Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
930.
Návrh
poslance Kleina a soudruhů,
aby byl vydán zákon o nedělním klidu v živnostech obchodních a kancelářích.
Zákon
ze dne ............................................. 1920.
o nedělním klidu v živnostech obchodních a kancelářích.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Pro živnosti obchodní, pisárny a kanceláře označené v § 3 tohoto zákona zavádí se úplný nedělní klid.
§ 2.
Nedělní klid počíná v závodech, jež zásobují maloobchod (velkozávody), v průmyslových kancelářích, v podnicích označených v § 3 pod 2, 3, 4, 5. nejpozději v sobotu o 12. hodině polední a končí nejdříve v pondělí o 7. hodině ranní. V ostatních závodech počíná nedělní klid nejpozději v sobotu o 6. hodině večerní a končí nejdříve v pondělí o 6. hodině ranní.
§ 3.
Zákon platí pro veškeré živnosti obchodní, kanceláře a pisárny, vztahuje-li se na podnik zaměstnavatelův řád živnostenský, dále bez ohledu na tuto náležitost na obchody, pisárny, kanceláře, skladiště a ostatní provozovny:
1. konsumních, výrobních, hospodářských, nákupních, prodejních a jiných družstev, neb jich svazů,
2. ústavů úvěrních bank, spořitelen, záložen, zastaváren, pojišťoven všelikého druhu, ústavů zaopatřovacích a důchodních, neb jich svazu,
3. nemocenských pokladen všelikého druhu a všech ústavů zabývajících se povinným pojištěním a jich svazů,
4. advokátů, notářů a dohodou obchodních (sensálů směnečních, sensálů zboží a sensálů lodních, agentu bursovních), úředně autorisovaných soukromých techniků, inženýrů, patentních zástupců, sprostředkovatelů soukromých obchodů a poptaváren,
5. administrací a prodejen periodických tiskopisů,
6. tabačních trafik a prodejen losů,
7. pouličních a tržních prodejen (stánků),
8. podomního obchodu (§ 60 ž. ř.)
§ 4.
Ustanovení zákona vztahuje se na veškeré zaměstnance každého závodu i příslušníky rodiny zaměstnavatelovy. Majitelům, živností, na něž se tento zákon vztahuje (§ 3), byť i nezaměstnávali dělníků a pomocníků, jest jakákoliv práce v živnostenských místnostech v neděli zakázána.
Po dobu nedělního klidu zůstanou vchody do živnostenských místností uzamčeny.
§ 5.
Upotřebí-li se živnostenské místnosti, (krámu, skladiště, pisárny a pod.) současně pro jinou živnost, pro kterou úprava nedělního klidu jest odchylná, vztahuje se na tyto společné pracovny tento zákon.
Ustanovení zákona platí pro podniky tuzemské i cizozemské.
§ 7.
Vyžaduje-li, toho nezbytný zájem veřejného blaha aneb veřejná bezpečnost, může dozorčí živnostenský úřad za souhlasu společenstevních a organisačních korporací zaměstnanců a zaměstnavatelů od případu k případu práci v neděli povoliti.
§ 8.
O povolení práce v neděli nutno nejméně tři týdny před výkonem práce u živnostenského úřadu kolku prostou žádostí zakročiti. Nepředvídanou nutnost nedělní práce nechť zaměstnavatel ihned co do příčiny a rozsahu živnostenskému úřadu oznámí a osvědčí. V každém případě zkoumá úřad korporace, v § 7. označené, zda byly dodrženy zákonné podmínky a zda tu byl podstatný důvod pro výkon těchto prací. O tomto zkoumání vydá úřad žadateli a zúčastněným korporacím nález opatřený důvody.
§ 9.
Vyžaduje-li povaha živnosti, nepřetržitého aneb od případu k případu se opakujícího provozu a, vyžaduje-li toho současně potřeba veřejnosti, může ministr sociální péče za souhlasu, korporací a odborových organisací, jímž zastoupení dotyčných zájmů náleží, povoliti nařízením práci v neděli u jednotlivých kategorií živnosti.
Ministerské nařízení vymezí přesně výkony, jež bezprostředně souvisejí s provozem, a stanoví přesně dobu výkonů a nastupování stříd. Práce přípravné, vedlejší a pomocné ustanou.
§ 10.
Závody, které upotřebí zaměstnance ve smyslu § 7 a 9, jsou povinny vésti seznam obsahující jména zaměstnaných, místo, dobu a způsob vykonaných prací. Seznam budiž na požádání předložen živnostenskému úřadu, živnostenskému inspektorovi a organisacím, které v dotyčném závodě uzavřely mzdovou smlouvu.
§ 11.
Od případu k případu povolená nedělní práce nesmí přesahovati tří hodin dopoledních.
§ 12.
Není-li pro zaměstnance výhodnějšího ujednání, přísluší zaměstnaným za pracovní hodiny v neděli 100% zvýšení oné částí mzdy, která připadá na hodinu práce všedního dne. V neděli pracujícím zaměstnancům poskytne zaměstnavatel náhradní odpočinek za každou hodinu v neděli tři hodiny některého všedního dne v týdnu následujícím po neděli, v níž pracovali.
§ 13.
Ministerská nařízení jakož i povolení živnostenského úřadu o práci v neděli buďtež v pracovních místnostech vyvěšena.
§ 14.
Práva příslušející zaměstnancům z tohoto zákona nelze úmluvou ani změniti ani obmeziti. Porušení předpisu tohoto zákona se strany zaměstnavatele neb jeho zástupce v podniku neb oddělení, považuje se za důležitý důvod, který opravňuje zaměstnance k předčasnému vystoupení. V případech, v nichž jest vyloučena výpovědní lhůta, vypočte se (není-li úmluvy pro zaměstnance výhodnější) náhrada dle výpovědní lhůty zákonem stanovené.
§ 15.
Přestupky tohoto zákona trestají se politickým úřadem I. instance při prvním přestupku pokutou na penězích až do 1000 Kč, při opakování trestního činu pokutou na penězích až do 5000 Kč a při třetím přestupku pokutou na penězích až do 10.000 Kč. Při dalším opakování se přestupků vysloví se kromě pokuty až do 20.000 Kč ztráta živnosti. O řízení platí ustanovení živnostenského řádu, byť i živnostenský řád na podnik se nevztahoval.
§ 16.
Zákon tento nabude moci 14 dnů po svém vyhlášení.
Současně pozbývají platnosti zákony ze dne 16. ledna 1895, č. 21 ř. z. a ze dne 18. července 1905, č. 125 ř. z., jakož i dosud platná nařízení místodržitelská a zemských vlád, týkající se úpravy nedělního klidu v živnostech obchodních, v pisárnách a v kancelářích, pokud jsou s obsahem tohoto zákona v odporu.
§ 17.
Ministru sociální péče se ukládá, aby tento zákon provedl.
Důvody.
Zákony o nedělním klidu v živnostech ze dne 16. ledna 1895, čís. 21 ř. z. a ze dne 28. července 1905, číslo 125 ř. z. vyvolaly celou řadu nařízení místodržitelských a zemských vlád, která byla vždy namířena proti zaměstnancům, často však neuspokojila ani podnikatele.
Také zákon o obchodních pomocnících ve svém článku II. dává možnost nařízením upravovati nedělní klid. Tohoto článku bylo také v různých případech (u advokátů) použito.
Zákon o osmihodinové pracovní době předpisuje sice dvaatřicetihodinový nepřetržitý odpočinek, který však nemusí vždy připadnouti na neděli.
Tím vytvořena situace pro každé zákonodárství nemožná. Nařízení stíhá nařízení, krom toho představitelé okresních politických s práv vydávali pro svá působiště zvláštní nařízení. Konečně jednotlivá grémia usnášela se na dobrovolném zavírání obchodů, která ovšem dle okolnosti po různu opět rušila.
Odpůrci nedělního klidu odvolávali se vždy ke konsumentům, kteří by prý byli poškozeni nemožností nákupu — najmě venkovanů. — Dějiny boje o nedělní klid prokázaly opak tohoto tvrzení, neboť konsumenti postavili se do jedné řady s obchodním pomocnictvem a potvrzovali veřejnými i písemnými projevy, že mohou, klidně své potřeby všedního dne obstarati. Klasickým dokladem této naprosté shody byla v roce 1913 v Plzni konaná anketa o nedělním klidu, které se zúčastnili zástupcové všech politických stran samosprávných i společenstevních korporací a ve které bylo již tehdy nad slunce jasněji prokázáno, že doba je, zralá pro zavedení úplného nedělního klidu. Této anketě předcházela dotazníková akce u obchodníků, kteří se měli vysloviti buď pro nebo proti nedělnímu klidu. Došlý materiál nás přesvědčil, že 80% obchodnictva vyslovilo se nadšeně pro zavedení zákonitého nedělního klidu, prohlašujíc, že toužebné si přeje jak pro sebe tak i své vlastní rodiny klidu v neděli. Ostatní část obchodnictva prohlásila, že se podřídí celku, a pouze nepatrný zlomek vyslovil se proti nedělnímu klidu. Byl-li takový stav již v roce 1913, je přirozeno, že dnešní doba je tím způsobilejší pro žádanou a nutnou opravu.
Předložený návrh zákona o nedělním klidu v živnostech obchodních a kancelářích je tudíž vysloveným přáním všech zúčastněných zájemců. Je vybudován na základech demokratických a předpokládá co do odchylek vzájemnou dohodu ministerstva se společenstevními korporacemi a organizacemi.
V § 3 označené živnosti uzavírají závody po většině již o 12. hod. polední a není toto zařízení na újmu podniku ani konsumentů. Osnova zákona pamatuje na všechny možnosti a představuje takto ve svém celku jasnou úpravu celostátního úplného nedělního klidu.
Ústřední Svaz obchodních a průmyslových zřízenců v Československé republice vypracoval obsáhlý zákon, o soukromých zřízencích, kterým vymezuje všestranně pracovní poměr zaměstnanců v soukromých závodech. Ustanovení o nedělním klidu je součástí tohoto zákona. Poněvadž otázka nedělního klidu vzhledem k uvedeným chaotickým poměrům spěchá, předkládáme Národnímu shromáždění tuto část zákona o soukromých zřízencích, nechtějíce řešení této naléhavé potřeby obsáhlejším elaborátem vzhledem k parlamentární technice zdržovat. Budiž ještě připomenuto, že nedělní klid má především poskytnout zřízencům možnost k systematické sebevýchově. V tomto směru byly učiněny přípravy, aby nedělní klid byl racionelně ve prospěch společnosti využit.
Navrhujeme, aby tato předloha byla přikázána sociálně-politickému výboru poslanecké sněmovny.
V Praze dne 27. října 1920.
R. Klein,
Koudelka, Hampl, Remeš, Karpíšková, Marek, Dr. Charvát, Němec, Pik, Brodecký, Biňovec, Tadlánek, Bečko, Dr. Dérer, Benda, Hummelhans, Sychravová, R. Chalupa, Chalupa Alb., Kříž Al., Dr. Winter, J. Kříž.