Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
813.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance Jana Černýho a soudruhů (tisk č. 408)
týkající se využití spádu Vltavy u Štěchovic.
Projektem zdymadla u Štěchovic, které má sloužiti jednak účelu splavnění dílčí trati Vltavy nad Štěchovicemi a regulací odtoku vod, jednak využití vodní síly tamnějších vltavských proudů, zabývá se stát, obec Pražská, později země a povltavské okresy již dlouhou řadu let.
V daném případě jedná se nesporně o vodní dílo velkého významu hospodářského, které je s to, opatřiti společně se zamýšlenými elektrárnami vodními u Vraného a Troje (s jichž výstavbou se má rovněž v nejbližší době započíti) při maximálním výkonu 33.700 koňských sil eff na hřídeli turbin průměrně ročně asi 128 mil. kw. hodin.
Touto získanou energií lze za příznivých stavů vody na Vltavě bohatě krýti celou potřebu, která v blízké době nejen v Praze ale i v jejím okolí nastane a kterou té doby kryje kromě menších elektráren hlavně ústřední elektrárna v Holešovicích, dodávajíc do sítě 55 mil. kw. hodin při maximálním zatížení asi 13.000 kw.
Aby se tyto vodní elektrárny mohly stavěti, bylo brzy po převratu učiněno opatření, aby nutné projekty byly dokončeny a k provedení připraveny.
Projekt zdymadla u Štěchovic předložen byl již v roce 1919 interesentům k nahlédnutí při řízení informativním; v květnu a červnu 1920 projednán byl při politické pochůzce úředně.
Výslovně se poznamenává, že při informativním jednání proti tomuto projektu nebylo činěno vůbec vážných námitek, ba naopak vyslovováno bylo všeobecné přání, by se započalo s jeho provedením, co nejdříve, aby obcím a zájemníkům dostalo se brzy levné energie elektrické.
Státní správa vycházejíc v té příčině oprávněným žádostem interesentů vstříc, provedla vodoprávní řízení politickou pochůzkou podle zákona vodocestného, preliminovala pak pro rok 1920 ve státním rozpočtu na zdymadlo u Štěchovic 1 milion korun a pro rok 1921 celkem 5 milionů korun.
Že se letošního roku ani s přípravnými pracemi ke skutečné výstavbě dotčeného zdymadla nutnými nezačalo, je kromě jiných překážek hlavním důvodem následující:
Před nedlouhou dobou vyskytla se myšlénka postaviti u Štěchovic na místě tam navrhovaného zdymadla o spádu 20 m zdymadlo o spádu 70 m. Ministerstvo veřejných prací přes to, že se všeobecně nepokládá za účelné, stavěti 70metrové přehrady na dolních tocích řek, kde působí nemalé potíže převedení velké vody při stavbě i po stavbě, považovalo přece za nutno věnovati myšlénce té pozornost.
Za tím účelem svolalo na den 12. ledna 1920 anketu, které se zúčastnili kromě jeho zástupců Dr. Klír, Dr. Tolman, profesoři vodního stavitelství české vysoké školy technické v Praze a přednosta státní stavební služby technické v Čechách inž. Rubín, přednosta stavebního oddělení zemského správního výboru inž. Stupecký podal své dobrozdání písemně.
Anketa tato vyslovila se o myšlénce, postaviti přehradu 70timetrovou nad Prahou a Štěchovic, zamítavě.
V poslední době vyskytla se tato myšlénka znovu a získala podpory některých okresů povltavských, jak bylo zjištěno při anketě znalců, konané dne 21. září 1920 Ve Štěchovicích a z podání, které okresy buď samy, buď prostřednictvím poslaneckých klubů u ministerstva veřejných prací učinily. Avšak anketa byla bezvýslednou, protože podání neobsahovalo žádného projektu, ani navrhovatel přítomen nebyl, pročež uznáno za nutné, aby bylo podání především doplněno generelním projektem, což jest v první řadě přirozeně věcí projektantů.
Vzhledem k tomu, že se jedná v daném případě, jak se již stala zmínka, o národohospodářský problém prvého řádu, podrobena byla věc v ministerstvu veřejných prací ještě nové úvaze, při čemž potvrzen byl náhled zmíněnou anketou vyslovený dne 12. ledna 1920:
Přehradu u Štěchovic ve výši 70 m provésti se nedoporučuje a sice na základě následující úvahy:
Za povodně, jaká byla v září 1890, protéká v trati, ve které se má postaviti tato přehrada, 2240 m³ vody za, vteřinu.
V případě, že by za podobné povodně stávala zde přehrada 70timetrová, musela by s naprostou bezpečností stavba sama, břehy a dno řečiště, snésti náraz 2240 m³ vody za vteř. padající s výše 70 m a zachytiti jej.
Theor. rychlost výtokové vody za nulového stavu v řece při přetlaku 70ti metrovém přesahovala by zde 37 m za vteřinu a vodní tlak ve spodních spárách přehrady měřil by při tom sedm atmosfér.
To jsou data, se kterými mělo příležitost při skutečném provádění vodních staveb počítati jen málo inženýrů na světě a u nás V republice dosud snad vůbec nikdo.
Volba předpokladů, za kterých by se projekt pracoval, ukládala by tudíž nejen inženýru, který by byl pověřen projekt vypracovati, ale hlavně úřadu, který by projekt schvaloval, ohromnou zodpovědnost.
Kdo by vzal při tom u nás na se záruku, ve smyslu, vodního zákona za možný omyl ve skutečnosti, kdyby i cizozemští technikové byli toho náhledu, že lze přehradu provésti, jest otázkou.
Jinak jest patrno, že o okolnostech a poměrech místních mohou rozhodovati a je posuzovati jen domácí inženýři. Při tom nutno uvážiti, že převzaté risiko, které stavba přehrady sedmdesátimetrové za těchto okolností by znamenala, jest vlastně zbytečné, když se uváží, že vodní sílu proudů u Štěchovic lze využíti pomocí zdymadel nižších, jak se to navrhuje v projektu úředně projednaném, téměř stejně jako jedním zdymadlem vysokým. Snad zdraží se při tom o něco vyrobená jednotka elektrické energie a zmenší se retenční prostor pro regulací odtoku velkých vod, za to však se zmenší značně risiko, neboť síla, kterou v bezprostřední blízkostí přehrady bylo by nutno zabrzditi za povodně, klesne na př. při přehradě 20 m na 22 procent, výtoková rychlost pod tlakem 20timetrovým, jakož i vodní tlak na spáru spodní klesne na 28 procent.
Že by projekt přehrady 70timetrové byl i v jiném směru prost vad, nelze také tvrditi.
Dlouhá doba jeho provádění, která by oddálila nadmíru potřebné využití vodní síly, ohromný náklad stavební, který by bylo té doby pro výstavbu tohoto veledíla sehnati, překonání koncentrovaného spádu sedmdesátimetrového plavebním zařízením, jsou pod statnými nevýhodami tohoto projektu.
Z těchto důvodů uznalo ministerstvo veřejných prací provedení přehrady sedmdesátimetrové nad Prahou za neúčelné, pro Prahu příliš odvážné a jakékoli další oddalování výstavby díla s přehradou dvacetimetrovou za škodlivé.
Náklad na vybudování vodního díla s přehradou dvacetimetrovou rozpočten byl podle cen předválečných asi na 10 mil. korun. Skutečný náklad podle dnešních cen jednotných byl by přirozeně nejméně desetkráte větší.
Vybudování vodního díla u Štěchovic zamýšlí se provésti jednak ve smyslu zákona z 11. června 1901, ř. z. č. 66, pokud plavebního zařízení se týká, a ve smyslu zákona ze dna 22. července 1919, č. 458 Sb. z. a n., pokud se týká vlastního vybudování vodní elektrárny, na jejímž uskutečnění pravděpodobně bude bráti účast stát, země a místní zájemníci: obec Pražská a přilehlé okresy a obce povltavské.
Užitek z provozu vodní elektrárny brali by přirozeně oni činitelé, kteří by přispěli k její výstavbě.
V té příčině stane se rozhodnutí, případně dohoda mezí jmenovanými korporacemi, až se vydá dotčený konsens, který bude vydán, jakmile bude předložen dotčený elaborát zemské správy politické, což stane se pravděpodobně během měsíce listopadu.
V Praze dne 8. listopadu 1920.
Ministr: