Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
882.
Interpelace
poslance Frant. Modráčka a soudruhů
na ministra sociální péče a veřejných prací
o vyřizování žádostí stavebních družstev.
Vzrůstající nouze bytová a nastalý mír byly příčinou, že jednak již před válkou založená stavební a bytová družstva započala znova svou činnost, jednak vznikala celá řada nových stavebních družstev, vynucená neudržitelnými poměry téměř v celé republice. Je věcí samozřejmou, že stavební a bytová družstva, jakožto podniky dělnických, živnostenských a maloúřednických, po případě malorolnických občanů, spoléhaly se na vydatnou podporu státní. Vláda také, pokud finance státní tomu dovolily, vyšla družstvům v nejnutnější míře vstříc. Přes to však značně trpěla naše družstva poměry v centrálních úřadech a zejména v ministerstvu sociální péče a veřejných prací, které zdržovaly družstva od plodné činnosti a způsobily jim nezměrné škody časové i hmotné. Těmito poměry nejsou snad vinni jednotliví úředníci centrálních úřadů, naopak těm nutno vzdáti největší chválu. Vinu nese systém a zvláště nedostatek zapracovaného úřednictva a rozdělení agendy do dvou ministerstev. Družstevní žádosti nemohly býti vyřizovány tempem, jaký zasluhovaly vzhledem k bytové nouzi. Většina družstev, která žádala o pouhé přiznání obecné prospěšnosti, musila na toto vysvědčení čekati celou řadu měsíců, následkem čehož nemohla obdržeti úvěru, nemohla ucházeti se o státní garancii podle zákona ze dne 28. prosince 1911, č. 244 ř. z. a nemohla po případě podati i žádost za udělení státní subvence pro podporování stavebního ruchu. Stejně tak to bylo s nevyřizováním žádostí za státní záruku z fondu bytového a s pomalým vyřizováním žádosti za udělení svrchu uvedené subvence. Důsledky toho jsou pro mnohá družstva skutečnou kalamitou. Družstva, která měla již rozpočty pro své stavby hotové, nevyřízením žádosti ministerstvem sociální péče, neb veřejných prací, octla se v situaci, že jak stavitel tak i jiní dodavatelé nemohouce počíti stavěti respektive dodávati, zvyšovali své požadavky a je známo, že zvyšování toto stoupalo velmi rapidně. Mnohá družstva, opatřivši si slib úvěru u různých peněžních ústavů za podmínky obdržení státní garancie, jejíž udělení bylo pouze otázkou času, neobdržela od peněžních ústavů příslušné zápůjčky proto, že věc u ministerstva se značně protáhla a v důsledku toho peněžní ústavy slíbených peněz použily jiným způsobem. Když se podala žádost za státní subvenci u ministerstva veřejných prací, byly plány a rozpočty za několik teprve měsíců vráceny družstvu s poukazem, aby družstvo vypsalo novou ofertu na základě zvýšených cen. I když to družstvo učinilo, zdržela se věc ministerstva opětně, takže mezi tím ceny stouply znova a věc se protahovala dále.
Podobných případů, jež uvádíme generelně, je značné množství a podepsaní mohou předložiti ministru veřejných prací a sociální péče detailní doklady. Jen příkladem uvádíme:
Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo poštovních a telegrafních zřízenců v Praze, Stavební družstvo dělnických a rodinných domků pro Smíchov a okolí atd. Poslednímu družstvu byl ku př. ministerstvem sociální péče slíben stavební úvěr na stavbu 3 domů, v sumě 1,758.000 Kč.
Na základě tohoto slibu byly podniknuty stavby, avšak ministerstvo nepodpořilo družstvo až do 19. října 1920 ani haléřem. Totéž družstvo vyžádalo si hypotekární úvěr u České spořitelny, který byl velmi levný a ministerstvo sociální péče jednání s Českou spořitelnou slíbilo provésti samo. Když však po čase družstvo urgovalo vyřízení, byl spis po delším hledání vrácen nevyřízen s podotknutím, že na takovouto akci není času. Když následkem toho navázalo družstvo znova styky s Českou spořitelnou, oznámila tato, že již peněz pro družstvo nemá. Ministerstvo sociální péče a veřejných prací zadalo proti vůli družstva stavbu jednoho domu firmě, kterou si toto nepřálo, stavba do dnes není dokončena a náklad stoupl nejméně o 400.000 Kč.
Jako jiný přiklad uvádíme Stavební a bytové družstvo v Modřanech. Tomuto stavebnímu družstvu byla státní podpora definitivně přislíbena již v září 1919. I předložilo družstvo v září 1919 soutěžně rozpočty na 2,300.000 Kč. Přes všechny urgence i osobní intervence podrželo si ministerstvo veřejných prací projekt až do března 1920, takže souhlas ministerstva sociální péče došel družstvu teprve v dubnu t. r. Během tohoto půl roku stoupl náklad o více než 2,000,000 Kč, který tímto průtahem byl vyhozen oknem, kdežto mohly býti domky již koncem roku 1919 pod střechou a na jaře 1920 mohly býti dostavěny. Družstvo vzhledem ke slibu subvence nakoupilo se zřetelem na příznivou konjukturu stavební materiál na povolených 40 domků, mohlo však vzhledem ku stoupnutí jiných nákladů vystavěti pouze 4 domky, takže materiál na ostatní domky v ceně 270.000 Kč leží ladem.
Podobně stěžuje si Stavební družstvo v Nuslích. Toto má schváleny plány a povoleno ku stavbě 15 budov v Krči; slíbený úvěr po dlouhém jednám u obou ministerstev byl jim však odřeknut. Družstvo toto výslovně si stěžuje, že zdlouhavostí obou ministerstev vznikly mu ohromné škody, jež se žádným způsobem nahraditi nedají. Členové vloživší do družstva veškerý svůj majetek, žádají vklady zpět, což ovšem družstvo nemůže učiniti, protože je vložilo do počátečních investic stavebních.
Charakteristický je případ Družstva pro stavbu lidových, rodinných a úřednických domů v Praze-IV.-Střešovicích. Družstvo toto vzniklo již v r. 1912, vystavělo 2 družstevní domy ve Střešovicích, které byly od r. 1914 obydleny. Ještě ministerstvem sociální péče ve Vídni byla družstvu slíbena všemožná podpora. V r. 1913 bylo družstvo uznáno za obecně prospěšné i požádalo za subvenci na úhradu nákladu státních odhadů. Žádalo také za státní garancii, poněvadž mu Česká spořitelna, u níž má I. hypotéku, zvýšiti chtěla tuto pod podmínkou státní záruky o 20.000 Kč. Družstvo žádalo o to několikráte samo i prostřednictvím Ústřední jednoty pro reformu bytovou, ale dosud nedostalo odpovědi. Následkem toho musí platiti vysokou úrokovou míru v II. hypotéce.
Vzhledem k těmto a jiným případům vznášíme na ministra sociální péče a veřejných prací dotaz:
1. Jsou pánům ministrům známy tyto a jiné křiklavé případy v průtahu vyřizování žádostí obecně prospěšných družstev, následkem nichž družstva přišla v mnohých případech do milionových škod?
2. Jsou oba páni ministři ochotni vhodným vypravením ministerstev, zejména obsazením bytových a stavebních referátů dostatečným počtem úřednictva dbáti toho, aby pro příště družstvům byly jejich oprávněné žádosti co nejrychleji a bez všech zbytečných formalit vyřizovány?
V Praze dne 15. listopadu 1920.
Modráček,
Hudec, Stejskal, Zavřel, G. Navrátil, Dr. Lukavský, Dr. Stránský, Dyk, Dr. Rašín, Dr. Hajn, Dr. Matoušek, Votruba, Purkyňová, Bergman, inž. Bečka, Dr. Kramář, Mlčoch, Petrovický, Veverka, Mašek, Špaček.