Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
948.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Dra E. Schollicha a soudr. (tisk 434)
o propuštění 24 německých učitelů na Hlučínsku.
Nařízením vlády republiky Československé ze dne 4. května 1920, č. 321 Sb. z. a n. upravena byla veřejná správa (mimo správu soudní) a rozšířena byla působnost československých zákonů z oboru oné správy na Hlučínsku.
Podle § 12 tohoto nařízení zůstavena byla úprava vyučování na jednotlivých školách po dobu přechodnou rozhodnutí zplnomocněného komisaře republiky Československé pro Ratibořsko. Pro jazykovou úpravu škol byla mu v citovaném nařízení dána výslovná direktiva, že vyučovací řečí na školách na Hlučínsku býti má (s výhradou ustanovení § 5 zákona z 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n.) čeština.
Úředním šetřením zjištěno bylo, že ze 36 obcí na Hlučínsku jsou toliko 2 (Sudice a Třeboň) skutečně německé; proto byly v nich ponechány školy německé. Ostatní obce mají i podle pruské statistiky obyvatelstvo až na nepatrné zlomky české (moravské). Jestliže v obcích těch zaveden byl na školách vyučovací jazyk český, bylo tím vyhověno toliko pedagogické zásadě uznané obecně od dob J. A. Komenského, že děti vyučovány býti mají svým jazykem mateřským. Při tom nebyl žádný z platných zákonů porušen.
Přání obyvatelstva, aby se děti učily také němčině, bylo vyhověno tím, že zavedena byla němčina na všech českých školách na Hlučínsku jakožto učebný předmět a to již od 2. školního roku.
Učitelé, kteří byli výnosem v interpelaci citovaným propuštěni, provinili se tím, že se svým jednáním zřejmě postavili na stanovisko protistátní, někteří pak z nich prohlášením, že česky vyučovati nebudou. Rozhodnutí zplnomocněného komisaře v této věci bylo. tedy odůvodněno a opíralo se o svrchu uvedené nařízení vlády (§ 12 odst. 4.)
Tvrzení interpelace, že obyvatelstvo na Hlučínsku žije "v stálém vzrušení a bezmezném roztrpčení a že musíme býti připraveni na nejhorší", není správné. Agitací pruskoněmeckou podporovanou Ratiboře i z Opavy vyvolána byla sice na Hlučínsku školní stávka, ale lze s jistotou očekávati, že hnuti toto bude úřady v nejkratší době utišeno a že ve školní docházce nastanou normální poměry.
Před počátkem letošního roku školního zahájeno bylo jednání o zřízení německých škol menšinových v obcích, kde dána je pro školu podmínka podle zákona ze 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n.
Výsledky šetření a příslušné k nim návrhy předloženy byly zemské správní komisi pro Slezsko, aby jako vydržovatel menšinových škol učinila příslušné rozhodnutí.
Správa školská je přesvědčena, že veškerá její opatření na Hlučínsku vyhovují jak platným zákonům a nařízením tak i uznaným zásadám pedagogickým. Jen v jejich rámci může vyhovovati skutečným přáním obyvatelstva. Proti agitaci, která lid svádí k porušování platných zákonů, musí však jednati tak, jak toho vyžaduje veřejný pořádek a zájem státní, užívajíc všech zákonných prostředků, které uzná vhodnými.
V Praze dne 30. října 1920.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Šusta, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
948.
Antwort
des Ministers für Schulwesen und Volkskultur
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. E. Schollich und Genossen (Druck 434)
betreffend die Entlassung von 24 deutschen Lehrern in Hultschiner Ländchen.
Durch Verordnung der Regierung der tschechoslowakischen Republik vom 4. Mai 1920, Nr. 321 Slg. d. G. u. V. wurde die öffentliche Verwaltung (mit Ausnahme der Justitzverwaltung) geregelt und die Wirksamkeit der tschechoslowakischen Gesetze aus dem Bereiche jener Verwaltung auf das Huitschiner Ländchen ausgedehnt.
Nach § 12 dieser Verordnung wurde die Regelung des Unterrichtes in den einzelnen Schulen für die Übergangszeit der Entscheidung des bevollmächtigten Komissärs der tschechoslowakischen Republik für das Gebiet von Ratibor überlassen. Für die sprachliche Regelung der Schulen wurde ihm in der zitierten Verordnung die ausdrückliche Direktive gegeben, dass die Untrrichtssprache in den Schulen des Hultschiner Ländchens (vorbehaltlich der Bestimmung des § 5 des Gesetzes vom 29. Feber 1920, Nr. 122 Slg. G. u. V.) das Tschechische ist.
Durch amtliche Erhebung L wurde sichergestellt, dass von 36 Gemeinden im Hultschiner Ländchen nur 2 (Zauditz u. Thrön) tatsächlich deutsch sind; deshalb wurden in diesen die deutschen Schulen belassen. Die übrigen Gemeinden haben auch nach der provisorischen Statistik eine bis auf unbedeutende Bruchteile tschechische (mährische) Bevölkerung. Wenn in diesen Gemeinden in den Schulen die tschechische Unterrichtssprache eingeführt wurde, wurde damit nur dem seit den Zeiten J. A. Komenský allgemein anerkannten pädagogischen Grundsatze entsprochen, dass die Kinder in ihrer Muttersprache unterrichtet werden sollen. Dabei wurde keines der geltenden Gesetze verletzt.
Dem Wunsche der Bevölkerung, dass die Kinder auch deutsch lernen mögen, wurde dadurch entsprochen, dass die deutsche Sprache im Huitschiner Ländchen als Unterrichtsgegenstand und zwar schon vom 2 Schuljahre an eingeführt wurde.
Die Lehrer, welche durch den von der Interpellation zitierten Erlass entlassen wurden, haben sich dadurch vergangen, dass sie sich durch ihre Handlungsweise auf den staatsfeindlichen Standpunkt stellten, einzelne von ihnen durch die Erklärung, dass sie tschechisch nicht unterrichten werden. Die Entscheidung des bevollmächtigten Kommissärs in dieser Angelegenheit war also begründet und stützte sich auf die oben angeführte Regierungsverordnung.
Die Behauptung der Interpellation, dass die Bevölkerung im Hultschiner Gebiete in ständiger Aufregung und massloser Erbitterung lebe, und dass wir auf das Schlimmste gefasst sein müssen, ist nicht richtig. Durch eine von Ratibor und von Troppau als unterstützte preussisch-deutsche Agitation wurde zwar in Hultschiner Gebiete ein Schulstreik hervorgerufen, aber man kann mit Sicherheit erwarten, dass diese Bewegung von den Behörden in kurzer Zeit beruhigt werden wird und dass im Schulbesuche normale Verhältnisse eintreten werden.
Vor Beginn des heurigen Schuljahres wurden Verhandlungen über Errichtung deutscher Minderheitsschulen in den Gemeinden eingeleitet, in denen für eine Schule die Bedingung nach dem Gesetze vom 3. April 1919, Nr. 189 Slg. G. u. V. gegeben ist.
Die Ergebnisse der Erhebungen und die dazu gehörigen Anträge wurden der Landesver-waltungskommission für Schlesien vorgelegt, damit sie als Erhalterin der Minoritätsschulen die zuständigen Entscheidungen treffe.
Die Schulverwaltung ist überzeugt, dass ihre sämtlichen Verfügungen im Hultschiner Ländchen sowohl den geltenden Gesetzen und Verordnungen als auch den anerkannten pädagogischen Grundsätzen entsprechen. Nur im Rahmen dieser kann den tatsächlichen Wünschen der Bevölkerung entsprochen werden. Gegen eine Agitation aber, welche das Volk zur Verletzung der geltenden Gesetzte verleitet, muss sie aber unter Anwendung aller gesetzlichen Mittel, die sie als zweckmässig erkennt, so vorgehen, wie dies die öffentliche Ordnung und das Staats-interesse erfordern.
Prag, am 30. Oktober 1920.
Der Minister für Schulwesen und Volkskultur: