Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
903.
Odpověď
ministra zahraničních věcí, železnic a veřejného zdravotnictví
na interpelaci poslanců Hillebranda, Blatné, Dr. Holitschera, Pohla, Leibla, Schustera a soudr. (tisk 205),
týkající se poškozování lázeňských míst v republice a osob, které v nich hledají ozdravění, chybnými vládními opatřeními.
Opatření proti upřílišněné návštěvě cizinců v lázeňských městech republiky Československé byla učiněna proto, že tato města byla by bývala letos na jaře a v létě zaplavena příslušníky států, které vedly válku, nebo v nichž byly napjaté vnitřní poměry. Osoby ty uchylovaly by se sem nikoli na léčbu, nýbrž, aby unikly obtížným poměrům ve svých státech. Tím byl by býval zejména vzrostl nedostatek potravin na úkor skutečně nemocných, kteří hledají v československých lázeňských místech uzdravení, i na úkor domácího obyvatelstva.
Hromadnému tomuto přílivu nebylo lze jinak zabrániti než přezkoumáváním, zda dotyčný cizinec jest skutečně nemocen. To dělo se lékařskými prohlídkami, o nichž nelze tvrditi všeobecně, že by byly běžnou formalitou.
Když pominuly výjimečné poměry v sousedních státech, nařídilo ministerstvo zahraničních věcí, aby lékařské vysvědčení bylo žádáno od cizinců pouze v pochybných případech. Zvýšení lázeňských tax pro cizince bylo zamýšleno ministerstvem financí a ministerstvem pro zásobování lidu pro vyrovnání disparity naší a cizí valuty při nákupu potravin v cizině, hlavně mouky. Toto zamýšlené opatření bylo však vzato z pořadu jednání ministerské rady, takže vůbec nevešlo v platnost.
Pokud se týče železničního spojení, nutno uvésti, že v letošní letní saisoně byla zavedena se zřetelem na význam západočeských lázeňských míst tato mezinárodní vlaková spojení:
1. rychlíky Vídeň — Mar. Lázně — Kar. Vary — (Frant. Lázně) třikráte týdně,
2. rychlíky Kar. Vary (Frant. Lázně) Mar. Lázně — Praha — Bohumín — Košice — Kluž — Brašo — Bukurešť,
3. rychlíky Praha — Řím přes Mar. Lázně — Cheb, přes to, že je tato trať o 60 km delší než cesta přes Brod n./Lesy.
I při jízdě expresních vlaků Paříž — Cheb — Plzeň — Praha — Varšava byl vzat zřetel na Kar. Vary, neboť k cestě do Karlových Varů a zpět bylo lze jmenovaných expresních vlaků použíti, ovšem s přestupováním a jistou dobou čekání.
V příčině průběžných vozů mezi Berlínem a Kar. Vary nutno podotknouti, že byl zaveden od 21. června t. r. také po dobu letní saisony průběžný vůz I. a II. třídy mezi Kar. Vary a Děčínem přes Střekov u dvou vlaků průběžných. Tyto vlaky měly v Děčíne připojení na rychlíky Berlín — Děčín — Praha — Vídeň, a bylo tudíž nutno prosedati v Děčíně.
Vedení průběžných vozů dále do Berlína a zpět nemělo by bývalo té výhody jako dříve, ježto veškeři cestující, musí beztak v Děčíně vystoupiti za příčinou celní a pasové prohlídky, zostřené důsledkem nynějších mimořádných poměrů. Veškerá tato spojení budou postupně souhlasně s vybudováním mezinárodních styků zlepšována a bude v tomto ohledu na mezinárodní konferenci v Bernu navrženo, aby byla v letní saisoně 1921 zavedena tato nová rychlíková průběžná spojení:
1. Mezi Karlovými Vary a Berlínem přes Ústí n./L., Podmoklí a Drážďany, dále
2. mezi Karlovými Vary a Cařihradem přes Brno — Bratislavu — Budapešť — Bělehrad, Sofii s odbočkou v Niši přes Soluň do Athén.
Úpravě a čistotě vozů se věnuje veškerá pozornost a dbá se toho, aby i po této stránce byla zjednána žádoucí náprava. Jest však také na celé veřejnosti, aby snahu železniční správy v tomto směru co nejvíce podporovala.
V Praze dne 12. listopadu 1920.
Ministr železnic:
Dr. inž. Burger, v. r.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. E. Beneš, v. r.
Ministr veřejného zdravotnictví:
Dr. Procházka, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
903.
Antwort
des Ministers des Äußern, des Eisenbahnministers und des Ministers für öffentl. Gesundheitswesen
auf die Interpellation der Abgeordneten Hillebrand, Blatny, Dr. Holitscher, Pohl, Leibl, Schuster und Genossen (Druck 205),
betreffend die Schädigung von Badeorten in der Republik und der in ihnen Heilung suchenden Personen durch verfehlte Regierungsmaßnahmen.
Die Maßnahmen gegen die übermäßige Fremdenfrequenz in den Badestädten der tschechoslowakischen Republik wurden aus dem Grunde getroffen, weil diese Orte im Frühjahr und Sommer von Angehörigen jener Staaten überschwemmt worden wären, die sich im Kriegszustande befanden oder in denen gespannte innere Verhältnisse herrschten. Diese Personen wären bei uns nicht zu Heilzwecken eingekehrt, sondern um den schwierigen Verhältnissen in ihren Staaten zu entgehen. Dadurch wäre insbesondere der Nahrungsmittelmangel zum Schaden der tatsächlich Kranken, die in den tschechoslowakischen Badeorten Heilung suchen, wie auch nicht minder zum Schaden der heimischen Bevölkerung verschärft worden.
Dieser massenhafte Zufluß konnte nicht anders als durch Überprüfung des Umstandes eingedämmt werden, ob der betreffende Fremde tatsächlich krank sei. Dies geschah durch ärztliche Untersuchungen, von denen nicht allgemein behauptet werden kann, daß sie eine bloße Formalität wären.
Nach Aufhören, der außerordentlichen Verhältnisse in den Nachbarstaaten ordnete das Ministerium des Äußern an, daß die ärztliche Untersuchung von den Fremden bloß in zweifelhaften Fällen gefordert wurde.
Die Erhöhung der Kurtaxen für die Fremden war von dem Finanzministerium und dem Ministerium für Volksversorgung zwecks Ausgleichung der Disparität zwischen unserer und der fremden Valuta beim Einkauf von Nahrungsmitteln im Auslande, namentlich Mehl, in Aussicht genommen. Diese in Aussicht genommene Maßnahme wurde jedoch von der Tagesordnung des Ministerrates abgesetzt, sodaß sie überhaupt nicht in Kraft trat.
Hinsichtlich der Eisenbahnverbindung wäre zu bemerken, daß in der heurigen Sommersaison mit Rücksicht auf die internationale Bedeutung der westböhmischen Kurorte folgende internationalen Eisenbahnverbindungen eingeführt wurden:
1. Schnellzüge Wien — Marienbad — Karlsbad — Franzensbad dreimal in der Woche,
2. Schnellzüge Karlsbad (Franzensbad) (Marienbad) Prag — Oderberg — Kaschau — Klausenburg — Brasso — Bukarest,
3. Schnelizüge Prag — Rom über Marienbag — Eger, trotzdem diese Strecke um 60 km länger ist als der Weg über Furt i. W.
Auch bei der Fahrt der Expreßzüge Paris — Eger — Pilsen — Prag — Warschau wurde auf Karlsbad Rücksicht genommen, da zur Fahrt nach Karlsbad und zurück die genannten Expreßzüge, allerdings mit Umsteigen und einer gewissen Wartezeit benützt werden konnten.
Hinsichtlich der Durchgangswagen zwischen Berlin und Karlsbad muß bemerkt werden, daß vom 21. Juni 1. J. ebenfalls für die Zeit der Sommersaison ein Durchgangswagen I. u. II. Kl. zwischen Karlsbad und Tetschen über Schreckenstein bei zwei durchlaufenden Zügen eingestellt wurde. Diese Züge hatten in Tetsthen Anschluß an die Schnellzüge Berlin — Tetschen — Prag — Wien und es mußte daher in Tetschen umgestiegen werden.
Die Leitung von Durchgangswagen weiter nach Berlin und zurück hätte nicht mehr den Vorteil wie ehemals gehabt, daß sämtliche Reisenden ohnehin in Tetschen zwecks Zoll-und Paßrevision aussteigen müssen, die infolge der heutigen außerordentlichen Verhältnisse verschärft ist.
Alle diese Verbindungen werden fortlaufend im Einklang mit der Ausgestaltung des internationalen Verkehrs verbessert werden und es wurde diesbezüglich auf der internationalen Konferenz in Bern beantragt, in der Sommersaison 1921 folgende neuen durchlaufenden Schnellzugsverbindungen einzuführen:
1. Zwischen Karlsbad und Berlin über Außig a. E., Bodenbach u. Dresden, weiters
2. zwischen Karlsbad und Konstantinopel über Brünn — Bratislava — Budapest — Belgrad, Sofia mit Abzweigung in Nisch über Saloniki nach Athen.
Der Ausstattung und Reinhaltung der Wagen wird alle Aufmerksamkeit gewidmet und es wird darauf gesehen, daß auch in dieser Hinsicht die wünschenswerte Abhilfe geschaffen werde. Es ist aber auch Sache der gesamten Öffentlichkeit, die Bestrebungen der Eisenbahnverwaltung in dieser Richtung tunlichst zu unterstützen.
Prag, am 12. November 1920.
Der Eisenbahn minister:
Dr. Ing. Burger, m. p.
Der Minister des Äußern:
Dr. E. Beneš, m. p.
Der Minister für öffentl. Gesundheitswesen: