Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
800.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne .................................................... 1920.
kterým se vláda zmocňuje k dalšímu slučování a rozlučování obcí k změně hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Vláda se zmocňuje, aby v přechodné době až do konce roku 1921 slučovala a rozlučovala obce jakož i měnila hranice obcí, okresů politických, soudních a zastupitelských, a k tomu cíli i hranice žup a zemi, v těch případech, o kterých do 1. ledna 1921 již u politických úřadů správních řízení bylo zahájeno.
Ke všem těmto opatřením není potřebí dobrých zdání, vyjádření nebo souhlasu súčastněných obcí neb jakýchkoli sborů a úřadů správních nebo sborů zákonodárných.
Vláda však jest povinna zamýšlené sloučení, rozloučení nebo změnu hranic uveřejniti po dobu osmi dnů vyhláškou ve zúčastněných obcích. V dalších osmi dnech má každý právo podati připomínky u ministerstva vnitra, o nichž se rozhodne současně s rozhodnutím o věci samé.
§ 2.
Vláda se zmocňuje, aby, měníc podle § 1 hranice zemské, upravila nařízením místní platnost říšských i zemských zákonů v dotčených územích dosud platných.
§ 3.
Ministr vnitra se zmocňuje, aby v případech, kde jde o sloučení obcí a podle výsledku šetření jeví se to potřebným nebo účelným, před provedením sloučení rozpustil obecní zastupitelstvo a jmenoval správní komisi pro celé území, které se má sloučiti v jednu obec. Za těchže podmínek může ministr vnitra jmenovati správní komise pro část obce, která se má rozloučiti. Komise tyto převezmou ihned správu dotčených obcí nebo částí obcí a vykonají přípravy ku provedení voleb obecních v každé nové obci, sloučením neb rozloučením utvořené.
§ 4.
Ministr vnitra se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem financí s konečnou platností rozhodl o majetkovém vyrovnání mezi zeměmi v případech sloučení, rozloučení nebo změny hranic okresu a obcí, kde jde současně o změnu hranic mezi dosavadními zeměmi a kde zúčastněné zemské (správní) výbory se nedohodnou.
§ 5.
Ministr vnitra se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem financí v případech slučování, rozlučování nebo změny hranic obcí a okresu povoloval dočasné vybíraní obecních a okresních přirážek a dávek nestejnou výší v jednotlivých částech, kde též dosud byly vybírány nestejnou výší.
Tato pravomoc může býti přenesena na úřady, které jsou podle všeobecných ustanovena příslušný povolovati vybíraní přirážek a dávek obecních a okresních.
§ 6.
Pokud jde o podmínky práva volebního nebo volitelnosti jakož i o zápis do stálých voličských seznamů, sčítá se souvislý nepřetržitý pobyt v jednotlivých obcích, které se sloučiti mají, jako by šlo o pobyt v obci jediné.
§ 7.
Zmocnění daná tímto zákonem vztahují se též na města s vlastním statutem na města s regulovaným magistrátem a na města s právem municipálním.
§ 8.
Zákon teinto nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zároveň pozbývá platnosti zákon ze dne 27. května 1919, č. 295 Sb. z. a n. a zákon že dne 14. dubna 1920, č. 285 Sb. z. a n.
Provedení tohoto zákona, ukládá se ministru vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Novela k obecním zřízením ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n. zmocnila v §u 23 vládu, aby až do konce r. 1919 slučovala a rozlučovala obce a měnila hranice obcí a okresů. Dříve bylo potřeba k změnám těmto většinou buď zákonů zemských nebo aspoň usnesení sněmovního schváleného panovníkem. Bylo to zajisté řízení těžkopádné, takže mnohé takovéto změny, ačkoli byly v nesporném zájmu místní samosprávy, nemohly býti zavčas provedeny. Znamenalo tudíž zmíněné ustanovení §u 23 novely značný pokrok a ministerstvo vnitra mělo záhy příležitost seznati, kolik naléhavých případů čekalo tu na své vyřízení. Poněvadž všechny úpravy nemohly býti provedeny v roce 1919, bylo třeba platnost zmíněného §u 23 prodloužiti, což se stalo zákonem ze dne 9. prosince 1919, č. 8 Sb. z. a n. z r. 1920, a to tak, že příslušné zmocnění vlády mělo platiti i pro rok 1920. Během doby naskytly se některé případy, pro něž shora zmíněné stručné zákonné ustanovení neskytalo dostatečné opory (ku př. změny v obcích pohraničních, jež mají za následek i změnu hranic zemských), pročež byl za krátko zákon dotyčný nahrazen obšírnějším zákonem ze dne 14. dubna 1920, č. 285 Sb. z. a n., kterým se vláda zmocňuje k slučování, rozlučování, k změně hranic okresů, žup a zemí jakož i k potřebným administrativním opatřením s tím souvisejícím. Zákona tento platí rovněž pouze do konce r. 1920. Otázek těchto se týká též zákon ze dne 27. května 1919, č. 295. Sb. z. a n., kterým se upravuje správa obcí, o jejichž sloučení nebo rozloučení se jedná.
Poněvadž nebude možno všechny záležitosti týkající se slučování a rozlučování obcí a změn hranic vyříditi do konce r. 1920 — hlavní překážkou je tu komplikovanost mnohých případů jakož i to, že příslušné žádosti bývají většinou nedostatečně instruovány — nutno zavčas pomýšleti na to, aby příslušné zmocnění vlády bylo prodlouženo, pokud toho skutečně nezbytná potřeba jest. Z té příčiny navrhuje se prodloužení pouze až do konce r. 1921, a to toliko pro ony případy, o kterých do 1. ledna 1921 již u politických úřadů správních řízení bylo zahájeno. Nutno zajisté za to míti, že od počátku roku 1919 až do konce roku 1920 bylo dostatečně času, aby o všech skutečně důležitých případech mohlo býti řízení zahájeno, a že v budoucím roku, nebude-li ministerstvo vnitra stále zahrnováno žádostmi novými, bude dosti času i případy komplikované vyříditi. Též zajisté odpovídá snaze po stabilisaci poměrů správních, aby slučování a rozlučování obcí bylo příště vázáno na přísnější podmínky. Navrženým prodloužením má pak býti docíleno pouze toho. aby správním orgánům bylo, možno vyříditi ony případy, které podle platného práva jim ještě k rozhodnutí mohou býti předloženy.
Předloha nového zákona slučuje v sobě s nepatrnými změnami texty shora zmíněných zákonů ze dne 27. května 1919, č. 295 Sb. z. a n., a ze dne 14. dubna 1920, č. 285 Sb. z. a n.; změny, které v nové textaci byly provedeny, slouží pouze k tomu, aby byly odstraněny pochybnosti vznikající při praktickém použití zmíněných zákonů.
Závěrečná slova § 1 odstraňují dosavadní rozpor, spočívající v tom, že o slučování a rozlučování obcí atd. měla rozhodovati vláda, kdežto o připomínkách proti příslušné vyhlášce podaných mělo rozhodovati ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem spravedlnosti.
Z nynější úpravy § 3 plyne, že při slučování obcí má býti jmenována — pokud toho skutečně třeba jest — pouze jediná správní komise, a že v každém takovémto případě musí obecní zastupitelstvo dosavadní býti řádně rozpuštěno, takže i kdyby snad potom nedošlo ku sloužení obcí a následkem toho přestala funkce správní komise, neobživují opět práva zastupitelstva starého, nýbrž musí dojíti k novým volbám.
Dále doplněn § 6 zmínkou o voličských seznamech.
V § 7 dochází přesného vyjádření myšlenka, že veškerá zmocnění v zákoně tomto obsažená tykají se nejen obcí v užším slova smyslu, nýbrž též měst statutárních, s regulovaným magistrátem a s právem municipálním.
Navrhuje se, aby osnova tohoto zákona byla Národním shromážděním projednána a schválena a za tím účelem přikázána v poslanecké sněmovně výboru ústavnímu a po schválení touto sněmovnou v senátě výboru ústavně-právnímu k podání zprávy vždy do 14 dnů.
V Praze dne 13. listopadu 1920.
Ministr vnitra: