Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
798.
Vládní návrh
Zákon
ze dne .................................................... 1920,
kterým se mění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi některá ustanovení o kolcích a bezprostředních poplatcích.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Poslední odstavec § 2 z. čl. XXVII:1916 se zrušuje a použito budiž na případy tam uvedené stupnic stanovených v § 1 nařízení ze dne 24. června 1920, č.403 Sb. z. a n.
§ 2.
Pevné poplatky zvyšují se — pokud se v následujících paragrafech nic jiného neustanovuje — takto:
a) dosavadní pevný poplatek 24 h a 30 h na 50 h,
b) dosavadní pevný poplatek 72 h na 1 Kč,
c) dosavadní pevný poplatek 2 Kč — s výjimkou vyplývající z lit. e) — na 3 Kč,
d) dosavadní pevný poplatek 1 Kč z prvního archu žádostí za změnil jména dle saz. pol. 13., bodu IV č. 6. (§ 21 zák. čl XXVI: 1881) na 20 Kč,
e) všecky ostatní pevné poplatky — včetně poplatku dle § 11 zák. čl XLV:1887 z cizozemských směnek splatných výlučně v cizině — na dvojnásobnou výši výměry stanovené v dosavadních předpisech.
§ 3.
Zvýšení uvedenému v § 2 nepodléhají:
1. Poplatky, upravené zák. článkem XLIII: 1914, jakož i jiné poplatky v řízení soudním, sporném i nesporném, exekučním i konkursním.
2. Poplatky za úředně vidimované opisy a úřední vidimace, legalisace a za duplikáty úředních vyhotovení, i když tyto úřední výkony neprovádí soud.
3. Poplatky uvedené v saz. pol. 13, bodu IV. č. 3. a 4. (§§ 7 až 13, zák. čl. XXV: 1875) ze žádosti o povolení zábav.
4. Poplatky ze žádostí o živnostenská oprávnění, uvedené v saz. pol. 13., bodu IV č. 1.
5. Poplatky z osobních jízdních lístku, uvedené v § 18 zák. čl. XVI: 1869 a § 19 zák. čl. XXVI: 1881 (saz. pol. 89, bod VI a) a bod VII) a poplatky uvedené v zák. čl. VI:1917.
6. Poplatky z obchodních a živnostenských knih, uvedené v saz. pol. 58.
7. Poplatky ze šeků, uvedené. v § 24 zák. čl. LVIII: 1908 a z kupeckých poukázek, uvedených v saz. pol. 93, č. 2., lit. a), jejichž splatnost omezena jest nejvýš na 8 dnů.
8. Pevné poplatky z listin o převodu majetku, uvedené v § 74 zák. čl. XI:1918.
9. Pevné poplatky z dobytčích pasů dle § 37 zák. čl. XVII.1900 (saz. pol. 68) a rybářských lístků dle § 8 zák. čl. XIX: 1888 (saz. pol. 40).
10. Pevné poplatky stanovené již zákony a nařízeními vyhlášenými ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého.
§ 4.
Ustanovení saz. pol. 84. lit. B, č. 2. mění se potud, že podléhají účty obchodníku a živnostníků
na pohledávku až do 20 Kč poplatku 2 h,
na pohledávku přes 20 Kč až nejvýše 100 Kč poplatku 10 h,
na pohledávku přes 100 Kč až nejvýše 1000 Kč poplatku 20 h,
na pohledávku přes 1000 Kč poplatku 50 h z každého archu.
Za účty, ve kterých je žalovatelnost pohledávky vyhrazena vydavatelem účtu v určitém místě, platí se poplatek ve dvojnásobné míře.
§ 5.
Pokud tento zákon neustanovuje nic jiného, zůstávají nezměněna dosavadní ustanovení o poplatcích tvořících předmět tohoto. zákona a budiž jich používáno i na poplatkové sazby změněné tímto zákonem.
To platí zejména i o škodlivých následcích a trestech, ukládaných za účelem potrestání přestupků zákona.
§ 6.
Ustanovení tohoto zákona použíti jest ve všech případech, ve kterých nárok státu vznikl po účinnosti tohoto zákona.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1921.
Ministru financí se ukládá, aby zákon tento provedl.
Důvodová zpráva.
I. Dle zákona ze dne 28. října 1918, č. 11 Sb. z. a n., zůstaly prozatím v platnosti všecky dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení a dle zákona ze dne 10. prosince 1918, č. 64 Sb. z. a n., mají býti na Slovensku placeny poplatky dle dosavadních zákonů, nařízení a výměrů.
Platí tedy na býv. rakouském území býv. poplatkové zákony rakouské a na území Slovenska a Podkarpatské Rusi býv. poplatkové zákony uherské.
Z toho vznikají pochybnosti a nesrovnalosti hlavně ve příčině kolkování podání a listin vydaných z jednoho území do druhého, a jest tudíž nutno pochybnosti a nesrovnalosti tyto odstraniti, pokud ovšem se tak státi může, a to ještě dříve, než bude lze celé poplatkové zákonodárství sjednotiti.
II. Hlavně je zapotřebí upraviti na Slovensku a v Podkarpatské Rusi poplatky analogicky s cís. nařízením ze dne 28. srpna 1916, č. 281 ř. z které až na některé změny provedené zákonem ze dne 7. ledna 1920., č. 31 Sb. z. a n., platí doposud na území Čech, Moravy a Slezska, a které obsahuje dosti pronikavé změny ustanovení poplatkových hlavně ve příčině zvýšení sazeb.
Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi byly provedeny obdobné změny ještě býv. uherskými zákony ve příčině § 1, 8 a 7 nařízení č. 281 ř. z. ai 1916 (stupnice, poplatky z kuponů a loterních výher), § 1 zákonného článku XXVII: 1916, který v posledním odstavci § 2 stanoví, že veřejní zaměstnanci a pensisti, i jich příslušníci mají kolkovati kvitance na své požitky po čas války a dva roky po uzavření míru dle dosavadních stupnic, což jest úchylkou od ustanovení § 1 nařízení č. 281/1916 ř. z., a ve příčině § 12—16 cit. nařízení (poplatky z dopravních listin) zákonným článkem VI:1917.
§§ 2, 5 a 6 odst. 1, 2a) (poplatky z emisse akcií, z úplatných převodů nemovitostí a zápisů do veřejných knih) upraveny byly pro Slovensko a Podkarpatskou Rus § 2 lit. 1), m) a § 6 lit. b) nařízení ze dne 24. června 1920, č. 403 Sb. z. a n., konformně s ustanoveními zákona č. 31 ai 1920 Sb. z. a n.
Úprava § 4 (zachována v platnosti ustanovení o smlouvách dodávacích s vojenskými úřady) stala se bezpředmětnou jednak uplynutím doby, ježto stupnice byly v Uhrách upraveny již zákonným článkem XXVII: 1916, jednak proto, že obdobná ustanovení uherská byla nechána v platnosti zák. čl. XI: 1918.
Ve příčině § 6 odst. 2b), c) a odst. 3 až 5 a § 8 (ekvivalent, poplatek z komunit a z úroků ze vkladů) nelze, poplatku zvyšovati z těchto důvodů: poslední decenium popl. ekvivalentu na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jde od 1./I. 1918 do konce prosince 1927, takže vyměření jest buď už hotovo neb již připraveno; maďarská legislativa neznala 1/4%ního poplatku z komunit; ústavy podrobené 3%nímu poplatku z úroků ze vkladů byly od: tohoto poplatku osvobozeny zákonným článkem VII:1883.
Ustanovení posledního odstavce § 2 zák. čl. XXVII: 1916 nebylo dosud zrušeno a zvýšení uvedené v §§ 9—11 cís. nař., čís. 281 ai 1916 ř. z nebylo na Slovensku a v Podkarpatské Rusi dosud také provedeno.
K § 1.
III. Ustanovení posledního odstavce § 2 zák. čl. XXVII: 1916 třeba zrušiti, ježto v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. takového ustanovení není (v době válečné i nynější nese stát kvitanční poplatky státních zřízenců sám).
K § 2.
IV. Sazby pevných poplatků byly před vydáním cís. nař. č. 281 ř. z. ai 1916 na obou územích — až na některé odchylky — celkem stejné. Lze tedy ustanovení §§ 9—11 cit. cís. nařízení applikovati na Slovensko a Podkarpatskou Rus, ovšem nutno při tom přihlížeti k úchylkám uherské legislativy.
Úchylky tyto jsou:
1. poplatek ze žádostí za změnu jména (dle rakouského práva 20 K, dle uherského práva 1 K) třeba zvýšiti na 20 Kč.
2. zák. čl. XLIII: 1914 upravil soudní poplatky mimo poplatky ze žádostí o vklady do veřejných knih a obchodních rejstříků;
lze tedy uvažovati o tom. zda by bylo lze i tyto dva druhy poplatků upraviti stejnoměmě s ustanoveními cís. nařízení č. 281 ai 1916 ř. z. Není však radno vytrhnouti tuto část z celého systému soudních poplatků, doporučuje se spíše sečkati s úpravou této části do té doby, až bude provedena unifikace soudního řízení v celé republice, kdy bude lze všecky soudní poplatky sjednotiti.
K § 3.
Ze zvýšení bylo nutno vyjmouti kromě soudních poplatků uvedených v předešlém odstavci (k § 2, č. 2) a kromě poplatků uvedených pod č. 2. 3, 4, 5, 6 § 10 cís. nař. č. 281. ř. z. ai 1916 ještě některé další poplatky následkem úchylek uherského práva poplatkového a zvláštních poměrů, a to:
1. poplatky ze žádostí o povolení zábav, jež byly v Uhrách vesměs vyšší než v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (§§ 7 a 8 zák. čl. XXV: 1875),
2. z téhož důvodu poplatky z listin o převodu majetku stanovené § 74 zák. či. XI:1918,
3. poplatky z dobytčích pasů, rybářských lístků dle § 37 z. čl. XVII: 1900 (sp. 68) a § 8 z. čl. IX: 1888 (sp. 40 ježto zvýšení toto souvisí s otázkou nových blanketů a ježto se dělí již zvláštní přípravy k úpravě poplatků z dobytčích pasů a rybářských lístků
4. Dále byly při úpravě vynechány poplatky totalisatérské a bookmakerské jež bvly v Uhrách upraveny zák. články XXIX: 1894 a XIII: 1913 zcela jinak. Ohledně těchto podává se zvláštní předloha.
5. Po převratu byly pevné poplatky v některých směrech již upraveny s platností i pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Tak stalo se nejen vládním nařízením ze dne 24. června 1920. čís. 403 Sb. z. a n., a § 2 odst. poslední zákona ze dne 7. dubna 1920. čís. 249 Sb. z. a n., nýbrž i jinými akty, na př. ministerským nařízením č. 7—46 z r. 1919 Sb. z. a n.
K § 4.
Ustanovením 2. odstavce § 4 přizpůsobuje se zákonodárství § 3 zákona z 11. června 1919. č. 331 Sb. z. a n.
K § 5.
Druhé věty odst. (2) § 18 cís nař. č. 281 ř. z. ai 1916 netřeba uváděti. ježto ustanovení v ní obsažena, jsou přirozeným důsledkem ustanovení věty první.
V ohledu formálním se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena a za tím účelem přikázána jak v poslanecké sněmovně tak po přijetí jejím touto sněmovnou v senátě výborů rozpočtovému k podání zprávy vždy ve lhůtě 14 denní.
V Praze dne 15. listopadu 1920.
Ministr pro sjednocení zákonodárství a organisace správy: