Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
795.
Návrh
poslanců Jos. UIricha, V. Johanise, L. Pika a soudruhů
na postátnění profesorského sboru Veřejné družstevní školy a obchodní akademie v Berouně v Čechách.
Národní shromáždění, račiž se usnésti takto:
A. ťMinisterstvo školství a národní osvěty se vyzývá, aby postátnilo profesorský sbor Veřejné dvoutřídní družstevní školy a obchodní akademie v Berouně v Čechách.Ť
B. ťVládě se ukládá, aby vložila do chystaného rozpočtu na rok 1921 na úhradu osobních nákladů interního sboru profesorského obnos Kč 150.000.Ť
Návrh svůj odůvodňují podepsaní takto:
Všeobecný rozvrat hospodářských poměrů našich samospráv jest jedním z nejpovážlivějších zjevů v republice a zároveň nejdůležitější vnitropolitickou otázkou hospodářského významu celostátního, která v zájmu zdárného vývoje našeho státu musí býti řešena rychle a radikálně, nemá-li tu dojíti k úplné katastrofě, jež by ve svých dalekosáhlých důsledcích zasáhla velmi neblaze i ostatní obory veřejné správy.
Rozklad obecních a okresních financí postoupil již tak daleko, že mnohé správy obecní a okresní jsou dnes v zoufalé situací úplné bezradnosti nedovedouce při nejlepší vůli a napětí všech sil zadržeti hrozící úpadek svých financí.
Proto je dnes mimo diskusí všeobecně uznaný názor, že neodvratný hospodářský úpadek obcí zachrániti může dnes již jen stát.
K této své morální povinností se stát také zná a ústy povolaných jeho exponentů byla tato pomoc již několikráte ohlašována a slibována. Tak ve schůzi rozpočtového výboru dne 3. listopadu prohlásil sám ministr Engliš, že vláda chystá řadu osnov směřujících k sanací financí obecních a okresních.
Leč co pozorují dnes ku. svému velkému zklamání zoufalí a roztrpčení zástupcové zubožených naších obcí a samospráv? Že od samých slibů, návrhů a krásných slov stále ještě nepřechází stát ku skutečným činům.
A dnes jest doba ták vážná a poměry přiostřily se do té míry, že jest nejvyšší čas, aby vláda přešla od slibů a slov k činům.
I když uznáváme, že rozsáhlost zachraňovacích akcí státních, jimiž mají býti sanovány finance obecní a okresní, potřebují důkladné přípravy a tudíž i času, nemohli bychom sliby vlády pomoci komunálním financím považovati za upřímné a opravdové, kdyby neznala, že v určitých případech je nutno a také možno pomocí rychle a ihned.
Ještě než dojde ku všeobecné zachraňovací akci, jest nutno zasáhnouti nejprve tam, kde záchrany je nejvíce třeba a kde se strany státu jest ona pomoc vlastně zcela přirozenou, samozřejmou jeho povinností.
Naléhavým úkolem přímo dneška jest, aby stát sňal s beder obcí a okresů v první řadě aspoň ony náklady, které vlastně v každém demokratickém státě má nésti výhradně stát. Chce-li stát rychle a účinně pomoci mnohým městům a okresům, ať postátní všechny střední, odborné a zvláště obchodní školy a akademie, pokud dosud jsou ve správě komunální. Tím vykoná nejen svou vlastní povinnost kulturní, nýbrž zároveň i nepřímo přispěje značně k sanaci komunál. financí.
Zvláště pozornost je třeba věnovati školství obchodnímu, které rakouským státem bylo u nás úplně zanedbáno.
Jediný pohled na mapu Evropy poučí nás, žel území naší republiky svou polohou i zeměpisným útvarem je přímo předurčeno, aby stalo se mocnou komunikační tepnou, která bude spojovati hospodářský východ Evropy (s jeho nevyčerpatelnými zdroji přírodního bohatství) s průmyslovým západem. Celá naše hospodářská situace i naše mezinárodní postavení politické přímo volá po intensivní účelné politice obchodní, kterou však bude možno u nás prováděti jen tehdy, budeme-li míti k tomu cíli dosti vlastního odborně školeného dorostu.
S tím úzce souvisí otázka řádného vybudovaní obchodního školství, které je stále ještě Popelkou mezi jinými obory českého školství. Věnuje-li stát. rozpočet na rok 1921 na střední školství 131 mil. kor., kdežto na obchodní školství pouhých 16 mil. kor., poznáváme z. toho, že vláda stále ještě nepochopila eminentní význam Obchodního školství, plynoucí ze změněných dnešních poměrů hospodářských i politických.
Smutné, povážlivé důsledky této nedostatečné péče státu o školství obchodní se již dostavují. Města a okresy, na nichž vydržovaní obchodního školství valnou většinou dosud spočívá, nemohouce ze svých vyčerpaných prostředků finančních hraditi stále stoupající náklady udržovací, jsou nuceny znovu, a znovu zvyšovati školné a tím je vytvořen po stránce demokratické i sociální nesnesitelný stav, že studium na obchodních školách a akademiích je žactvu širších vrstev (a to nejen těch nejchudších, nýbrž i středních) úplně znemožněno.
Je morální povinností státu, aby převzal veškeré obchodní školství do své správy, neboť jedině tak je možný řádný rozvoj obchodního školství a jedině tím způsobem je možno úspěšně paralysovati i jiný nezdravý zjev v tomto oboru školském, t. j. vznikání a rozmáhání se soukromých škol obchodních, které nedisponují ani řádně kvalifikovanými silami učitelskými ani odbornými pomůckami, staly se svým předraženým školným ryze výdělečnými podniky často velmi nesvědomitých soukromých podnikatelů.
Díváme-li se s tohoto hlediska na celý tento důležitý komplex otázek, nedovedeme pochopiti, jak ministerstvo financí mohlo skrovný jinak obnos — 2,000.000 Kč, který min. škol. praeliminovalo na postátňovací akci obchod, škol na rok 1921, seškrtati na nepatrný, naprosto nevyhovující obnos 700.000 Kč.
Zde je třeba pronikavé nápravy a většího porozumění se strany ministerstva financí.
Uznáváme, že obtížná situace státních financí znemožňuje provésti postátnění všeho obchod. školství najednou, leč žádáme, aby prostupné postátňování obchod. škol a obch. akademií dálo se tempem rychlejším než dosud.
Zvláště je nutno zasáhnouti tam, kde pomocí takové je vyčerpaným finančním prostředkům obecním nebo. okresním nevyhnutelně třeba. V nutných případech jest třeba záchrany rychlé a okamžité, aby pomoc nepřišla pozdě. V takovém zoufalém přímo postavení, potřebujícím okamžité záchrany jest dnes město Beroun.
V smutné řadě českých měst finančně úplně vyčerpaných a rozvrácených kráčí město Beroun v čele, na prvním místě. Obecní přirážky vymrskány tu byly, jako v žádném jiném městě v celé Československé republice do závratné výše 1120%, což nezadržuje pouze rozvoj města, nýbrž ochromuje všechen jeho dosavadní život. Poměry poplatníků — většinou hospodářsky slabých, chorobných lidí — jsou nesnesitelné. Životní podmínky a drahota stoupá tu rychleji, než kdekoliv jinde. Zodpovědní zástupcové města jsou dnes v postavení zoufalé bezradnosti, neboť obrovské procento obecních přirážek již dále zvyšovati je nemožno a na stále stoupající vydání obecní není jiné úhrady, než nové a nové dluhy. Situace Berouna je dnes opravdu katastrofální a vyžaduje aspoň částečné, ale rychlé pomocí státní.
A stát je morálně povinen pomocí Berounu již proto, že právě v oboru školském vykonalo toto město pro stát mnohem více, než kterákoliv jiná obec. Ač disponovalo vždy jen skrovnými prostředky finančními, vybudovalo město Beroun za přispění okresu a po 10 let vydržovalo reál. gymnasium, čímž se finančně do značné míry zakrvácelo. Při nedávném postátnění reál. gymnasia věnoval Beroun státu úplně bez náhrady takovou budovu, jakou nemá mnohá střední škola státem založená.
Na postavení vlastní budovy, všem moderním požadavkům vyhovující, s účelným zařízením vnitřním a na rozsáhlé, vzorně vypravené sbírky věnoval Beroun na poměry předválečné nebývalý obnos 1,000.000 korun.
Učinil tak donucen nepřízní bývalých rakouských vlád, ale obětoval tolik v krajní své obětavosti rád, neboť věděl, že to činí pro svou střední školu, která mu byla státem tak dlouho neprávem odpírána. Dnes cení se jen budova, kterou dostává stát od Berouna úplně darem, na 7 milionů korun.
Po vybudování reál. gymnasia zřídilo město Beroun dvoutřídní obchodní školu, kterou rozšířilo pak za finanční pomoci okresu na obchodní akademii.
Zřízení obchodní akademie v Berouně bylo naléhavou nutností nejen s hlediska zájmů lokálních, nýbrž právě i s hlediska celostátní politiky školské a účelné dislokace obchodního školství, neboť západní Čechy byly v oboru obchodního školství nejvíce zanedbány. Z 8 českých obchodních akademií v Čechách připadala před zřízením oběh, akademie v Berouně na západní Čechy pouze jediná obchodní akademie v Plzni, což měla za následek nezdravé přeplňování obchodní akademie v Praze a v Plzni a hromadné odmítání žactva západočeské oblastí při přijímání u obchodních akademiích.
Mimořádného významu nabyla berounská obchodní akademie, když při ní zřízena byla dvouroční veřejná družstevní škola pro odborné vzdělání úřednického dorostu pro obchod a výrobu organisovaných na základě družstevním. Berounská družstevní škola je první a jedinou školou svého druhu v republice a přihlížíme-li k velkému rozmachu českého družstevnictví, je školou velikého významu a veliké budoucnosti.
Převezme-li stát aspoň personální náklad berounské obchodní akademie a při ní zřízené družstevní školy, vykoná jen svou mravní povinnost, sejme s beder města Berouna značné finanční břemeno a splatí tak jen svůj dávný dluh tomuto v oboru školském tak obětavému městu.
Po stránce formální přikazuje se návrh výboru kulturnímu a rozpočtovému.
V Praze dne 15. listopadu 1920.
Ulrich, Johanis, Pik,
Prokeš, Chalupa Al., Karpíšková, R. Chalupa, Dr. Charvát, Zverec, Tadlánek, Pocisk, Geršl, J. Černý, Čundrlík, Kříž Al., Dr. Meissner, Dr. Dérer, Černý Ant. Habrman, Oktavec, Kovačič, Remeš.