Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
853.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Josefa Fischera a soudruhů (tisk č. 111)
o zabití rolníka Voita v Rossbachu u Aše.
V trestní věci proti myslivci Janu Peškovi, čsl. hranič. prap. č. 6, pro zastřelení Hermana Voita v noci ze dne 18. na 19. prosince 1919 v Rossbachu, bylo oznámení na Peška učiněné odloženo dle § 138 v. tr. ř., ježto obviněný zachoval se dle svých služebních předpisů a není tudíž důvodů k trestnímu stihání obviněného.
Pešek konal spolu s myslivcem Václavem Loňkem službu jako pohraniční stráž v Rossbachu. Úkolem jejich bylo zadržeti osoby, které přicházely od hranic, nebo zamýšlely přejiti hranice na zakázaných cestách. Dovoleno bylo choditi pouze po cestách celních. Po půlnoci spatřili ze svého stanoviště, jak z lesa po zakázané cestě vyběhli v delších intervalech za sebou tři muži. Oba vojíni volali ihned při spatření prvého muže předepsané "Halt", což každý z nich třikráte opakoval i když viděli všechny tři utíkající muže.
Oba vojíni museli zcela důvodně míti za to, že po zakázané cestě v tak pozdní době prchající jsou podloudníci, obzvláště když věděli, jak se podloudnictví v těchto krajích rozmohlo. Pešek vypálil též jednu ránu z pušky na postrach, ale nikdo se nezastavil. Když viděl, že prchajících nedostihnou, vystřelil na posledního z utíkajících, neb druzí dva zatím již zmizeli v údolí z dohledu, míře při tom na nohy. Po několika krocích prchající klesl, zasažen výstřelem.
Zraněný řekl vojínům, že byl pro tabák v Gettengrünu v Sasku. Pak to opět popřel a řekl, že hlídal dříví v lese. Vojíni nalezli u něho v šátku asi 9 balíčků tabáku.
Pešek běžel ihned na strážnici do Ebmathu pro sanitního poddůstojníka, kdežto Loněk zůstal u zraněného. Jak udává nadmyslivec Doubek, který pak zraněného dopravil na saních do jeho domova v Rossbachu, našel při svém příchodu zraněného zabaleného v pokrývkách a jest tudíž bezdůvodné obviňování vojínů, že nechali zraněného ležeti tři hodiny bez pomoci.
Po dopravení zraněného do jeho bytu byl ihned přivolaným lékařem Drem Uhligem ošetřen a obvázán. Týž chtěl zraněného dopraviti do nemocnice v Aši, ale rodina zraněného se tomu vzepřela. Tím bylo zaviněno, že pro zachránění zraněného a následkem toho zemřevšího Voita nebylo učiněno vše, co učiněno býti mělo a mohlo.
V důsledku toho, že není důvodů k trestnímu stihání obviněného, nelze poskytnouti pozůstalým zadostiučinění a odškodnění.
V Praze dne 30. října 1920.
Ministr národní obrany:
Gen. Husák, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
853.
Antwort
des Ministers für nationale Verteidigung
auf die Interpellation des Abgeordneten Josef Fischer u. Genossen (Druck 111)
betreffend die Tötung des Landmannes Voit in Rossbach bei Asch.
In der Strafsache gegen den Jäger Johann Pešek des čechosl. Grenzbataillons Nr. 6 wegen Erschiessung des Landmannes Voit in der Nacht vom 18. auf den 19. Dezember 1919 in Rossbach wurde die gegen Pešek erstattete Anzeige nach § 138 Str.-Pr.-O. suspendiert, da der Beschuldigte nach seinen Dienstvorschriften gehandelt hat und somit kein Anlass zur Strafverfolgung desselben vorliegt.
Pešek machte in Gemeinschaft mit dem Jäger Wenzel Loněk als Grenzwache Dienst in Rossbach. Seine Aufgabe war, die von der Grenze kommenden Personen oder solche, die sie auf verbotenen Wegen überschreiten wollten anzuhalten. Gestattet war lediglich das Passieren der Zollwege. Nach Mitternacht erblickte er von seinen Standort, wie aus dem Walde auf verbotenem Wege in längeren Intervallen drei Männer gelaufen kamen. Beide Soldaten riefen sogleich beim Erblicken des ersten Mannes das vorgeschriebene "Halt", das von jedem von ihnen auch dann dreimal wiederholt wurde, als sie alle drei flüchtenden Männer sahen.
Beide Soldaten mussten ganz begründet annehmen, dass die auf dem verbotenen Wege zu so später Stunde Flüchtenden Schmuggler sind, umsomehr als ihnen bekannt war, wie sehr das Schmuggeln in diesen Gegenden um sich gegriffen hat. Pešek feuerte auch einen Schreckschuss ab, ohne dass einer von den Männer stehen blieb. Als er sah, dass die Flüchtenden nicht erreicht würden, schoss er auf den letzten von ihnen, da die beiden anderen inzwischen im Tal ausser Gesichtsweite verschwunden waren, wobei er auf die Beine zielte. Nach einigen Schritten sank der Flüchtende vom Schusse getroffen nieder.
Der Verletzte sagte den Soldaten, er se in Gettengrün in Sachsen gewesen, um Tabak einzukaufen. Dann wiederrief er dies und sagte, er habe im Walde Holz gehütet. Die Soldaten fanden bei ihm in einem Tuch ca. 9 Päckchen Tabak.
Pešek lief sofort nach der Wachstube in Ebmath um den Sanitätsunteroffizier zu holen, während Loněk bei dem Verwundeten blieb. Wie Oberjäger Doubek, der dann den Verwundeten im Schlitten in dessen Wohnhaus in Rossbach schaffte, angibt, fandt er bei seiner Ankunft den Verwundeten in Decken gehüllt, und es ist daher die gegen die Soldaten erhobene Beschuldigung, dass sie den Verwundeten drei Stunden ohne Hilfe hätten liegen lassen, unbegründet.
Nach der Transportierung des Verwundeten in dessen Wohnung wurde derselbe von dem sofort herbeigeholten Arzte Dr. Uhlig verpflegt und verbunden. Derselbe wollte den Verwundeten in das Krankenhaus in Asch schatten, doch niedersetzte sich dem die Familie des Verwundeten. Hiedurch wurde verschuldet, dass für die Rettung des Verwundeten und an den Folgen der Verwundung gestorbenen Voit nicht alles getan wurde was getan werden sollte und konnte.
Da kein Anlass zur Strafverfolgung gegen den Beschuldigten vorliegt, kann auch den Hinterbliebenen keine Genugtuung und Schadenersatz gewährt werden.
Prag, den 30. Oktober 1920.
Der Minister für nationale Verteidigung:
Gen. Husák, m. p.