Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
932.
Návrh
poslanců Dra Kubíčka, J. Vraného, J. Dubického, F. Mašaty a soudruhů
na ochranu existence úřednictva a dělnictva na velkostatcích státem zabraných.
Mezi zákony, jež týkají se reformy půdní, schází zvláštní zákon, který by přinesl úředníkům a dělníkům (zřízencům) na zabraných velkostatcích a také na latifundiích, jež staly se majetkem republiky (býv. císařských a j.), určité jasno, co stane se s nimi, budou-li velkostatky do důsledků rozděleny mezi žadatele.
Je pravda, že ze zákonů a nařízení o pozemkové reformě vysvítá možnost zaměstnancům na velkostatcích súčastniti se reformy půdní a získati půdu do vlastnictví neb nájmu aneb státi se cleny družstva, které převezme půdu do společného obhospodařování. Tato možnost znamená však za každých okolností ztratiti dosavadní jisté postavení úřednické neb zaměstnání dělnické a započíti tak novou existenci. A tu čistě z lidských a pochopitelných důvodů vzniká u úřednictva a dělnictva na velkostatcích obava, zda tato nová existence nebude horší, než dosavadní, jež jim zajišťovala jistý chléb, jisté příjmy, jistý byt a jistý způsob práce, ku které jako úředníci byli vyškolení neb jako dělníci (zřízenci) byli vycvičení a uvyklí.
Poněvadž nejedná se tu o sta, nýbrž o desettisíce občanů naší republiky, kteří svědomité a namáhavě starají se o obživu všeho obyvatelstva našeho státu, jest nezbytně zapotřebí zajistiti klid a spokojenost jejich těžké práci.
Proto navrhují podepsaní poslanecké sněmovně, aby se usnesla na tomto zákoně:
Zákon
ze dne .......................................................... 1920
o ochraně existence úřednictva a dělnictva na velkostatcích státem zabraných.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Ministerstvo zemědělství se zmocňuje, aby v dohodě s Pozemkovým úřadem vydalo nařízení, kterým se určuje:
1. Zřízení zaměstnavatelského ústavu pro úřednictvo, zřízence a dělnictvo zaměstnané na velkostatcích, jež přešly do majetku československé republiky, a jež jsou státem zabrány.
2. Které osoby spadají do působnosti zaměstnavatelského ústavu vzhledem k době jejich zaměstnání na velkostatku, vzhledem k rodinným poměrům a jiným okolnostem.
3. Jakých práv a prostředků smí zaměstnavatelský ústav použíti, aby nedotýkaje se platných zákonů o reformě půdní usnadnil přechod úředníků, zřízenců a dělníků na velkostatcích od dosavadní existence k novému zaměstnání.
§ 2.
Náklady zaměstnavatelského ústavu hrazeny budou z přirážky na cenu pudy za náhradu přidělenou.
§ 3.
K úkolům zaměstnavatelského ústavu náležeti bude mimo jiné:
a) přehled o stavu a poměrech úřednictva, zřízenců a dělnictva a jejich rodin na zabraných a státních velkostatcích a především na těch, jež nejdříve podléhají reformě půdní,
b) péče o přemístění a umístění žadatelů na jiný velkostatek neb do služeb mimovelkostatkářských,
c) ochrana pojišťovacích a pensijních nároků dosavadních i pensionovaných zaměstnanců na velkostatcích,
d) podpora snah úřednictva, zřízenců a dělnictva při počátcích nové existence buď na pozemcích a v průmyslových závodech dosavadního velkostatku neb mimo tento velkostatek,
e) porada a pomoc při opatřování finančních prostředků a jiných potřeb ku založení nové existence.
§ 4.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 5.
Ministru zemědělství se ukládá, aby zákon provedl dohodna se se súčastněnými ministry.
Finanční zatížení návrhem tímto nevznikne.
Ve směru formálním se navrhuje, aby návrh přikázán byl výboru sociálně-politickému.
V Praze dne 27. listopadu. 1920.
Dr. Kubíček, Vraný, Dubický, Mašata,
Staněk Vahala, Sonntág, Rychtera, Chlebounová, Stodola, Dr. Blaho, Tůma, Bránecký, Udržal, Štolba, Mach, Molík, Malypetr, Dr. Klimo, inž. Botto, Dr. Hodža.