postaráno, aby zlepšení nepřestoupilo míry, již mají požitky pensistů civilních. Proto tam, kde pensisté vojenští požívali dle starých nařízení více, než pensisté civilní před provedenou úpravou a to jak na požitcích naturálních bytném, stravném tak i peněžních je zvýšení přiměřeně upraveno. Zvýšení vůbec děje se sice určitou kvotou 80% až 100%, ale tato zvýšení mohou dosáhnouti jen určitého maxima a nesmi klesnouti pod přesně stanovené minimum.
Dle druhů jednotlivých poživatelů pak v § 5 přesné jsou vyloučeny požitky, které zvýšeny nebudou.
Celkový náklad je rozpočten na 15,200.000 Kč.
Úhrada označena není, ale jest patrné na částku tuto pamatováno již v rozpočtu na rok 1920, poněvadž zákon má míti zpětnou platnost od 1. ledna 1920.
O nutnosti tohoto nákladu nemůže býti sporu.
Je aktem pouhé spravedlnosti a to spravedlnosti na splátky. Utrpení let válečných, pensistům již nikdo nenahradí. Požitky dosud poukazované jsou naprosto nedostatečné, ba u některých, jako patentálních invalidů jsou to pravé almužny.
Z uvedených důvodů doporučuji rozpočtovému výboru vládní návrh zákona ku schválení.
Zákon
ze dne .....................................................1920,
o zvýšení zaopatřovacích požitků vojenským gážistům a čekatelům ve výslužbě, invalidním poddůstojníkům z povolání, jejich vdovám a sirotkům, invalidům ze stavu mužstva neb jejich pozůstalým — vyjímajíc válečné poškozence neb jejich pozůstalé, pro něž platí zákon ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. — a patentálním invalidům, jimž jsou vyměřeny požitky zaopatřovací podle dosud platných vojenských zaopatřovacích zákonův a nařízení.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Vojenským gážistům a čekatelům ve výslužbě, počítaje v to i ty, jimž bylo po složení hodnosti povoleno požívati na dále výslužného, zvyšuje se výslužné (invalidní služné), vyměřené jim dle dosud platných vojenských zaopatřovacích zákonův a nařízení a na základě požitků plativších dne 28. října 1918 v bývalé rakousko-uherské říši, o 80%.
Zvýšení to však nesmí činiti ročně méně než 1000 Kč a více než 2000 Kč.
Do tohoto zvýšení započtou se veškeré dary z milosti a přídavky osobní, vyjímajíc osobní přídavky na místo přídavků za zranění nebo za starobní přídavek nebo za dobu započítatelnou dle mimořádných ustanovení.
Gážistům, jimž přináleží pouze příplatek k civilnímu výztužnému dle posledního odstavce § 6 zákona ze dne 27. prosince 1875, č. 158 ř. z., pokud se týče, § 6 uherského zák. čl. LI.: 1875, zvyšuje se tento příplatek: celkem o 80% přičemž zvýšení civilního odpočivného a toho příplatku nesmi přesahovati částku 2400 Kč.
Při místním zaopatření v invalidovně ztrácí se nárok na příspěvek na bytné; při invalidovním zaopatření s volným bydlištěm pozbývá vojenský gážista v. v., — požíval-li dvou příspěvků na bytné — příspěvku vyměřeného částkou nižší.
Vojenští gážisté v. v., jimž byly jich zaopatřovací požitky sníženy dle zákona ze dne 19. března 1920, čís. 194 Sb. z. a n., a nařízení. vlády republiky Československé ze dne 3. září 1920, čís. 514 Sb. z. a n., na stupeň zaopatřovacích požitků VI. hodnostní třídy, nabudou nároku na zvýšení dle tohoto zákona teprve dnem snížení zaopatřovacích požitků.
§ 2.
Invalidním poddůstojníkům z povolání jakož i invalidům že stavu mužstva — vyjímajíc válečné poškozence pro než platí zákon ze Sne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., — a patentálním invalidům zvyšuje se pense invalidní (patentální plat), vyměřená jim dle dosud platných vojenských zaopatřovacích zákonů a nařízení, o 100%. nejméně však na částku ročních 420 Kč.
Invalidním důstojnickým zástupcům započítá se do tohoto zvýšení částka, která převyšuje invalidní pensi vyměřenou dle služební doby a základny 1680 Kč.
§ 3.
Vdovám a sirotkům po vojenských gážistech, čekatelích a po bývalých gážistech, jimž bylo povoleno po složení hodnosti požívati na dále výslužného, jakož i příslušníkům nezvěstných gážistů a čekatelů zvyšují se požitky zaopatřovací, vyměřené jim dle dosud platných vojenských zaopatřovacích zákonů a nařízení, o 100%.
Toto zvýšení nesmí však činiti ročně u vdov méně než 700 Kč a více než 2000 Kč, u sirotku úplně osiřelých dohromady ne méně než 350 Kč a ne více než 2000 Kč, u sirotků bez otce pro každého ne méně než 140 Kč a ne více než 400 Kč, u všech těchto sirotků dohromady pak ne více než 2000 Kč.
Zvýšení pro všechny sirotky dohromady nesmi přesahovati zvýšení, jež náleží nebo by náleželo matce.
Do tohoto zvýšení započtou se dary a přídavky z milosti povolené k požitkům zaopatřovacím.
Vdovy a sirotci po vojenských gážistech, jimž byly jich požitky zaopatřovací sníženy dle zákona ze dne 19. března 1920, čís. 194 Sb. z. a n., a nařízení vlády republiky československé ze dne 3. září 1920, čís. 514 Sb. z. a n., na stupeň zaopatřovacích požitků VI. hodnostní třídy, nabudou nároku na zvýšení dle tohoto zákona teprve dnem snížení zaopatřovacích požitků.
Nárok na příspěvek na výchovu (důchod sirotci) u sirotků pohlaví mužského pomíjí nejpozději dovršeným 21. rokem věku, studují-li však na učilištích s řádným prospěchem, dovršeným 24. rokem věku, leč teprve posledním dnem měsíce, v němž byl tento zákon vyhlášen.
§ 4.
Vdovám a sirotkům po invalidních poddůstojnících z povolání jakož i po invalidech ze stavu mužstva — vyjímajíc pozůstalé po padlých a válečných poškozencích s nároky na zaopatřovací požitky dle zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n. — zvyšují se dosavadní zaopatřovací požitky takto:
vdovská pense o 100% nejméně však na roční částku 420 Kč,
výchovné pro sirotky bez otce na roční částku 192 Kč.
výchovné pro sirotky úplné osiřelé na roční částku 252 Kč.
Součet výchovného pro všechny úplně osiřelé sirotky dohromady nesmí přesahovati roční částky 1260 Kč.
Součet vdovské pense a výchovného pro sirotky bez otce nesmí přesahovati roční částky 1560 Kč.
§ 5.
Ze zvýšení dle tohoto zákona jsou vyloučeny tyto požitky, které ponechávají se na dále příslušným percipientům v dosavadní výši, a to:
a) přídavek za zranění;
b) osobní přídavek na místě přídavku za zranění;
c) osobní přídavek za starobní přídavek;
d) osobní přídavek za dobu započítatelnou dle ustanovení mimořádných;
e) příspěvek na bytné dle § 56 zákona ze dne 27. prosince 1875, č. 158 ř. z., pokud se týče § 56 uherského zák. čl. LI: 1875;
f) příbytečné z pojišťovacího fondu příbytečného;
g) 50%ní přídavek k normální vdovské pensi vdovám po gážistech, čekatelích a osobách ze stavu mužstva jakož i částky odpovídající 50%nímu přídavku k pensi vdovám po gážistech a čekatelích pro jich sirotky dle §§ 5 a 24 zákona ze dne 27. dubna 1887, čís. 43 ř. z.,
pokud se týče §§ 5 a 24 uhersk. zák. čl. XX.:1887;
h) příspěvek (96 Kč) pro vdovy po mužstvu nemajetné a výdělku zcela neschopné, dle § 24 zákona ze dne 27. dubna 1887, č. 41 ř. z., pokud se týče § 24 uhersk. zák. čl. XX.:1887.
Ustanovení tohoto § netýká se subsistenčního přídavku z milosti, přiznaného vojenským gážistům v. v. vstoupivším do výslužby před 1. lednem 1900.
§ 6.
Odbytné pro pozůstalé po gážistech mimo hodnostní třídy a poddůstojnících dle §§ 26, 59 a 108 zákona ze dne 27. prosince 1875, č. 158 r. z., pokud se týče §§ 26, 59 a 108 uhersk. zákon. čl. LI.:1875, zvyšuje se o 100%.
§ 7.
Zákonu tomuto přiznává se zpětná účinnost dnem 1. lednem 1920.
§ 8.
Provedením zákona pověřuje se ministr národní obrany v dohodě s ministrem financí.
V Praze dne 3. prosince 1920.
Předseda:
Bradáč Boh., v. r.
Zpravodaj:
K. Chalupa, v. r.
II.
Státně-zřízenecký výbor schválil osnovu zákona dle vládního návrhu a souhlasí se zprávou rozpočtového výboru.
V Praze dne 9. prosince 1920.
Předseda:
Brodecký, v. r.
Zpravodaj:
G. Navrátil, v. r.
III.
Branný výbor schvaluje osnovu zákona a doporučuje návrh sněmovně ke schválení.
V Praze dne 9. prosince 1920.
Předseda:
Udržal, v. r.
Zpravodaj: