Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
887.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ........................................................................... 1920,
o opatření strojených hnojiv pro rok 1921.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Aby bylo zemědělství pro jaro i podzim r. 1921 náležitě zásobeno strojenými hnojivy, zřizuje se při ministerstvu zemědělství fond pro opatření strojených hnojiv.
Fond opatří přímo nebo vhodným jinakým způsobem náležitá množství strojených hnojiv nebo potřebných surovin a jich zpracování až do nejvyššího množství 300.000 tun hnojiv fosforečných a 80.000 tun hnojiv dusíkatých za úhrnnou cenu až do 1.000,000.000 Kč a postará se o jich rozdělení zemědělcům za ceny úměrné cenám zemědělských rostlinných výrobku. Co jest rozuměti touto úměrností, bude stanoveno prováděcím nařízením. Prodejní ceny takto opatřených hnojiv určí správa fondu dle zásad tímto nařízením vyslovených za souhlasu ministra zemědělství a financí.
Fond jest právnickou osobou. Předsedu správy fondu jmenuje ministr zemědělství a z dalších 7 členů této správy jmenuje čtyři ministr zemědělství a po jednom ministr financí, ministr pověřený správou úřadu pro zahraniční obchod a ministr obchodu. Funkce členů správy fondu jest čestná, a trvá až do odvolání.
Jednací řád správy fondu stanoví se nařízením.
Výrazem fond rozumí se v zákoně tomto, pokud není uvedeno jinak, fond pro opatření strojených hnojiv.
§ 2.
Do fondu plynou vedle ceny stržené za strojená hnojiva zemědělcům přidělená a vedle dobrovolných příspěvků, jimiž může bytí jmění fondu zvětšeno:
a) částka 30,000.000 Kč, kterou přispěje stát fondu k tíží kasovní správy státní v první polovici roku 1921 v 6 stejných měsíčních lhůtách.
b) příspěvek z vývozu semen (§ 3.);
c) příspěvek pěstitelů chmele (§ 4.);
d) příspěvek ze dříví (§ 5.);
e) výnos mimořádné těžby lesní (§ 6.);
f) příjmy uvedené v § 7.;
g) příjem z lihu dle § 16. nařízení ze dne 16. listopadu 1920, číslo 620., Sb. z. a n.;
Fond jest oprávněn nakupovati jen tolik strojených hnojiv, alby stačily jeho vlastní příjmy v tomto § uvedené k docílení úměrnosti v § 1. zmíněné. Strojená hnojiva, opatřená z dobrovolných příspěvků shora zmíněných i cena nákupní těchto hnojiv nepočítají se do množství, po případě do nejvyšší ceny uvedené ve druhém odstavci § 1.
§ 3.
Vývozci veškerých semen, která byla nebo budou vyvezena z území státního v době od 1. listopadu 1920 do 31. října 1921, jsou povinni zaplatiti pro fond úřadu pro zahraniční obchod za povolení k vývozu těchto semen vedle dosavadního manipulačního poplatku ještě zvláštní příspěvek, jehož výši stanoví čas od času ministr pověřený správou úřadu pro zahraniční obchod v dorozumění s ministrem zemědělství. Úřad pro zahraniční obchod bude poukazovati fondu výnos tohoto příspěvku měsíčně vždy do konce následujícího kalendářního měsíce.
§ 4.
Kdo v území státním pěstoval v roce 1920 chmel, jest povinen z každé kopy zaplatiti do fondu příspěvek 30 Kč. Ze sazenic z r. 1920 se příspěvek neplatí.
Kdy a jak se tyto příspěvky zapravují, kým a jak se vyměřují, vybírají a kontrolují, stanoví se prováděcím nařízením, jímž se může zejména uložiti obcím, jakož i spolkům i jinými organisacím a zařízením interesentů chmelařských součinnost a uložiti jim, by tyto příspěvky rozvrhly na osoby k placení příspěvků povinné se solidárním jich ručením za zaplacení příspěvků a aby přípěvky ty vybraly a fondu odvedly, a stanovití, že na základě výkazů nedoplatků jimi vydaných mohou býti příspěvky včas nezapravené vymáhány politickou exekucí a že ti, kdo včas příspěvků nezaplatí, vylučují se z účastenství na přídělu strojených hnojiv fondem opatřených.
§ 5.
Každý majitel neb uživatel lesa je povinen zaplatiti do fondu příspěvek 15 Kč za každý m³ užitkového dříví, které má býti poraženo v době od 1. září 1920 do 31. srpna 1923 v jeho lesích, hospodaří-li se v nich dle pevných lesních plánů. V lesích ostatních určí se množství dříví, z něhož náleží řečený příspěvek v téže výši platiti, dle rozlohy lesa a průměrného ročního přírůstků dříví v téže době. Bližší předpisy, zejména o určení průměrného ročního přírůstku a podílu, připadajícího v lesích všeho druhu z celkového etatu na dříví užitkové, budou vydány nařízením.
Bylo-li dříví, z něhož jest příspěvek platiti, prodáno přeď 1. lednem 1921 na stojatě nebo byla-li těžba jeho přeď tímto dnem prodána (pronajata), platí příspěvek ten, komu bylo dříve takto prodáno (pronajato), avšak vlastník lesa ručí s ním rukou společnou a nerozdílnou za zaplacení jeho.
Příspěvek se neplatí ze dříví, které se poskytuje zdarma lesním zaměstnancům.
Z důvodu zavedení tohoto příspěvku nesmí býti cena dříví zvýšena.
Ustanovení druhého odstavce § 4. mají platnost obdobně pro tento příspěvek.
§ 6.
Dalším příjmem fondu jest výtěžek z výhradného práva, jež se tímto zákonem fondu vyhrazuje, na koupi všeho dříví a případné použití půdy nebo zařízení vlastníka (uživatele) lesa, v lesích vysokého tvaru až do nejvyššího, množství tří milionů m³, které jest k disposici v období 1920/21 v lesích území státního, pokud nejsou vlastnictvím státním, jakožto mimořádná těžba lesní buď z ušetřených reserv normální těžby, upravené hospodářskými plány lesními, po případě pravidly řádného lesního hospodářství nebo z mimořádného překročení normální roční těžby v porostech bekyní mniškou nebo jinými pohromami zničených.
Za dříví toto zaplatiti jest vlastníku dříví přiměřenou kalkulační cenu nebo po případě náhradu za další případné použití půdy nebo zařízení vlastníka (uživatele) lesa, stanovenou čas od času ministrem zemědělství v souhlasu s ministrem financí a obchodu po slyšení československé dřevařské komise.
Právo fondu takto poskytnuté zaniká, pokud nebylo uplatněno, dnem 31. srpna 1922 a vztahuje se vůbec toliko na dříví shora právě označené, které v den počátku účinnosti tohoto zákona jest ještě na lesních pozemcích, na nichž vyrostlo.
Na lesy zemské, župní, okresní, obecní a urbarialní a na lesní majetek menší než 50 ha se právo to nevztahuje.
Na koupě dříví a výkon práv v tomto § fondu poskytnutých nevztahují se ustanovení druhé věty prvého odstavce a druhého odstavce § 4. zákona ze dne 12. února 1920, č. 118, Sb. z. a n., o hospodaření na zabraném majetku pozemkovém.
Fond může práva jemu dle tohoto §u náležející postoupiti jiným osobám, společnostem a pod., nebo jim práva ta svěřiti k výkonu.
Porazí-li nebo zpracuje-li pro sebe vlastník dříví, na něž se vztahuje shora uvedené právo fondu, nezaniká tím toto právo. Chce-li vlastník takové dříví zciziti, musí je dříve nabídnouti ke koupi fondu nebo jeho oprávněnému nástupci, který se musí vyjádřiti během dvou měsíců, jinak jest vlastník oprávněn dříví zciziti.
Nařízením bude upraveno nucené odebrání dříví pro případ, že osoba, k vydání dříví povinná, nevydá ho do 14 dnů po dali, kdy jí bylo sděleno, které dříví a za kterou cenu se požaduje dle tohoto §u; totéž platí o případném složení náhrady k soudu a vůbec o bližších předpisech o výkonu práva dle tohoto §u fondu náležejícího.
Do fondu plyne též ryzí výtěžek ze dříví až do nejvyššího množství 2 milionů m³, které jest k disposici v období 1920/21 v lesích státních vysokého tvaru, jakožto mimořádná těžba lesní, druhů v prvním odstavci tohoto §u naznačených a jest ministerstvo zemědělství oprávněno dříví toto, a to dle možnosti zpracované, samo nebo prostřednictvím vhodných osob, společností a pod. do 31. srpna 1922 zciziti. Ryzí výtěžek takto získaný odvede se fondu.
§ 7.
Dnem, kdy zákon tento vstoupí v účinnost, připadne fondu pro opatření strojených hnojiv všecko jmění, zejména strojená hnojiva a přejdou naň všecka práva i závazky fondu, zřízeného dle druhé věty prvního odstavce § 5. nařízení ze dne 26. března 1920, č. 168, Sb. z. a n., o použití cukrovky ze sklizně 1920.
Ustanovení třetí věty prvního odstavce § 5. tohoto nařízení se mění v ten smysl, že pěstitelé řepy namístě tam stanoveného nároku na strojená hnojiva v ceně 4 Kč za každý dodaný 1 q cukrovky mají nárok na strojená hnojiva v ceně 8 Kč za každý dodaný 1 q cukrovky za příplatek 2 Kč do fondu pro opatření strojených hnojiv. K úhradě ztráty, jež by takto fondu vznikla, věnuje se fondu státem k neprodlenému prodeji, z něhož vývozní zisk i valuta náleží fondu, 750 vagónů cukru z kampaně 1920/21, kterýžto cukr není zahrnut v onom cukru z téže kampaně, jenž jest určen k dovozu obilí a zlevnění mouky z ciziny, ani v onom cukru, z něhož jest určen vývozní zisk dle finančního zákona pro všeobecný státní příjem.
Ustanovení pátého odstavce §u 30. nařízení ze dne 13. září 1920, č. 520, Sb. z. a n., jímž se upravuje obchoď brambory, mění se tak, že každý pěstitel bramborů, který dodal nebo dodá dle tohoto nařízení ze sklizně roku 1920 1 q bramborů, má namístě tam stanoveného nároku na bezplatné poskytnutí hnojiv v ceně 6 Kč nárok na příděl hnojiv v ceně 12 Kč za každý dodaný 1 q bramborů, jestliže zaplatí fondu pro opatření strojených hnojiv db určené lhůty na každý takto dodaný 1 q bramborů 3 Kč.
Státní obilní ústav je povinen místo právě uvedeného bezplatného poskytování hnojiv splatiti do fondu pro opatření strojených hnojiv po 6 Kč za každý dle uvedeného nařízení dodaný 1 q bramborů. K tomuto účelu se mu ukládá, aby s urychlením prodal 2300 vagónů ovsa ze sklizně roku 1920. Zisku z tohoto prodeje budiž použito především k zaplacení mimořádných doplatků ke vzdálenostním příplatkům zmíněným v pátém odstavci uvedeného § 30., zbytek pak budiž odveden fondu pro opatření strojených hnojiv jakožto splátka na shora uvedené příspěvky. Po skončení dodávek bramborů ze sklizně r. 1920 doplatí Státní obilní ustav fondu případný rozdíl mezi sumou, kterou budou činiti uvedené příspěvky po 6 Kč a zbytkem odvedeným do fondu ze zisku při prodeji ovsa. Částek dle tohoto odstavce do fondu připadajících budiž použito k opatřená a zlevnění strojených hnojiv dle předcházejícího odstavce pěstitelům bramborů přidělených.
Pěstitelé chmele, kteří zaplatí v ustanovený čas příspěvek v § 4. uvedený, mají nárok na strojená hnojiva v ceně 60 Kč za každých jako příspěvek zaplacených 30 Kč, jestliže připlatí v ustanovené lhůtě do fondu po 15 Kč na každé jim takto přidělené množství hnojiv v ceně 60 Kč.
§ 8.
Ze jmění fondu budiž poskytnuta přiměřená částka, nejvýše však 1,000.000 Kč ministerstvu zemědělství na propagaci a organisování pokusů o použití strojených hnojiv.
K likvidaci fondu, za jehož závazky ručí stát, dojde, jakmile budou splněny úkoly jemu tímto zákonem přikázané. Případného zbytku jmění fondu budiž použito ministerstvem zemědělství v prvé řadě k opatření strojených hnojiv pro rok 1922 se zachováním zvláštního určení částek v §u 7. uvedených k účelům v témže §u naznačeným, po případě k dalším všeobecným zemědělským a lesnickým účelům.
§ 9.
Vláda se zmocňuje, aby přejímala ručení za jednotlivé závazky fondu, avšak souhrn závazků, za něž se takto zaručí, nemá současně činiti více než 600,000.000 Kč; rovněž se vláda zmocňuje, aby fondu poskytovala potřebné zálohy.
§ 10.
Fond jest osvobozen ode všech daní a daňových přirážek.
Veškerá právní jednání, která se týkají provádění úkolů fondu přímo státem nebo fondem, jakož i listiny o těchto právních jednáních, jsou osvobozeny ode všech kolkův a poplatků.
Všecky, k uskutečnění těchto právě uvedených právních jednání potřebné převody (dodávky) a výkony, jakož i převody (dodávky) strojených hnojiv zemědělcům, jsou osvobozeny od daně z převodů statků a pracovních výkonů, zavedené zákonem ze dne 11. prosince 1919, č. 658, Sb. z. a n. po případě zákonem ze dne 29. ledna 1920, č. 70, Sb. z. a n.
§ 11.
Všeliké činy, kterými osoby, na než se vztahují povinnosti v §§ 4., 5. a 6. uvedené, snaží se povinností těchto se zbaviti nebo se jim vyhnouti, nebo jednají proti ustanovení předposledního odstavce § 5., trestají se bez újmy případného stíhání soudního dle ustanovení § 2. zákona z 15. dubna. 1920, č. 337, Sb. z. a n., jímž se vláda zmocňuje chuti opatření k úpravě mimořádných poměrů způsobených válkou. Dle týchž předpisů se trestají i zaměstnanci, kteří jednají proti předpisům § 5. a 6.
§ 12.
Zákonem tímto se ruší nařízení vlády ze dne 24. února 1920, č. 150, Sb. z. a n., o opatření strojených hnojiv, pokud nejde o hnojiva nebo suroviny k výrobě jich potřebné, v příčině kterých došlo k dohodě na konci § 1. tohoto nařízení zmíněné nebo k převzetí hnojiv dle § 2. téhož nařízení.
V platnosti však zůstává zákon ze dne 17. prosince 1918, č. 82, Sb. z. a n., o prozatímní ochraně lesů.
Ustanovení nařízení ze dine 26. dubna 1918, č. 153 ř. z., o úpravě rozvrhu umělých hnojiv, nařízení ze dne 23. listopadu 1918, č. 48, Sb. z. a n., kterým se pozměňují ustanovení o hospodaření strojenými hnojivy, § 4. zákona ze dne 12. února 1920, č. 118, Sb. z. a n., o hospodaření na zabraném majetku pozemkovém, zákona ze dme 11. prosince 1919, čís. 658, Sb. z. a n., o všeobecné dani z převodu statků a z pracovních výkonů, po případě zákona ze dne 29. ledna 1920, č. 70, Sb. z. a n., o změně právě uvedeného zákona pro Slovensko, § 5. nařízení ze dne 26. března 1920, č., 168, Sb. z. a n., o použití cukrovky ze sklizně 1920, § 30. nařízení ze dne 13. září 1919, č. 520, Sb., z. a n., jímž se upravuje obchod brambory, § 3. zákona ze dne 24. června 1920, č. 418, Sb. z. a n., o úřadu pro zahraniční obchod, po případě § 12. nařízení ze dne 13. července 1920, č. 442, Sb. z. a n., o úpravě zahraničního obchodu a provedení zákona ze dne 24. června 1920, č. 418, Sb. z. a n., o úřadu pro zahraniční obchod, nařízení vládní ze dne 11. března 1920, č. 213, Sb. z. a n., o úpravě hospodaření a obchodu dřevem a nařízení ze dne 12. listopadu 1920, č. 624, Sb. z. a n., o úpravě obchodu semenem jetele červeného, vojtěšky a odpady všech jetelů a vojtěšek se mění, pokud zákon tento obsahuje ustanovení odchylná.
§ 13.
Provedením tohoto zákona, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení, pověřují se ministři zemědělství, financí, obchodu a pro zahraniční obchod.
Důvodová zpráva.
Problém zásobovací jest převážně otázkou zemědělské výroby, která především může zbaviti nás tíživé a vyspávající závislosti na cizině. Jest zřejmé, že stávající 30 až 40% roční úbytek v zemědělské výrobě, představující dle cen světových, na jichž základě mnohé zemědělské výrobky kupujeme (obilí) nebo prodáváme (cukr a jiné), ztrátu přes 20 miliard, musí vyvolati dalekosáhlé důsledky v celém hospodářském organismu státu. Zvýšení zemědělské výroby předpokládá odstranění příčin tohoto poklesu výroby. Příčiny ty s věcného hlediska spočívají v prvé řadě ve vyčerpání půdy následkem válečného, hospodaření. Válečný úbytek domácího zvířectva zmenšil hnojení přirozenými hnojivy téměř na polovinu; tento úbytek přirozeného regulátoru plodivosti půdy (jakosti) byl dovršen naprostým nedostatkem strojených hnojiv (bohatství půdy), v nichž (nebo v surovinách k jejich výrobě) jsme z největší části odkázáni na dovoz z ciziny, který ovšem v době válečné byl naprosto podvázán a tak po téměř nyní již 6 let nebylo půdě dodáváno potřebných živin. Poválečná regenerace hospodářského zvířectva sice zvyšuje výrobu mrvy, ale stávající dosud nedostatek strojených hnojiv stále znemožňuje, aby bylo plně využitkováno výhodných, přirozených podmínek výrobních (půdních a klimatických) zemědělské produkce našeho státu. Tento nedostatek živin v půdě představuje výrobu omezujícího činitele, nacházejícího se v minimu proti ostatním výrobním činitelům, především i proti práci lidské, která tak při poklesu sklizní následkem nedostatku strojených hnojiv ztrácí po věcné stránce na vydatnosti. (Před válkou připadlo na př. z hodnoty sklizně okrouhle 20% na náklad pracovní, nyní 40%, nikoliv, že by v tom poměru byly u srovnání s cenami výrobků zemědělských stouply mzdy, ale že současně poklesla sklizeň po jednotce plochy.) Zvýšení výroby je také první podmínkou stabilisace cen výrobků rostlinných. Tak lze konečně zastaviti i stoupání mezd, jež, jak i dělničtí zástupci uznávají, nepomáhá zaměstnanci, když trpí na druhé, straně všeobecným stoupáním cen životních potřeb.
Proto v programových prohlášeních předchozí i nynější vlády byla vyslovena snaha po opatření strojených hnojiv za ceny úměrné k cenám rostlinných výrobků zemědělských. Nesnáz záleží totiž v tom, že strojená hnojiva nebo suroviny k jejich výrobě potřebné, lze opatřiti většinou jen z ciziny, při čemž vysoké zahraniční ceny hnojiv, úměrné ovšem tamním cenám zemědělských výrobků, nemohou býti placeny zdejším zemědělcem, jenž jest vázán úředně stanovenými v poměru k cenám světovým značně nižšími cenami svých výrobků, takže nemůže si, dokud tyto poměry trvají, bez tíživých ztrát opatřiti náležitá množství strojených hnojiv. Řečené lze znázorniti příkladem; na světovém trhu možno zakoupiti dnes 1 q superfosfátu okrouhle za půl q obilí tento asi poměr byl také u nás před válkou, nyní však by musei zemědělec dáti při vnitřních, úředně stanovených cenách obili okrouhle 1 3/4 q obilí, aby si na světovém trhu opatřil 1 q superfosfátu, který mu však zvýší sklizeň pouze o 1 q obili (hrubý průměr). Jinak s hlediska národohospodářského: zvýšená sklizeň o 1 q obilí znamená při nákupu na světovém trhu národohospodářskou úsporu při dováženém obilí pro nás více jak 800 Kč. Tedy soukromohospodářská užitná hodnota 1 q superfosfátu dosahuje za příznivých poměrů pouze 180 Kč, pro stát (národohospodářská) však přesahuje 800 Kč. Jest zřejmo, že při světové ceně 1 q superfosfátu okrouhle 270 Kč zemědělec by utrpěl ztráty, kdežto stát ještě vyzískává. Podobně při hnojivech dusíkatých. Plný účinek dostavuje se ovšem při kombinaci všech živin.
Při volném obchodu s automatickou regulací cen výrobků a výrobních prostředků a při daných vztazích se světovým trhem nebylo by potřebí, aby stát v tomto směru zahajoval potřebné, akce. Jestliže však uznal za nutné ceny hlavních zemědělských plodin úředně upraviti pod cenou světového trhu, jest mu starati se o to, aby zemědělské výrobě dostalo se potřebných strojených hnojiv za ceny v relaci těchto stanovených domácích cen rostlinných výrobků. Jinak nedostatek strojených hnojiv vede zemědělce k regeneraci půdy pomocí extensivního hospodářství (pěstování pícnin), které s hlediska rentability jest snad pro něj výhodnější, znamená však obrovské národohospodářské ztráty následkem poklesu zjevné produkce. Přistupuje-li se k akci za účelem opatření strojených hnojiv, jedná tady stát jen ve svém nejvlastnějším zájmu, neboť vzrůst produkce tím docílený daleko vyváží učiněný náklad.
Podle odhadu ministerstva zásobování nedostává se pro zajištění zásobování v období 1920/21 okrouhle 40.000 vagónů chlebovin, jichž opatření v cizině ukládá náklad okrouhle 4 miliardy Kč. V zákonu zamýšlené opatření strojených hnojiv zvýšilo by bezprostřední produkci nejméně o 25.000 vagónů obilí, 30.000 vagónů bramborů a 15.000 vagónů cukru, t. j. dle světových cen zvýšení výroby okrouhle o 5 miliard proti nákladu na hnojiva, nedosahujícímu ani 1 miliardy. Za příznivých poměrů bylo by toto zvýšení ještě daleko větší. Při tom nepřihlíží se dokonce ani k stamilionovým hodnotám vedlejších produktů, jako slámy, řepních řízků, chrástu, melasy atd., jež zjeví se ve zvýšené výrobě mléka, masa a j.
Nutno též vzíti v úvahu, že nebude-li tímto způsobem učiněno opatření pro zvýšení zemědělské produkce v r. 1921 a v nejbližších následujících letech, dosavadní potíže státu při opatřování nutných potravin v cizině nejen se nezmenší, naopak vzrostou, neboť vývoj poměrů nedává záruky na udržení příznivé konjunktury pro vývoz, zejména našeho cukru v příštích obdobích.
Nemůže tedy býti sporu o to, že jedná se tu nikoli o oběť se strany státu, nýbrž o otázku ryze produkční, o produktivní investici, která jednou učiněna, znamená nejenom pro nejbližší, ale částečně též pro několik dalších sklizní možnost odčiniti tíživý nedostatek plodin, ulehčiti státní pokladně, tak zatížené stálými nákupy obilí a mouky v cizině, opatřiti předpoklady k stabilisaci cen a mezd, a tak zabezpečením nejdůležitějších věcných podmínek pro obrození zemědělské výroby položiti pevný základ našemu národnímu hospodářství vůbec, aby obstálo ve světové soutěži. Lze uvažovati i o vlivu zvýšené výroby na naši valutu, když budeme s to více vyvážeti (cukr, chmel a p.) a méně kupovati (obilí a mouku) na světovém trhu, i 01 nepřímých účincích této investiční, výrobní politiky, která nezůstane zajisté přehlédnuta cizinou při operacích úvěrových.
Tyto úvahy vedly k podání osnovy zákona o opatření strojených hnojiv pro rok 1921. Osnovou navrhuje se zřízení zvláštního fondu, který bude moci účelněji a rychleji, za náležité všestranné kontroly prováděti složité a zodpovědné úkoly, o něž se jedná, jak by to bylo možno v rámci organisace úřední. Zvolená forma zaručuje současně též, žádoucí obchodní pružnost a prakticky odborné vedení fondu.
Vzhledem na situaci státních financí nebylo možno fond dotovati značněji ze všeobecných státních příjmů, nýbrž musily býti většinou hledány zdroje jiné. Podařilo-li se skutečně takové jiné zdroje nalézti, a to vesměs takové, které se týkají přímo nebo nepřímo zemědělské výroby, postihujíce zemědělského producenta, jest si vláda vědoma zatížení zemědělské produkci tím ukládaného; avšak přece vzhledem k důležitostí cíle, o nějž se jedná, neváhala zdroje takové navrhnouti, a to tím spíše, že jedná se vesměs jen o přechodné zatížení.
Množství hnojiv i nejvyšší částka k opatření jich potřebná, uvedeny jsou v osnově čísly, stanovenými na základě odborných výpočtů a odhadů, ač ovšem dle povahy věcí může tu jíti jen o čísla přibližná.
Souvisí s povahou jednotlivých příjmů fondu, že. nemohla u všech býti uvedena přesná číslice jich výnosů a tudíž se ani v § 2. osnovy neuvádí přímo výše jmění fondu. Dle pečlivého odborného odhadu lze však důvodně souditi, že součtem všech navrhovaných příjmů nabude fond dostatečné peněžní síly, aby mohl řešiti úkol jemu přikázaný.
Pokud se jedná o ceny, za které má býti hnojivo zemědělcům dodáváno, nedoporučuje se přímo v zákoně v tom směru stanoviti pevné pravidlo, zejména když znění druhého odstavce § 1. osnovy dává v tom směru postačitelnou direktivu.
V § 2., jenž uvádí jednotlivé zdroje příjmů, vyhrazuje se fondu též možnost, aby si. opatřil pro své účely další příjmy z dobrovolných příspěvků interesovaných kruhů.
Ustanovení § 2a, jest věcně odůvodněno tím, že jedná se tu jaksi o základ fondu a ze stát tím spíše může fondu uvedenou částkou přispět, že má právě z vývozu zemědělských plodin tak značné příjmy (vývoz dříví, cukru atd.) a že částka takto věnovaná, bude zvýšenou produkcí státu mnohonásobně vrácena. K výrazu ťpříspěvekŤ v tomto a dalších paragrafech osnovy budiž uvedeno, že se jí má naznačiti, že tu jde vesměs o zvláštní příspěvky účelové.
Ustanovení § 3. musilo býti zvoleno tak, aby bylo umožněno výši příspěvku rychle přizpůsobovati měnícím se poměrům tržním.
K ustanovení § 4. budiž uvedeno, že sazenice chmelové z roku 3920 byly proto osvobozeny od příspěvků, že jedná se o sazbu novou, která vyžadovala značného nákladu, avšak dosud neposkytla výnosu. K druhému odstavci tohoto paragrafu se uvádí, že je vhodnější ponechati předpisy formálního rázu prováděcím nařízením (totéž platí i o § 5.), že však byl tu již naznačen způsob, jímž by bylo po připadá možno vybírati příspěvek pěstitelů chmelu za součinnosti obcí a odborných organisací a zařízení chmelařských.
Příspěvek ze dříví dle § 5. jest omezen jen na dříví užitkové a učiněno bylo přímo v zákoně opatření, aby z důvodů dávky nebyla cena dříví zvýšena (srovnej trestní sankci v § 11.). Normální roční těžba vzhledem k rozloze lesů a průměrnému ročnímu přírůstku činí v celém státě okrouhle 16,000.000 m³, z čehož připadá na dříví užitkové asi 8,000.000 m³. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku jest upravena, výtěž dříví ve většině lesů hospodářskými plány, dle nichž lze snadno zjistiti roční těžbu. Na Slovensku jest poměr dle hospodářských plánů zařízených lesů nejpříznivější. Pro zjednodušení věci má býti pro všecky lesy stanoven poměr dříví užitkového k palivovému nařízeními dle průměrných poměrů vzhledem k druhu dřevin atd.
Pokud se jedná o mimořádnou výtěž lesní, nebyla skutečně na mnohých lesních statcích za války těžena normální roční výseč, takže vznikly značné reservy, rovnající se více než dvojnásobné pravidelné roční těžbě a jeví se "tudíž národohospodářsky výhodným, aby byly aspoň poněkud zužitkovány za nynějších příznivých poměrů zahraničního trhu dřevního, pokud ovšem pro technické obtíže (pracovní a dopravní) bude lze i tuto mimořádnou těžbu zmoci (na Slovensku a Podk. Rusi tyto reservy propadají namnoze zkáze vůbec), ale se stanoviska lesního hospodářství jest přípustné počítati s ní, ježto by nečinila pravděpodobně více než 5—10% normální roční těžby. Dalším případem mimořádné lesní těžby je těžba v lesích bekyní mniškou zničených. Kalamita mnišková zasáhla hlavně rozlehlou lesní oblast mezi Plzní, Prahou a Pískem a zničené porosty musí býti co nejdříve vykáceny, nemá-li nastati nové vážné nebezpečí rozmnožením kůrovců. Odhad porostů mniškou zničených jest nyní těžko provésti, poněvadž osud mnohých porostů bude rozhodnut teprve příštím rokem. Majitel dříví v § 6. uvedeného má obdržeti za toto dříví přiměřenou kalkulační cenu a rovněž náhradu obdrží majitel půdy lesní, nebo lesních zařízení, kterých bylo při výkonu práva dle § 6. použito, takže nebudou výkonem práva toho postiženi.
Ustanovení 7. odůvodněno jest věcně tím, že se odnímají pěstitelům cukrovky, po případě bramborů výhody, poskytnuté jim v § 5. nař. ze dne 26. III. 1920, čís. 168, Sb. z. a n., resp. § 30. nař. ze dine 13./IX. 1920, čís. 520, Sb. z. a n., za tím účelem, by se jim dostalo větši množství zlevněných hnojiv za určitý příplatek, tak aby jim bylo umožněno hraditi celkovou svou potřebu hnojiv z fondu. Podobně jest poměr ten upraven u pěstitelů chmele.
K § 8. se uvádí, že současně se snahami po opatření dostatečného množství strojených hnojiv třeba počítati s cílevědomou a pokud možno širokým vrstvám zemědělským přístupnou propagací správného používání strojených hnojiv. To jest nutno zvláště v případech, kde strojená hnojiva se dostanou zemědělcům, kteří stalí se majiteli, po případě pachtýři zemědělské půdy při provádění pozemkové reformy.
Ve směru formálním se navrhuje, aby osnova byla projednána a schválena Národním shromážděním, a sice aby byla vzhledem k naléhavosti věci přikázána předem v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému a rozpočtovému k podání zprávy do 5 dnů a po přijetí touto sněmovnou výboru národohospodářskému a rozpočtovému senátu k podání zprávy do 5 dnů.
V PRAZE, dne 24. listopadu 1920.
Ministr zemědělství: