Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
791.
Interpelation
der Abgeordneten Dr. Luschka, Schälzky und Genossen
an den Minister des Innern
betreffend die Handhabung des Sprachengesetzes bei der politischen Landesverwaltung in Schlesien.
Gemäß § 8, Abs. 3 des Sprachengesetzes können für die Zeit der ersten 5 Jahre vom Tage der Wirksamkeit dieses Gesetzes angefangen, die im Interesse einer ungestörten Verwaltung nötigen Ausnahmen von dessen Bestimmungen zugelassen werden. Die hiefür vorgesehene Verordnung ist zwar noch nicht erschienen, die politische Landesverwaltung in Schlesien geht jedoch bereits daran, die Sprachenfrage im eigenen Wirkungskreise gegen den Sinn dieser gesetzlichen Bestimmung zu handhaben.
So wurde mit dem Erlasse des schlesischen Landespräsidiums vom 28. April 1920 Zl. Pr. 40/3 denjenigen Beamten, die sich der tschechischen Sprache in Erledigungen an staatliche oder autonome Behörden auch in den deutschen Gebieten Mährens und Böhmens nicht bedienen, die Disziplinaruntersuchung angedroht. Die Praxis geht weiters in der letzten Zeit dahin, daß die tschechische Sprache als Amtssprache ausnahmslos und ausschließlich gebraucht werden soll, um vermutlich bei den Anträgen zu der im Gesetz angekündigten Verordnung darauf hinweisen zu können, daß ja schon nur mehr tschechisch amtiert werde und daher auch für die rein deutschen Gebiete besondere Bestimmungen nicht notwendig sind. Während in Böhmen und Mähren Runderlässe, welche bestimmt sind, den Gemeinden oder sonstigen Korporationen zur Kenntnis gebracht zu werden, tschechisch und deutsch an die untern Instanzen intimiert werden, erfolgen diese Erlaße nunmehr in. Schlesien fast durchwegs in der Staatsprache allein. Sogar Rekurserledigungen, die ütber deutsch eingebrachte Rekurse erfließen, werden nur tschechisch intimiert.
Diese Sprachpraxis bei der politischen Landesverwaltung in Schlesien ist geeignet, in allen Verwaltungszweigen binnen kurzem eine ungeheure Verwirrung hervorzurufen und der deutschen Bevölkerung des Landes, welche selbst auf Grundlage der jetzigen amtliches Statistik 262.545 Deutsche d. i. 43.6% der Gesamtbevölkerung gegenüber 33.3% Tschechen und 23.1% Polen aufweist, eine unentschuldbare sprachliche Rücksichtslosigkeit aufzuerlegen.
Die Gefertigten stellen daher an den Herrn Minister des Innern die Anfrage, ob er gewillt ist, diese sprachliche Drangsalierung der deutschen Beamten und der deutschen Bevölkerung abzustellen und für einen gleichwertigen Amtsgebrauch der deutschen Sprache im Sinne dar orforderlichen Ausnahmebestimmungen des Gesetzes Vorsorge zu treffen.
Prag, am 4. November 1920.
Dr. Luschka, Schälzky,
Křepek, Dr. Spina, Röttel, Böllmann, Heller, Pittinger, Dr. Medinger, Patzel, Zierhut, Bobek, Böhr, Knirsch, Ing. Jung, Mark, Matzner, Dr. Kafka, Dr. Radda, Dr. Petersilka, Simm, Kostka, Dr. Lehnert.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
791.
Interpelace
poslanců Dra Luschky, Schälzkyho a druhů
na ministra vnitra
o provádění jazykového zákona zemskou politickou správou ve Slezsku.
Dle §u 8. odst. 3. jazykového zákona mohou v prvních pěti letech za platnosti tohoto zákona bytí dovoleny výjimky z jeho ustanovení, pokud jsou nutnými v zájmu nerušené správy. Očekávané nařízení o tom vydáno sice ještě nebylo, avšak politická zemská správa ve Slezsku začíná již luštiti jazykovou otázku ve vlastním oboru působnosti proti duchu zákonných předpisů.
Tak pohrozilo presidium zemské politické správy slezské výnosem ze dne 28. dubna 1920 číslo Pr. 40/3 disciplinárním vyšetřováním oněm úředníkům, kteří nepoužívají češtiny ve vyřízeních, zasílaných státním a samosprávným úřadům i do německých území Moravy a Čech. Praxe v nejnovější době jest dále taková, že má býti češtiny jako úřední řeči používáno bez výjimky a výlučně, aby, jak se domníváme, v návrzích k ohlášenému prováděcímu nařízení k jazykovému zákonu mohlo býti na to poukazováno, že se již toliko česky úřaduje a že tedy již není zapotřebí zvláštních předpisů pro ryze německá území. Oběžníky, určené obcím a jiným korporacím, intimují se v Čechách a na Moravě spodnějším instancím česky a německy, kdežto ve Slezsku vydávají se tyto výnosy nyní skoro jen vesměs ve státní řeči. Ba i vyřízení na rekursy, které byly podány německy, intimují se česky.
Tato jazyková praxe zemské politické správy ve Slezsku může vyvolati v krátké době nesmírné zmatky ve všech oborech správy a uvaliti neomluvitelnou jazykovou bezohlednost na německé obyvatelstvo v zemi, která čítá i dle dnešní úřední statistiky 262545 Němců t. j. 43.6% celkového počtu obyvatelstva proti 33.3% Čechů a 23.1 % Poláků.
Podepsaní táží se tedy pana ministra vnitra, zda jest ochoten odstraniti toto jazykové týrání německých úředníků a německých obyvatelů a postarati se o rovnoprávné úřední užívání němčiny ve smyslu potřebných výjimečných ustanovení zákona.
V Praze dne 4. listopadu 1920.
Dr. Luschka, Schälzky,
Křepek, Dr. Spina, Röttel, Böllmann, Heller, Pittinger, Dr. Medinger, Patzel, Zierhut, Bobek, Böhr, Knirsch, Ing. Jung, Mark, Matzner, Dr. Kafka, Dr. Radda, Dr. Petersilka, Simm, Kostka, Dr. Lehnert.