Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
967.
Odpověď
správce ministerstva financí
na interpelaci
poslanců Pastyříka, Anděla a soudr. (tisk 597),
stran nových voleb do odhadních komisí daňových.
Ministerstvo financí informovalo se již v prvé polovici roku 1919, je-li provedení voleb do berních komisi možné. Pro přetížení berních správ zaostalou a běžnou agendou daňovou, uváznuvší jak pro mimořádné válečné poměry, tak i s přírůstkem nové agendy (soupisy, cestovní pasy atd.) a úbytkem úředníka, jichž značná část prosazena byla na Slovensko, musilo tehdy s voleb sejíti a byl vydán zákon z 28./5. 1919, čís. 291 Sb. z. a n., dle něhož jest ministr financí oprávněn i volené členy odhadních komisí pro daň z příjmu jmenovati, pokud nebude lze provésti volby.
V prosinci 1919 byla otázka voleb znovu předmětem úvahy, leč následkem zhoršení poměru u berních správ nemohlo ani tehdy ministerstvo financí přikročiti k vypsání voleb, jež odsunuty na léto 1920 s předpokladem, že poměry se do té doby zlepší.
V dubnu 1920 vyzvalo ministerstvo financí zemské finanční úřady, aby se o proveditelnosti voleb vyjádřily. Z došlých zpráv zjištěno, že poměry a berních správ se nejen nezlepšily, nýbrž přírůstkem nové obsáhlé agendy (prováděni daně z převodu statků, dávky z majetku a jiné) ještě podstatně zhoršily. K tomu přistupuje, že ukládání daně z příjmu není ani pro rok 1918 všude provedeno a že ukládání pro 1919 a 1920 jest teprve v proudu; musilo by se tedy voliti na základě volebních seznamů sdělaných dle dřívějších daňových předpisů. V důsledku toho by ovšem nemohly voliti osoby, které teprve v pozdějších letech se staly poplatníky. Při provedení voleb v nynější době působilo by také nepřekonatelné obtíže zvýšení daně prostého minima na 4.800 K zákonem z 9./4. 1920, čís. 313 Sb. z. a n. Poněvadž by se musilo voliti na základě daňových předpisů pro dřívější léta (1917 nebo 1918), volili by a mohli by býti voleni také všichni ti, kteří počínajíc rokem 1920 ztrácejí volební právo, poněvadž přestali býti poplatníky. Osoby za členy komise zvolené, které přestaly býti poplatníky, ztrácejí mandát a musily by se v krátkosti vykonati nové doplňovací volby, což by opět způsobilo berním správám novou značnou práci a státu ne nepatrné výlohy.
Za tohoto stavu věci nelze bohužel na provedení voleb v dohledné době pomýšleti. Ministerstvo financí nespouští však tuto věc se zřetele a neopomene, jakmile to poměry jen trochu dovolí, naříditi ihned provedení voleb. Zároveň pokládá však ministerstvo financí za nutné zvlášť zdůrazniti, že při náhradním jmenováni členů a jejich zástupců podle zákona z 28./5. 1919, čís. 291 Sb. z. a n., t. j. při jmenování na místo členů komise dříve volených, jmenují se členy, resp. zástupci výlučně osoby z kruhu poplatníků, nenáležejících k stavu aktivních státních úředníků, takže o nějakém poškozování zájmů poplatnictva náhradním jmenováním nemůže býti řeči, a to tím méně, že při tomto jmenování blahovolně se přihlíží k oprávněným přáním poplatníků a jich zájmových korporací. Poněvadž finanční správa jest zvláště také vedena snahou, aby — pokud to jest při omezeném počtu členů vůbec možno — všem vrstvám poplatníků dostalo se v komisích přiměřeného, nynější jejich početnosti i poplatní síle odpovídajícího zastoupení, nelze tvrditi, že ukládání daně se děje bez odborných znalců. Případné obavy, že by zástupci poplatníků, nepřináležející k stavu aktivních státních úředníků, v komisi mohli býti přehlasováni elementem úřednickým, jsou již z toho důvodu úplně bezpodstatný, poněvadž účast aktivních státních úředníků v komisích odhadních jest zákonem (§ 179, odst. 4 zák. o os. daních) omezena na čtvrtinu všech členů, členy dle zákona ze dne 28. května 1919, čís. 291 Sb. z. a n. na místo volby jmenované v to počítajíc.
V Praze dne 26. listopadu 1920.
Správce ministerstva financí: