Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
883.
Interpellation
der Abgeordneten Hillebrand, Blatný, Dr. Hollitscher, Palme, Pohl und Genossen
an den Ministerpräsidenten
betreffend die blutigen Excesse der Legionäre in Asch.
In der Reihe der unerhörten Ausschreitungen, die sich in der jüngsten Zeit in Prag sowohl als in Brünn und Pilsen, ganz ebenso wie in mehreren Städten Deutschböhmens ereignet haben und an denen fast durchwegs Legionäre der tschechoslowakischen Armee beteiligt, wenn nicht ihre Urheber waren, haben die Excesse der Legionäre in Asch dazu geführt, das Leben dreier Bürger zu vernichten. Ausserdem haben 16 Zivilpersonen mehr oder minder schwere Verletzungen durch Schüsse erlitten.
Obwohl bereits seit Samstag der Auftrag der Regierung vorlag, das Kaiser Josefs-Denkmal zu schützen, und obwohl es ebenso lange allgemein bekannt war, dass die Legionäre das Denkmal vom Sockel stürzen wollen, ist nichts geschehen, um vorbeugende Massnahmen zu treffen. Der Bürgermeister Geipel hatte an die Polizei den zweckwidrigen Auftrag erlassen, im Falle eines Angriffes auf das Standbild Kaiser Josefs die Stadt zu alarmieren. Als in der Nacht vom Mittwoch auf Donnerstag um 2 Uhr tschechische Soldaten das als Kaserne benützte Gymnasium Verliesen, alarmierte die Polizei, dem ergangenen Auftrage gemäss, die Bevölkerung durch Glockenläuten, Feuersignale und das Pfeifen von Sirenen. Bevor indes die Menschenmassen zusammenströmten, waren die Soldaten zu dem in einem Garten vor dem Schulgebäude aufgestellten Denkmal gelangt. Ein Polizeiwachtmeister, der gleichfalls dorthin eilte, um schützend einzugreifen, wurde von Soldaten aufgehalten, die ihm das Bajonet an die Brust setzten. Dann flüchteten sie plötzlich hinter ein Haus und unmittelbar darauf erschollen Schüsse. Sie hatten also zweifellos gewusst, dass die Schiesserei bereits losgeht Das Feuer eines in der Nähe des Denkmals aufgestellten Maschingewehres fegte durch die Strassen. Ein Wachmann brach verletzt zusammen. Im gleichen Augenblick stürzte das Denkmal und unmittelbar darauf stürzten 30 bis 40 Soldaten von dem Standplatze des Denkmals aus auf die Strasse und eilten davon. Zahlreiche Einschusstellen an Häusern und Fenstern legen von der Tätigkeit des Maschingewehres Zeugnis ab, dessen Anwendung umso unsinniger war, als zu dieser Zeit sich lediglich etwa 4 bis 5 Zivilpersonen in der Nähe aufhielten.
Inzwischen hatten die Alarmsignale die Stadt in Schrecken versetzt und eine zahlreiche Menschenmenge strömte in der Kaiserstrasse vor dem Denkmal zusammen. Und nun vollzog sich das verhängnisvollste Ereignis dieser Nacht: Zum Schutze der Villa, die vom Leiter der politischen Bezirksbehörde bewohnt wird und deren Bewachungsorgane (2 Gendarmen) angeblich hart bedrängt waren, wurde von der Bezirkshauptmannschaft aus eine Patrouille von 3 Soldaten unter Führung des Gendarmerieoberwachtmeisters Jirmann entsendet. Obwohl sie leicht ohne Zeitverlust auch einen anderen Weg hätte wählen können, brach sie sich durch die angesammelte Menge von 800 bis 1000 Menschen Bahn, wobei von einigen jungen Leuten Pfuirufe ertönten. Eine Anzahl von Leuten drängte der Patrouille nach, doch bestand für diese keinerlei wirkliche Gefahr, zumal die Menge weder mit Waffen, noch mit Stöcken versehen war. Plötzlich wandten sich die drei Soldaten um, sprangen einige Schritte vor und gaben auf die Menge 4 bis 5 Salven ab. Ein Toter und mehrere Verletzte büssten die Tat der Legionäre. Mit welcher Wildheit und Zügellosigkeit vorgegangen wurde, wird dadurch illustriert, dass die behördliche Kommission, die bei dem in einem gegenüber liegenden Hause geschafften Toten war, von einem Offizier und Soldaten mit einem Revolver und Bajonetten bedroht wurde und sich mit dem Toten heimlich aus dem Hause stehlen musste, um mit heiler Haut davonzukommen.
Nachdem die Patrouille ihr erstes grauenhaftes Werk getan, marschierte sie auf der Kaiserstrasse weiter, an deren oberem Ende es zu weiteren Exzessen kam. Der Gastwirtssohn Robert Käusmann, der mit einem Gewehr auf die Gasse trat, wurde dort — wie Zeugen angeben — vom Wachtmeister Jirmann aus unmittelbarer Nähe erschossen, ohne dass ein tatsächlicher Angriff erfolgt wäre. Ein gewisser Graf, der über einen Zaun zu flüchten versuchte, wurde von Jirmann von rückwärts angeschossen.
Zur Zeit, als das Denkmal stürzte, wurde an verschiedenen Stellen in verschiedenen Strassen der Stadt geschossen. So gaben insbesonders auch zehn Soldaten, die zur Bewachung der Bezirkshauptmannschaft bestimmt waren, aus dem Eingange des Amtsgebäudes nach beiden Seiten hin in die Strasse Schüsse ab, weil einige Spottrufe gefallen waren. In der Stadt herrschte bis zum Morgengrauen ungeheuere Erregung, die dann noch dadurch genährt wurde, dass Militärpatrouillen die Strassen durchzogen, die sich weigerten, dem Befehle des Kommandanten zu gehorchen, der sie in die Kasernen zurückbeordern wollte. Am Bahnhofe wurden die zweisprachigen Aufschriftstafeln abgerissen und ein ganz unbeteiligter Soldat durch die erbitterte Menge durch Stiche und Schläge erheblich verletzt.
Die blutigen Exzesse der Legionäre haben bisher 3 Menschen mit ihrem Leben bezahlen müssen: Ausser Käsmann sind noch der Uhrmacher Künzl und der Bäckermeister Schindler den Schüssen zum Opfer gefallen. Schindler hat drei schwere Schussverletzungen erlitten. Ungemein bezeichnend ist, dass zwei von den drei getöteten Männer von rückwärts erschossen sind; ebenso weist die Mehrzahl der Verwundeten Schüsse von rückwärts auf. Das Ungeheuerlichste aber ist wohl, dass in der Kaiserstrasse auch ein Dum-Dum-Geschoss gefunden wurde; über der Patronenhülse ist das Geschoss stumpf abgeschnitten. Tatsächlich lassen die furchtbaren Verletzungen, die besonders Schindler, aber auch andere erlitten haben, auf die Verwendung solcher Geschosse schliessen.
Bei der Obduktion Schindler's wurde eine Kugel aus dem Körper entfernt, die Leber und Lunge durchschlagen hatte. Das Geschoss war ohne Stahlmantel, ganz platt gedrückt, 3 1/2 cm lang und 2 cm breit. Es war lediglich das Bleinkorn vorhanden. Ob der Stahlmantel vor der Verwendung des Geschosses künstlich entfernt worden, oder durch Aufschlagen auf das Pflaster zerrissen war, wird erst festzustellen sein. Jedenfalls ist die Tatsache, dass der Fund eines Dum-Dum-Geschosses auf dem Schauplatze des "Sieges" der excetierenden Legionäre gefunden worden ist, sehr wohl geeignet, die allgemein verbreitete Auffassung zu stützen, dass in der Tat die Brutalität den Höchstgrad erreicht hatte, dass ein solch furchtbares Geschoss zur Verwendung kam. Der Umstand ferner, dass zwei der Getöteten von rückwärts erschossen wurden, zeigt, dass auf Fliehende Jagd gemacht worden ist. Das absolute Versagen der Staatsautorität, die völlige Ohnmacht der Regierung den Ausschreitungen der Legionäre in den verschiedenen Städten gegenüber, hat anscheinend bereits dazu geführt, dass bei solchen Anlässen Zivilpersonen als Freiwild gelten, die niedergeknallt werden dürfen, ohne dass die Täter Strafe fürchten müssen. Sie haben, Herr Ministerpräsident, die strengste Untersuchung und die schärfste Bestrafung der Schuldigen an den schrecklichen Ereignissen in Asch feierlich zugesagt. Wir fragen Sie nun:
Ist diese Untersuchung bereits abgeschlossen? Sind Sie bereit, der Abgeordnetenkammer ihr Ergebnis unverzüglich mitzuteilen?
Was für Vorkehrungen haben Sie getroffen, um die Bevölkerung in den verschiedenen Städten des Staates vor einer Wiederholung ähnlicher mörderischer Excesse zu schützen?
Sind Sie bereit, im Einvernehmen mit dem Herrn Minister für nationale Verteidigung zu veranlassen, dass durch die Entfernung der tschechischen Truppen aus dem geschlossenen deutschen Sprachgebiete die wesentlichste Ursache der Denkmalsstürmerei und Zivilbevölkerung beseitigt wird?
Prag, am 23. November 1920.
Hillebrand, Blatny, Dr. Holitscher, Palme, Pohl,
Uhl, Čermak, Deutsch, Hackenberg, Jokl, Dietl, Dr. Hahn, R. Fischer, Dr. Czech, Beutel, Häusler, Taub, Kirpal, Schweichhart, Schuster, Leibl, Grünzner, Heeger, Kaufmann.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
883.
Interpelace
poslanců Hillebranda, Blatné, Dra Holitschera, Palmeho, Pohla a soudr.
k ministerskému předsedovi
o krvavých výtržnostech legionářů v Aši.
V řadě neslýchaných výstupů, které se poslední dobou udály v Praze, jakož i v Brně a Plzni, právě tak jako v několika městech zněmčených Čech a při nichž téměř veskrze českoslovenští legionáři byli účastníky, ne-li původci, výtržnosti legionářů v Aši přivodily zničení života 3 občanů. Mimo to 16 občanů bylo více méně těžce postřeleno. Ačkoliv již v sobotu byl tu rozkaz vlády, hájiti pomník císaře Josefa, a ačkoli stejně dlouho bylo všeobecně známo, že legionáři chtějí pomník s podstavce strhnouti, nebyla učiněna preventivní opatření. Starosta Geipel dal policii protismyslný rozkaz, aby alarmovala město, jestliže by na sochu císaře Josefa učiněn byl útok. Když v noci ze středy na čtvrtek čeští vojáci o 2. hodině opustili gymnasium, používané za kasárna, policie podle rozkazu alarmovala obyvatelstvo zvoněním zvonu, požárními signály pískáním sirén. Zatím, než proudy lidu se shromáždily, dostali se vojáci k pomníku, stojícímu v zahradě před školou. Policejní strážmistr, chvátající tam k ochrannému zakročení, byl zadržen vojáky tím, že mu nasadili bodlo na prsa. Na to utekli se vojáci za kterýsi dům a bezprostředně po tom třeskly výstřely. Věděli tedy nepochybně, že střelba již začíná! Palba strojní pušky, postavené poblíž pomníku, vymetala ulice. Shroutil se poraněný strážník. V tomže okamžení spadl pomník a bezprostředně po tom 30—40 vojáků vyrazilo od stanoviště pomníku do ulice a chvatně odešlo. Četné stopy střel na domech a oknech nasvědčují činnosti strojní pušky, jíž použito tím nesmyslněji, že v této době bylo v blízkosti toliko 4—5 civilistů.
Mezi tím poplašné signály uvedly město v zděšení a proudy lidu sešly se v Císařské třídě (Kaiserstrasse) před pomníkem. A nyní stala se událost osudná této noci: Na ochranu vily, obývané správcem okresního politického úřadu, na jejíž stráž (2 četníky) bylo prý prudce doléháno, byla z okresního politického úřadu vyslána hlídka 3 vojáků, vedených vrchním četnickým strážmistrem Jirmanem. Ačkoliv beze ztráty času snadno mohla voliti jinou cestu, drala se shromážděním 800—1000 lidí, při čemž několik mladíků pokřikovalo "fuj". Něco lidí tlačilo se za hlídkou, ale nebyla v opravdovém nebezpečí, neboť lid neměl ani zbraní, ani holí. Náhle obrátili se oni 3 vojáci, poskočili o několik kroků ku předu a vypálili do zástupu 4—5 salv. Jeden mrtvý a několik raněných zaplatilo tento čin legionářů. O divokosti a nevázanosti, s jakou se postupovalo, svědčí, že úřední komise, která se zabývala mrtvolou, odnesenou do protějšího domu, byla důstojníkem a vojáky ohrožována revolverem a bodly a musila se tajně s mrtvolou z domu vykrásti, aby vyvázla se zdravou kůží.
Když hlídka provedla prvý strašlivý čin, postupovala dále po Císařské třídě, na jejímž horním konci došlo k novým výtržnostem. Syn hostinského Robert Käsmann, který na ulici vyšel s puškou, byl dle svědeckého udání z bezprostřední blízkosti zastřelen strážmistrem Jirmanem, aniž by se byl dopustil útoku. Jakéhosi Grafa, jenž se pokusil uprchnouti přes plot, postřelil Jirman ze zadu.
V době, kdy pomník byl stržen, střílelo se na různých místech v různých ulicích města. Tak jmenovitě 10 vojáků, určených k střežení okresního politického úřadu, vypálilo od vchodu budovy rány na obě strany ulice, poněvadž bylo výsměšně pokřikováno. Ve městě zavládlo do svítání nesmírné vzrušení, které ještě tím bylo živeno, že vojenské hlídky táhly ulicemi, zpěčujíce se uposlechnouti rozkazu velitelova, jenž je chtěl svolati zpět do kasáren. Na nádraží strženy byly dvoujazyčné nápisy a vojáka zcela nezúčastněného těžce zranil rozhořčený dav ranami a pobodáním.
Krvavé výtržnosti legionářů zaplatili dosud životem 3 lidé; mimo Käsmanna také hodinář Künzel a pekař Schindler padli ranám za oběť. Schindler utrpěl 3 těžké střelné rány. Neobyčejně pozoruhodno jest, že 2 ze 3 usmrcených byli zastřeleni od zadu; také většina poraněných postřelena od zadu. Nejstrašnější však jest, že, v Císařské třídě nalezeny také střely dum-dum; nad patronou jest střela tupě seříznuta. Strašlivá poranění, která utrpěl zejména Schindler, ale také i jiní, připouští skutečně, že lze souditi na užívání těchto střel.
Při pitvě Schindlera byla z těla vytažena kulka, prostřelivší játra a plíce. Střela byla bez ocelového pláště, ploše zmáčknuta, 3 1/2 cm dlouhá, 2 cm široká. Byl to pouhý olověný vnitřek. Zda-li ocelový obal byl uměle odstraněn před použitím střely, nebo zda-li se roztrhl nárazem na dláždění, bude se musit teprve zjistiti. Rozhodně nález jedné střely dum-dum na vítězném dějišti výtržností tropících legionářů jest způsobilý podporovati všeobecně rozšířený názor, že surovost skutečně dostoupila vrcholu takového, že upotřebeno bylo tak hrozné střely. Že 2 z usmrcených byli zastřeleni od zadu nasvědčuje, že pořádán byl hon na prchající. Když naprosto selhala státní autorita a vláda byla zcela bezmocná proti výtržnostem legionářů v různých městech, vedlo to, jak se zdá tam, že při takových příležitostech civilisté jsou zvěří, která se smí odstřelovati beze strachu pachatelů před trestem.
Slíbil jste slavnostně, pane ministerský předsedo, nejpřísnější vyšetřování a potrestání všech, kdož se provinili strašlivými událostmi v Aši. Tážeme se tedy:
Je toto vyšetřování již skončeno? Jste ochoten sděliti jeho výsledek neprodleně poslanecké sněmovně?
Jaká opatření jste učinil, aby obyvatelstvo různých měst tohoto státu chráněno bylo před opakováním podobných vražedných výtržností?
Jste ochoten, v dohodě s ministrem národní obrany způsobiti, aby odvoláními českých vojsk z uzavřeného německého jazykového území odstraněna byla nejpodstatnější příčina útoků na pomníky a s tím souvisejících srážek vojska a civilního obyvatelstva?
V Praze dne 23. listopadu 1920.
Hillebrand, Blatny, Dr. Holitscher, Palme, Pohl,
Uhl, Čermák, Deutsch, Hackenberg, Jokl, Dietl, Dr. Hahn, R. Fischer, Dr. Czech, Beutel, Häusler, Taub, Kirpal, Schweichhart, Schuster, Leibl, Grünzner, Heeger, Kaufmann.