Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1009.
Návrh
poslanců dra Kubíčka, J. Vraného, J. Dubického, F. Mašaty a soudruhů
na rychlou odpomoc bytové nouzi.
Po krisi zásobovací dostavila se těžká krise bytová. — Možno-li říci, že první krise je již z největší části zažehnána, nelze tak říci o krisi bytové; ta den ode dne se zvětšuje a nebude-li rychle sáhnuto k radikální odpomoci, pak vznikne katastrofa bytová nedozírných důsledků.
Když v prvním Národním shromáždění jednali jsme v sociálně politickém výboru i v plénu sněmovním o bytové nouzi, radili jsme všichni zástupcům vlády, aby sáhli k mimořádným opatřením, které by bytovou nouzi odstranily. Vláda vyšla sice našemu varovnému hlasu vstříc zákony o podpoře stavebního ruchu státními subvencemi a zákony o zabírání bytů, ty však nedostačují. Co jest plátno dávati státní stavební podpory, když uhlí je tak drahé, že nelze páliti cihly za přijatelnou cenu a když veškeré stavební materialie den ode dne stoupají? Co je plátno s vysokými náklady skrovně stavětí, když vláda sama též jen skrovně staví; ba naopak zabírá obytné budovy pro svoje účele? — Co jsou platný zákony o zabírání bytů, když opatření tato z největší části neuspokojují, ani toho, jemuž vniká se bezohledně do rodinného krbu, ani toho, jemuž se přiděluje provisorní náhražkový byt? — Co jsou platný všechny ty malé prostředečky, jimiž má býti odstraněn ohromný a těžký balvan bytové nouze s jejími strašnými důsledky zdravotními, mravními a sociálními?
O katastrofě bytové nesmí se už déle mluvit; zde nutno jednat, rychle jednat a ukazovat strádajícím bytovou nouzí nejen dobrou vůli, nýbrž také čin. Jestliže ve Velké Praze je na 40.000 osob bez slušného bytu, nutno uvážiti, kolik set tisíc je jich v celé republice a jak mocný hlas je všech těch, kteří z měst i venkova volají ku vládě:
"Pomoz, rychle pomoz nám a našim dětem, ať bydlíme slušně, jako lidé !"
Mnoho péče věnuje se dnes přidělení zabrané půdy drobnému lidu venkovskému ; jak bude možno půdu dobře obdělávati, plodiny kliditi a pěstovati dobytek, drůbež atd., nebude-li obytných a hospodářských budov na našem venkově? Reforma půdní byla by polovičatým dílem, kdyby nebyla současně spojena s velikou akcí stavební pro lid zemědělský.
Položíme-li si otázku, jakým způsobem nejrychleji můžeme odstraniti bytovou nouzi, nalézáme snadno odpověď: Okamžitými stavbami rodinných domků pomocí materiálu, jehož je dostatek po ruce a který by při dobré vůli státu mohl býti lacino získán. Materiálem tím je dříví.
Že dříví je v naší republice dostatek, je bezesporné.
Že mohlo by býti dříví lacino získáno, závisí jen na dobré vůli státu, který záběrovým zákonem má již přiznané právo sáhnouti na lesy velkostatků, nehledě ani k tomu, že stát sám je vlastníkem statisíců hektarů lesů.
Dřevo je vhodným stavebním materiálem. To dosvědčují jednak desetitisíce dřevěných budov, — zejména na venkově — v nichž po desítiletí, ba i staletí bydlí miliony obyvatelstva našeho státu, jednak osvědčené vzory dřevěných budov, — ba celých zahradních měst v pokročilých státech, které již před světovou válkou věnovaly velikou pozornost zdravému, pohodlnému a lacinému bydlení ve vzorných dřevěných domcích.
Dřevo vhodně upravené dá pro stavbu domku pobočné stěny, jež možno zlepšiti tím, že mezi stěsnaná prkna vpěchuje se směs hlíny s plevami neb řezanou slámou, což po stuhnutí dává hmotu zimě, vlhku i teplu vzdorující. Dřevo dá stavební materiál na krov, podlahu, strop i střechu (impregnovaný šindel), schody, okna a v hospodářských částech budovy materiál na přehrady, žlaby, žebříky, ploty a pod.
Dřevěné budovy lze snadno z venčí i uvnitř upraviti tak, že neliší se od přízemních budov zděných; mají však tu výhodu, že mohou býti vystavěny rychle a lacino.
Rychlost stavby může býti zaručena tím, že dříví přiváží se na staveniště již upravené a k svému umístění již v pile či v truhlárně připravené.
Láci dřevěných staveb mohl by umožniti stát tím, kdyby rozhodnul se naříditi zabraným velkostatkům s ohledem na hroznou katastrofu bytovou mimořádné kácení, odvádění a zpracování dříví za tak nízké ceny, aby každému bylo možno zakoupiti si dostatek stavebního materiálu. Rovněž ve Svých vlastních lesích měl by stát naříditi podobné kroky a za režijní ceny poskytnouti stavivo.
Stavěti mohli by jednotlivci, družstva, korporace a veřejné ústavy obce a hlavně stát sám, který by mohl ruch stavební účinně zapodpořiti přídělem pudy ze zabraných velkostatků.
Veliká akce stavební přinesla by mnohé jiné výhody. Tak by se zapodpořilo zejména odstraňování nezaměstnanosti, odpadky dříví zmenšily by nouzi o palivo a lesy, jichž za sta milionů podlehlo letos zhoubné mnišce byly by zavčas věnovány vysoce potřebnému účeli.
Zřizování rodinných domků buď vlastních neb najatých vrátilo by spokojenost občanů, přineslo by umravnění a hlavně zdraví do domácností. Největší prospěch z této akce mělo by dítě, jemuž pobyt v čistém vzduchu vrátil by zdraví, o něž je olupují tmavé sklepní, nevětrané a chladné dnešní náhražkové byty.
Z důvodů výše uvedených navrhují podepsaní:
Slavné Národní shromáždění, račiž schváliti:
Zákon
ze dne ...................................................... 1920
na rychlou odpomoc bytové nouzi.
§ 1.
Ministerstvo zemědělství a veřejných prací v dohodě s Pozemkovým úřadem zřídí ihned při Pozemkovém úřadě státní stavební kancelář za účasti lesních odborníka dosazených ministerstvem zemědělství, stavebních odborníků dosazených ministerstvem veřejných prací a odborníků o reformě půdní dosazených Pozemkovým úřadem.
§ 2.
Státní stavební kancelář podléhá presidentu Pozemkového úřadu, který v dohodě s ministry zemědělství a veřejných prací vydá organisační řád státní stavební kanceláře.
§ 3.
Organisační řád obsahovati bude mimo jiné: a) pravomoc ředitele státní stavební kanceláře domáhati se u Pozemkového úřadu neb u příslušného ministerstva, aby neprodleně vydáno bylo nařízení
1. o povinné dodávce stavebního materiálu (dříví, kamene, cihel, cementu, železa, vápna, písku a p.),
2. o povinném zpracování surového materiálu (v pilách, v truhlárnách, v lomech, v cihelnách, v cementárnách, ve vápenkách, v železářských podnicích a j.),
3. o povinném dovozu stavebního materiálu do dílen (továren) a na staveniště,
4. o povinnosti pracovní pro schopné a jinak nezaměstnané osoby. Též oddílu vojenských může býti domáháno;
b) složení poradního sboru ministerskou radou jmenovaného pro státní stavební kancelář ;
c) dosah pravomoci úřednictva státní stavební kanceláře;
d) směrnice činnosti státní stavební kanceláře, zejména:
1. která půda zabraných velkostatků nejdříve určena je stavebním účelům a za jakých podmínek se přejímá,
2. vypracování regulačních a stavebních projektů,
3. vypracování návrhů vzorných typických rodinných domků dřevěných (zahradní města),
4. způsob provádění a zadávání staveb, jejich financování, nájem a prodej,
5. postup při podávání žádostí ku státní stavební kanceláři o příděl dříví a jiných stavebních hmot.
§ 4.
Činnost státní stavební kanceláře omezena je na dobu tří let a může býti se souhlasem Národního shromáždění prodloužena.
§ 5.
Náklady státní stavební kanceláře hra-zeny budou přirážkou ku nabývací ceně stavebních materiálu jmenovitě dříví.
§ 6.
Zákon tento vstupuje v platnost dnem vyhlášení.
§ 7.
Ministerskému předsedovi, ministru zemědělství a veřejných prací se ukládá, aby zákon provedli ve shodě se zúčastněnými ministry.
Finanční zatížení návrhem tímto nevznikne; ve směru formálním přikazuje se tento zákon sociálně-politickému výboru.
V Praze dne 24. listopadu 1929.
Dr. Kubíček, Vraný, Dubický, Mašata,
Dr. Černý, Sopko, Jan Černý, Sonntág, Staněk, Rychtera, Stodola, Švehla, Dr. Hodža, Beran, J. Hálek, Dr. Blaho, Mach, Tůma, Chlebounová, Udržal, Branecký.