Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
820.
Návrh
poslanců Tučného, Hrizbyla a spol.,
aby byl změněn a doplněn zákon ze dne 17. prosince 1919, čís. 17 sb. z. a n. z r. 1920, jímž se upravují služební poměry trvale ustanovených zřízenců a cestářů okresních zastupitelstev v Čechách a okresních silničních výborů na Moravě a ve Slezsku.
Podepsaní navrhují poslanecké sněmovně ke schválení tuto osnovu zákona:
Zákon
ze dne ............................................................ 1920,
jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 17. prosince 1919, čís. 17 sb. z. a n. z r. 1920 o úpravě služebních poměrů trvale ustanovených zřízenců a cestářů okresních zastupitelstev v Čechách a okresních silničních výboru na Moravě a ve Slezsku.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
§ 3. odstavec 2, zákona ze dne 17. prosince 1919 č. 17 sb. z. a n. z r. 1920 zní takto: Každý u okresu zaměstnaný cestář je okresním zřízencem. Mzdové a pracovní poměry upravují se podle ustanovení tohoto zákona.
Čl. II.
§ 11. téhož zákona mění a doplňuje se tak, že má toto znění:
I. Silnice zařaďují se do tří stupnic podle frekvence. Trať jednomu cestáři služebně přidělená obnáší nejvíce 4 km.
II. Neustanoví-li okresní zastupitelstvo služného vyššího, činí počáteční základní služné: pro I. stupnici 2000 Kč, pro II. stupnici 1700 Kč, pro III. stupnici 1500 Kč ročně.
III. Mzdy tyto zvyšují se automaticky vždy po třech letech o 12 1/2% tak dlouho, až služné se zvýší o plných 100% počátečního služného základního.
Trienálky započítávají se ode dne nastoupení služby.
IV. Po dobu mimořádných poměrů, způsobených válkou, náleží každému cestáři 100% drahotní přídavek z jeho celkového služného. Přídavek tento náleží i těm, kteří dnem 1. ledna 1920 přešli na odpočinek, jakož i jejích pozůstalým vdovám a dětem s platností od 1. května 1920.
V. Příbytečné vyměřuje se 25% z celkového ročního služného cestářova bez drahotních a jiných přídavků.
VI. Pracovní doba a dovolená ujednává se dohodou mezi organisací cestářů a okresní správní komisí.
VII. Zřízenci přísluší jeden den klidu v týdnu. Vyžaduje-li toho služba, může býti zřízenec povolán do služby také v den klidu nebo mimo pracovní hodiny, za což mu přísluší zvláštní odměna, jejíž výši stanoví okresní zastupitelstvo tak, aby obnášela nejméně tolik, kolik připadá z požitků zřízence na normální pracovní hodiny.
VIII. Plat zřízencův vyplácí se měsíčně předem.
IX. Po dobu panující drahoty všech životních potřeb poskytuje se zřízencům a cestářům okresními správními komisemi roční příspěvek na ošacení ve výši: pro muže 1000 Kč, pro ženu 500 Kč, pro každé dítě do 18 let 250 Kč. Kdyby ceny nynější ještě stoupaly, bude tento příspěvek úměrně zvýšen. Výplata jeho děje se čtvrtletně předem.
X. Na udržování cestářského nářadí poskytuje se každému cestáři peněžitý příspěvek 150 Kč. ročně.
XI. Mimořádné práce na trati cestáři nepřidělené honorují se dvojnásobnou na den, připadající mzdou.
XII. Tráva a prsť z příkopů silničních ponechává se cestáři k volnému použití.
XIII. Všem členům rodiny cestáře, u dětí do stáří 18 let, poskytuje se léčebné a léky na účet pokladny okresní správní komise.
Čl. III.
§ 12. první odstavec mění se takto:
Služební doba stanoví se na 35 roků.
K témuž § připojuje se jako odstavec poslední:
Nárok na výslužné má i takový cestář, který před vydáním tohoto zákona pense již požíval.
Čl. IV.
§ 14. v 1. odstavci mění se tak, že základní kvóta k vyměření výslužného zvyšuje se ze 40% na 50%.
V 2. odstavci téhož § stanoví se roční kvóta zvyšování výslužného ze 2% na 2.5%.
§ 16. mění se v toto znění:
Vdovský plat vyměřuje se podle služebních požitků, které by pro vyměření výslužného manželova byly počítatelny tím způsobem, že vdově náleží jako plat vdovský 50% z platu manželova včetně do 4000 Kč, a z toho, co nad to bral, 25%.
V § 20. mění se nepřekročitelná hranice vychovávacích příspěvků z 50% na 100% příspěvku prvotního.
§ 25. budiž jako poslední odstavec připojeno ustanovení:
Drahotní přídavky započítávají se od od 1. května 1920.
Čl. V.
Čl. III. zákona doplňuje se v toto znění:
Nároky z tohoto zákona vyplývající jsou povinny všechny okresní správní komise cestářům přiznati a počítají se od 1. září 1919.
Čl. VI.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provésti jej ukládá se ministru vnitra.
Důvody:
Zákon ze dne 17. prosince 1919 měl okresním zřízencům a cestářům zajistiti nejskrovnější minimum existenční, což se stalo i pro tehdejší dobu měrou naprosto nepostačitelnou. Uváží-li se k tomu, že uplynulý rok nepřinesl v žádném směru ulehčení existenčních podmínek, naopak, stálým vzestupem-cen tyto ještě více stížil, staly se příjmové normy okresních zaměstanců naprosto neudržitelnými a pro uhájení existence nemožnými.
Převážná část okresů ještě do dnešního dne ani tyto nejskrovnější výhody cestářům a zřízencům nepřiznala, takže tito jsou k hanbě našich hospodářských poměrů a sociálního cítění veřejnoprávních zaměstnavatelů nuceni soudními žalobami donucovati správní komise k přiznání a dodržení tak nepatrného dobrodiní zákonem zaručeného. Místy dokonce místo provedení zákonem nařízené úpravy provedly okresní správní komise hromadné propuštění cestářů, bez ohledu na délku doby služební a zbavily je i té hubené existence.
Hlavním důvodem K odpírání zákonných práv a k brisknímu rozhodování o existenci cestářů byly nesprávné ohledy na služební výkon, resp. délku denní doby služební a z nevysvětlitelných příčin ujalo se mínění, že cestář má možnost tento služební výkon cestářský provozovati jako zaměstnání vedlejší a že si svoji hmotnou existencí může jiným, ještě výnosnějším zaměstnáním zabezpečiti. Toto mínění je však v přímém rozporu se služebním řádem, platným pro cestáře v Čechách, na Moravě i ve Slezsku, kde pracovní doba je stanovena v tomto rozdělení: květen, červen, červenec, srpen Od 6. hod. ráno do 12. hod. pol. a od 1. hod. odpol. do 6. hod. večer, tedy celkem 11 hodin denně; v měsíci březnu, dubnu, září, říjnu od 7. hod. ráno do 12. hod. pol. a od 1. hod. odpol. do 6. hod. večer, tedy 10 hodin denně; v měsíci listopadu, prosinci, lednu a únoru od 8 hod. ráno do 12 hod. pol. a od 1 hod. odpol. do 5 hod. večer, tedy 8 hodin denně.
Cestáři pracují tedy dle dosud platných nařízení služebního řádu daleko více hodin, nežli stanoví zákon o 8 hodinové době pracovní a přísluší jim tedy také právo, aby podle toho byly jejich mzdové a služební poměry vůbec upraveny, tím spíše, když § 10. služebního řádu přikazuje, ze se cestář musí věnovati jedině práci na silnici a nedovoluje mu, aby v pracovních hodinách a dnech věnoval se zaměstnání jinému, za které, by mohl býti placen.
Proto navrhujeme změny a doplňky k zákonu ze dne 17. prosince 1919, aby spravedlnosti bylo učiněno zadost a odčiněna byla křivda, způsobená po našem přesvědčení jen nedostatečnou informovaností o poměrech a služebních povinnostech této kategorie veřejnoprávních zaměstnanců. Náklad s touto úpravou spojený bude činiti okrouhle 17,500.000 K a poněvadž zvýšený náklad nepostihuje finance státní, nýbrž příjmy okresů, uhradí se z řádných příjmů okresů.
Po stránce formální navrhujeme, aby osnova přikázána byla výboru ústavnímu k projednání ve lhůtě jednoho měsíce.
V Praze dne 11. listopadu 1920.
Tučný, Hrizbyl,
Dr. Bartošek, Drobný, Dr. Franke, Dr. Vrbenský, Dr. Uhlíř, Pechmanová, Landová-Štychová, Langr, Trnobranský, Draxl, Netolický, Stříbrný, Špatný, Laube, Zeminová, Sajdl, Buříval, Sladký, Hrušovský.