Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
832.
Návrh
poslanců Jana Dubického, Dra Kubíčka, Fr. Mašaty, J. Vraného a soudr.
na vydání zákona, kterým se doplňuje zákon ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n. o zajištění půdy drobným pachtýřům.
Zákon
ze dne ................................................................................ 1920,
kterým doplňuje se zákon ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n. o zajištění půdy drobným pachtýřům.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Drobní pachtýři (podpachtýři), jichž nárok vznesený podle § 1 zák. ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., byl soudem zamítnut z důvodu, že neohlásili svůj nárok vůbec nebo včas vlastníku požadovaného pozemku, nebo hospodářské správě vlastníkově, mohou navrhnouti u okresního soudu, v jehož obvodě požadovaný pozemek leží, aby zamítací usnesení bylo zrušeno a věc znovu projednána, jestliže nárok svůj ohlásili ve lhůtě stanovené v § 12 cit. zák. aspoň u příslušného okresního soudu.
Návrh tento podán budiž dvojmo nejdéle do 4 týdnů ode dne, kdy zákon tento nabude působnosti.
V. návrhu budiž zároveň označen podrobněji požadovací nárok údaji předepsanými v § 13 svrchu uvedeného zákona pro přihlášku.
Návrhy opozděné a návrhy, čelící proti zamítacím usnesením z důvodu jiného, než v § 1 uvedeného, odmítne okresní soud z mocí úřední; v ostatních případech prohlásí soud naříkané zamítací usnesení za zrušené a povolí obnovu řízení podle tohoto zákona.
Článek II.
Současně s povolovacím usnesením budiž doručen vlastníku neb hospodářské správě jeho stejnopis návrhu s výzvou, by se o přihlášce pachtýřově v přiměřené, nejdéle 4nedělní lhůtě vyjádřil, jinak že se bude považovati jeho mlčení za souhlas s údaji, obsaženými v návrhu.
Když vyjádření vlastníkovo došlo nebo lhůta k němu marně uplynula, rozhodne soud o nároku pachtýřově, postupuje při tom podle ustanovení § 17 a násl. zák. ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n.
O stížnosti proti usnesení, jímž nárok na obnovu byl zamítnut, neb obnova povolena, platí všeobecné předpisy řízení nesporného.
Článek III.
Lhůta ku podání návrhu na zrušení zamítacího usnesení, které bude doručeno pachtýři teprve po dni, kdy tento zákon nabude působnosti, počíná dnem doručení.
Článek IV.
Kde o požadovacím právu pachtýřově nebylo dosud rozhodnuto, nemůže býti vznesený nárok téhož zamítnut z důvodu, že pachtýř (podpachtýř) opomenul řádně nebo včas svůj nárok vlastníku požadovaného pozemku neb hospodářské správě vlastníkově ohlásiti, jestliže jej oznámil ve lhůtě stanovené v §u 12 shora cit. zák. aspoň u příslušného okresního soudu a na vyzvání, jež soud učiniž z moci úřední, ve lhůtě mu dané, nejdéle 14denní, u okresního soudu, u něhož věc se projednává, protokolárně nebo písemně opraví podanou přihlášku.
Soud vyzve na to vlastníka požadovaného pozemku, neb hospodářskou správu vlastníkovu podobně, jak ustanoveno jest v článku II. tohoto zákona, pokud se týče rozhodne o nároku pachtýřově.
Bylo-li následkem podání stížnosti pachtýřem (podpachtýřem) o věci zahájeno řízení v instanci vyšší, zruší tato naříkané usnesení, jímž nárok požadovací z důvodu v odst. I. uvedeného byl namítnut a vrátí věc první instancí k doplnění. pokud se týče rozhodnutí podle ustanovení I. odstavce tohoto článku.
Článek V.
Tento zákon působí ode dne, kdy bude vyhlášen; provésti jej ukládá se veškerému ministerstvu.
Odůvodnění.
Nároky mnohých drobných pachtýřů vznesené podle zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., jsou soudy zamítány z důvodu, že nebylo učiněno zadost ustanovení § 12. cit. zák., že totiž drobný pachtýř buď vůbec anebo včas neoznámil nároku svého vlastníku požadovaného pozemku neb hospodářské správě vlastníkově.
Příčiny nevyhovení tomuto zákonnému ustanovení nelze vždy hledati v zavinění drobných pachtýřů, zvláště, pokud jde o pozemky, náležející vlastnicky osobám, které po státním převratu dlely v cizině, dále právnickým osobám, jakož i pokud jde o pozemek, k němuž vlastnictví státním převratem přešlo na republiku Československou.
Je pochopitelno, že drobní pachtýři, většinou to lidé chudí, kteří věnují se výhradně těžké prácí každodenní, nemohli správně pochopiti všechna ustanovení zákona o zajištění půdy drobným pachtýřům a že tudíž byli více méně odkázáni na radu cizí, která byla velice často pochybena. Tím se stalo, že četní drobní pachtýři neuplatnili vůbec nebo včas požadovací právo své na pozemek u příslušné hospodářské správy vlastníkovy. Leč nutno také uvážiti, že vlastnické poměry k pozemkům požadovaným drobnými pachtýři nejsou vždy dosti zřejmé; tak na př. dlouhodobí pachtýři v městě Lysé nad Labem mají od nepaměti najmuté pozemky, z nichž nájemné platili vždy na berním úřadě v Nových Benátkách. Svůj nárok na výkup ohlásili dle § 12. shora cit. zákona bernímu úřadu v Nových Benátkách, protože nevěděli, kdo jest vlastně majitelem spachtovaných polí. Soud sám také neznal majitele a musil ho teprve úředně vyhledati, při čemž bylo shledáno, že berní úřad v Nových Benátkách nebyl příslušným pro podání přihlášek, takže drobní pachtýři následkem toho nárok na výkup ztratili. Jen v tomto případě jedná se o více než 50 drobných zemědělců; podobných případů jest mnoho a mnoho.
Bylo by nespravedlivo, by v takovýchto případech, kde jsou splněny všechny podmínky zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., až na to, že přihláška o požadovaný pozemek omylem nebyla doručena skutečnému vlastníku pozemku toho neb hospodářské správě vlastníkově, byli drobní pachtýři pouze pro tuto formální chybu o své nároky připraveni.
Navrhovaný zákon odpovídá plně zásadám vysloveným v zákoně ze dne 17. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., který v § 14. stanoví, že pachtýř, který se nepřihlásil ve lhůtě v § 12 stanovené, pozbývá práva požadovacího, jestliže ho nepřihlásí dodatečně, nejdéle do 2 let od vyhlášení tohoto zákona u příslušného okresního soudu a při tom neprokáže, že byla zmeškána lhůta pro skutečnosti neodvratné a na jeho vůli nezávislé.
Těmto skutečnostem nutno na roveň uznati okolnosti svrchu vylíčené, které měly za následek, že přihláška o požadovaný pozemek nebyla u příslušné hospodářské správy vlastníkovy řádně podána.
Finanční zatížení návrhem tímto nevznikne.
Po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru zemědělskému.
V Praze dne 17. listopadu 1920.
Dubický, Dr. Kubíček, Mašata, Vraný,
Udržal, Rychtera, Dr. Blaho, Tůma, Mach, Nejezchleb-Marcha, Bradáč, Jan Černý, Dr. Hodža, Malypetr, Stodola, Dr. Černý, Chlebounová, Dr. Hnídek, MUDr. Srdínko, Beran, Křemen, inž. Botto.