Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1007.
Antrag
der Abgeordneten Hirsch, Taub und Genossen
bezüglich des Gesetzes von 27. November 1896 B. G. Blatt Nr. 218 (kundgemacht am 5. Dezember 1896) betreffend die Einführung von Gewerbegerichten und die Gerichtsbarkeit in Streitigkeiten aus dem gewerblichen "Arbeite" Lehrund Lohnverhältnisse!"
Es wird beantragt vom § 2 des Gesetzes vom 27. November 1896 E. G. Bl. Nr. 218 gebrauchmachend, Gewerbegerichte bei sämtlichen Bezirksgerichten unverzüglich zu errichten. Mit der Durchführung wird der Justizminister im Einvernehmen mit den beteiligten Ministerien betraut. Die Bedeckung der durch diese Massnahmen erforderlichen Ausgaben ist aus den beim Budget gemachten Ersparnissen zu decken. Der Aufwand dürfte ca 5 Millionen Ke betragen.
Begründung.
Schon im Jahre 1869 wurde sogar in Oesterreich nach dem Muster der im Westen Europas bestehenden Einrichtungen, insbesondere der französischen conseils des prud hommes und ihrer rheinischen Nachbildungen Gewerbegerichte eingeführt.
Als das allgemeine bürgerliche Gesetzbuch den Lohnvertrag zu normieren unternahm, war die Hauptschichte der Gesellschaft die arbeitende Klasse erst in den Anfängen ihrer Bildung. Zum grössten Teile stand die landwirtschaftliche Arbeit damals unter dem Zeichen des Untertanenbandes und der Gesinde-Ordnungen, die Gewerbliche unter dem Zeichen des Zunftund Innungswesen.
In 13 Paragraphen erledigt deswegen das bürgerliche Gesetzbuch den Lohnvertrag, wobei vorwiegend die Locatio conductio operis im Auge behalten ist, und es ist gewiss bezeichnend, dass unser Gesetzbuch den Lohnvertrag mit dem Verlagsvertrag in einem Hauptstück vereint.
Seither hat in allen dieser Kodifikation zu gründe liegenden tatsächlichen Verhältnissen eine vollständige Umwälzung stattgefunden, wobei das Gewerbegesetz vom Jahre 1859 im 6ten Hauptstück und die Gewerbenovelle vom 8. März 1885 und das 6te Hauptstück der Gewerbeordnung der Lage der arbeitenden Klasse entgegen zu kommen versucht.
Alle den modernen Industrialismus entsprungenen öffentlichen Rücksichten bedürfen nun der Anwendbarkeit in allen Gerichtssprengeln und nicht nur in den wenigen bisher errichteten Gewerbegerichten.
Gewerbegerichte haben die wichtige soziale Funktion, dass Unternehmer und Arbeiter zur Achtung der gegenseitigen Rechte, welche die Grundlage jedes Vertragsverhältnisses sind, erzogen werden.
Die heutige Judikatur der politischen Behörden und der übrigen fakultativen. Inerstanzen kann Gewerbegerichte niemals setzen.
Es unterliegt wohl nun keinem Zweifel, dass alle diese Verhältnisse welche das Gewerbegerichtsgesetz geschaffen hat, nicht nur in jenen Orten herrschen, in denen bisher Gewerbegerichte bestehen, sondern überall in jedem Gerichtssprengel dringenat die Einführung von Gewerbegerichten erheischen.
Prag, am 24. November 1920.
Hirsch, Taub,
Hillebrand, Deutsch, Kirpal, Blatny, Schweichhart, Schuster, Dr. Haas, Leibl, Roscher, Dr. Holitscher, Heeger, Hausmann, Warmbrunn, Dr. Czech, Pohl, Hackenberg, Häusler, Čermak, Uhl.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1007.
Návrh
poslanců Hirsche, Tauba a druhů
stran zákona ze dne 27. listopadu 1896, č. 218 r. z. (vyhlášeny dne 5. prosince 1896) o zavedení živnostenských soudů a soudnictví v rozepřích z živnostenského poměru pracovního, učebního a námezdního.
Vzhledem k § 2 zákona ze dne 27. listopadu 1896, 8. 218 ř. z. se navrhuje, aby byly neprodleně zařízeny živnostenské soudy u všech okresních soudů. Provedením, pověřuje se ministr spravedlnosti po dohodě se zúčastněnými ministerstvy. Ohrada výdajů, jež vyžadují tato opatření, budiž hrazena z úspor v rozpočtu. Náklad činil by asi 5 mil. Kč.
Odůvodnění.
Již v r. 1869 byly dokonce v Rakousku zavedeny živnostenské soudy po vzoru zařízení v západní Evropě, obzvláště francouzské conseils des prudhommes a jejich rýnských napodobenin.
Když všeobecný občanský zákonník předsevzal úpravu námezdní smlouvy, byla hlavní vrstva společnosti pracující třídy, teprve v počátcích svého tvoření. Zemědělská práce konala se tehdy ve znamení poddanství a čeledních řádů, živnostenská ve znamení pořádku a cechovnictví.
V 13 paragrafech vyřizuje proto občanský zákonník námezdní smlouvu, při čemž hledí převážně k locatio conductio operis a jest zajisté příznačné, že náš zákonník spojuje smlouvu námezdní se smlouvou nákladní.
Od té doby nastal ve všech skutečných poměrech, jež byly podkladem této kodifikaci, úplný převrat, při čemž se snaží živnostenský zákon z r. 1859 v 6. hlavě a živnostenská novela ze dne 8. března 1885 a 6. hlava živnostenského řádu vyjíti vstříc postavení pracujících tříd.
Všechny veřejné ohledy, vzniklé z moderního industrialismu, vyžadují nyní, aby se jich mohlo použíti ve všech soudních obvodech a nejen u několika dosud zřízených živnostenských soudů.
Živnostenské soudy mají důležitou sociální činnost, vychovávati podnikatele a dělníky, aby dbali oboustranných práv, které jsou základem každého smluvního poměru.
Nynější soudnictví politických úřadů a ostatních nezávazných instancí nemůže nikdy nahraditi živnostenské soudy.
Není zajisté pochyby, že všechny tyto poměry, které zavedl zákon o živnostenských soudech jsou nejen v oněch místech, v nichž živnostenské soudy jsou, nýbrž že se naléhavě vyžaduje v každém soudním obvodu zavedení živnostenských soudů.
V Praze dne 24. listopadu 1920.
Hirsch, Taub,
Hillebrand, Deutsch, Kirpal, Blatny, Schweichhart, Schuster, Dr. Haas, Leibl, Roscher, Dr. Holitscher, Heeger, Hausmann, Warmbrunn, Dr. Czech, Pohl, Hackenberg, Häusler, Čermak, Uhl.