Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
960.
Návrh
poslanců Františka Biňovce, Jana Prokeše, Ferd. Bendy a soudruhů
na vydání zákona o náhradném za státu nedodané obilí.
Zákon
ze dne ........................................... 1920
o náhradném za státu nedodané obilí.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Za obilí (pšenici, špaldu, žito ječmen, oves a kukuřici), které nebylo podle předepsaného kontingentu (§ 8 nař. ze dne 11. června 1920, č. 390 Sb. z. a n. a v § 13 vyhl. min, pro zas. lidu ze dne 28. června 1920, č. 423 Sb. z. a n.) včas dodáno, zaplatí ten, kdo k dodávce jest povinen, Zemskému obilnímu ústavu náhradné. Náhradné stanoví se obnosem 1000 Kč za q.
§2.
Jednotlivé druhy dodaného obilí se započítají na kontingent podle ustanovení § 5 nař, vl. rep. ze dne 25. června 1920, 6. 404 Sb. z. a n.
§3.
Povinnost platiti náhradné vzniká nedodržením lhůt určených k odvodění jednotlivých částek řádně předepsaného kontingentu; náhradné vyměří se podle množství nedodaného po uplynutí stanovené lhůty.
§ 4.
Proti uložení náhradného nemůže k dodávce povinný namítati, že není s to, aby dodal kontingent řádně stanovený podle § 13 vyhl. min. pro zás. lidu ze dne 28. června 1920, č. 423 Sb. z. a n.
§ 5.
Povinnost platiti náhradné zaniká, splní-li k dodávce povinný svou dodací povinnost dodatečně, však dříve než jest mu doručen výměr o náhradném.
§ 6.
Náhradné ukládají a vymáhají okresní (župní) obilní úřady politickou neb soudní exekucí, při níž je v prvé řadě zachytiti jiné výrobky zemědělského podniku potřebné k lidské výživě.
Přejímající cena těchto náhradních výrobků řídí se předpisy vydanými pro určení cen zboží v požadovacím řízení. Usnesení o náhradném tvoří exekuční titul ve smyslu exek. řádu a jest provésti všechna zajišťovací opatření na movitém i nemovitém majetku, by náhradné bylo zapraveno.
§7.
Zaplacením náhradného nezanikají trestní důsledky vyplývající z opomenutí dodací povinnosti.
§8.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 9.
Ministerstvu pro zásobování lidu se ukládá, aby tento zákon provedlo.
Odůvodnění.
Účelem navrhovaného zákona jest podepříti zásobovací plán tím, že se státu dá jistota náhrady tam a za onu část kontingentu, jež nebyla dodána. Zásada náhradného za škodu, kterou utrpí stát tím, že úbytek vzniklý neodvedením předepsaného kontingentu musí uhrazovati dovozem z ciziny, jest spravedlivým vyrovnáváním protiv a politických rozporů.
Zákonem omezen bude podloudný obchod a vývoz obilí, zvýší se morálka dodavatelů, ulehčeno bude administrativní i trestní řízení, jež vyžadovalo značných nákladů a často nesetkávalo se s kýženým výsledkem; přijetím zákona bude trestní stíhání omezeno na případy vskutku výjimečné, kde bude účelno použíti teorie odstrašovací.
Producentovi zachováno jest právo, zprostiti se povinnosti náhradného, odvede-li kontingent i ve stadiu řízení, jen stalo-li se tak před doručením výměru.
Zákonem provádí se zásada nahrazení obilí jinými zemědělskými výrobky; zde pomýšleno hlavně na zemědělce, kteří obilí dávají zkrmovati vepřovým dobytkem, odnímají je veřejnému zásobování; jest tedy v zájmu zásobování, aby v takových případech byl vepřový dobytek nesvědomitému producentu odňat.
Prováděním zákona jest pověřeno ministerstvo pro zásobování lidu, řízením okresní (župní) úřady, které svým aparátem při zjednodušeném řízení budou zcela dobře moci povinnost tímto zákonem uloženou vykonávati,
Předloha znamená spíše ulehčení a zjednodušení agendy, nebude tedy třeba zvláštního nákladu.
V ohledu formálním budiž návrh přikázán výboru iniciativnímu a pak výboru zásobovacímu.
V Praze dne 2. prosince 1920.
Fr. Biňovec, Jan Prokeš, Ferd. Benda,
Němec, Johanis, Dr. Meissner, Jar. Marek, Bechyně, Dr. Dérer, Dr. Markovič, Jar. Aster, Humelhans, S. Chalupa, Habrman, Dr. Winter, Geršl, E. Kasík, Pik, Remeš, A, Kříž, Jos. Kříž, Tadlánek, Pocisk.