Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
848.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Dr. Schollicha a soudruhů (tisk 204)
o vydávání českých nařízení ředitelstvím německých škol.
Zákonem ze dne 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n., stanoveny byly zásady jazykového práva v republice Československé.
Podle § 9 nabyl zákon teto účinnosti dnem 6. března 1920, a byly jím zrušeny všechny předpisy jazykové, jež byly v platnosti před 28. říjnem 1918.
Od 6. března 1920 jest tudíž postup státních úřadů ve věcech jazykových výhradně určen a podmíněn jazykovými předpisy, vydanými od 28. října 1918, zejména pak předpisy uvedeného zákona jazykového. Proto byly zásady tohoto zákona též závazně směrodatnými pro ministerstvo školství a národní osvěty, co do úpravy jazykového styku s ředitelstvími německých škol.
Až do vydání podrobných prováděcích nařízení k zákonu jazykovému ve smyslu § 8 tohoto zákona není v praxi možno definitivně rozhodnouti o významu a dosahu některých ustanovení jazykového zákona zejména též § 5 o jazyková stránce správy kulturních institucí, zřízených pro příslušníky národních menšin. Ministerstvo školství a národní osvěty bylo a jest tudíž vázáno předpisem § 1, odst. 2, bod 1 jazykového zákona. Z důvodu usnadnění jazykového styku úředního připojuje však ministerstvo školství podle praxe zavedené již dlouho před vydáním zákona jazykového k úředním sdělením, která činí přímo (bez prostřednictví podřízených instancí) ředitelstvím německých škol německý překlad, čímž ovšem nikterak nemá býti předbíháno úpravě, která provedena bude prováděcími nařízeními k zákonu jazykovému.
V Praze dne 20. října 1920.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Šusta, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
848.
Antwort
des Ministers für Schulwesen und Volksaufklärung
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Schollich und Genossen (Druck 204)
betreffend die Herausgabe tschechischer Erläße an deutsche Schuldirektionen.
Durch das Gesetz vom 29. Feber 1920, Nr. 122 Slg d. G. u. V., wurden die Grundsätze des Sprachenrechtes in der Tschechoslovakischen Republik festgesetzt.
Nach § 9 erlangte dieses Gesetz am 6. März 3920 Wirksamkeit und es wurden dadurch alle Sprachenvorschriften, welche vor dem 28. Oktober 1918 in Geltung standen, aufgehoben.
Vom 6. März 1920 au ist daher das Vorgehen der Staatsbehörden in Sprachen tragen ausschließlich bestimmt und bedingt durch die seit dem 28. Oktober 1918 erlassenen Sprachenvorschriften, insbesondere durch die Vorschriften des angeführten Sprachengesetzes. Deshalb waren die Grundsätze dieses Gesetzes auch verbindlich maßgebend für das Ministerium für Schulwesen und Volksaufklärung bezüglich des sprachlichen Verkehres mit den Direktionen der deutschen Schulen.
Bis zur Erlassung von eingehenden Durchführungsverordnungen zum Sprachengesetze im Sinne des § 8 dieses Gesetzes ist es in der Praxis nicht möglich, über die Bedeutung und die Tragweite einzelner Bestimmungen des Sprachengesetzes insbesondere auch des § 5, betreffend die sprachliche Seite der Verwaltung der für die Angehörigen der sprachlichen Minderheiten errichteten kulturellen Institute zu entscheiden. Das Ministerium für Schalwesen und Volksaufklärung ist daher durch die Vorschrift des § 1, Abs. 2, Punkt 1 des Sprachengesetzes gebunden. Aus Gründen der Erleichterung des sprachlichen Verkehrs fügt das Ministerium für Schulwesen nach der schon lange vor Erlassung des Sprachengesetzes eingeführten Praxis den amtlichen Mitteilungen, welche es unmittelbar (ohne Vermittlung der Unterinstanzen) den Direktionen der deutschen Schulen macht, eine deutsche Übersetzung bei, wodurch freilich auf keine Weise der Regelung vorgegriffen werden soll, welche durch die Durchführungsverordnung zum Sprachengesetze getroffen werden wird.
Prag am 20. Oktober 1920.
Der Minister für Schulwesen und Volksaufklärung: