Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
772.
Návrh
poslance V. Myslivce, Al. Roudnického, Jos. Vrabce a soudruhů
v příčině vojenských pensistů, včetně jich vdov a sirotků.
Osnova nového vojenského zaopatřovacího zákona přejímá jako dědictví bývalých. poměrů rozličně odstupňované sazby pro staro- a novopensisty a zavádí třetí sazbu, nejvyšší, pro pensisty budoucí, (mladopensisty). Rozdíly tohoto druhu stanou se zdrojem nespokojeností. Rozlišování mezi pensisty podle dne, kdy byly do pense přesazeni, není spravedlivo.
Zaopatřovací zákony pro civilní státní. úředníky stanoví sice také rozdíl mezi osobami ťpředŤ, nebo ťpoŤ 1. září 1919 do výslužby přesazenými, ale i státní úřednici na to žehrají a o zrušení jeho se zasazují
Vojenský zaopatřovací zákon vyměřuje sice vojenským mlado-pensistům stejné výslužné, jakého civilní státní ťpoŤ 1. září 1919 do výslužby prosazení úředníci požívají, — za to vyměřuje vojenský zaopatřovací zákon vojenským staro- a novo-pensistům značně méně, než civilním, do výslužby ťpředŤ 1. září 1919 přeloženým úředníkům. Poněvadž vojenská služba celkem téhož ocenění zasluhuje, jako každá jiná státní služba, není ani rozdíl mezi vojenskými staro- a novo-pensisty na jedné straně, a úředníky ťpředŤ 1. září 1919 do výslužby přesazenými na druhé straně odůvodněn. To vše vztahuje se též na vdovy a sirotky.
Vojenský zaopatřovací zákon buduje na zákoně ze dne 19. března 1920, § 3 a 5, který pro vojenské staro- a novo-pensisty, jich vdovy a sirotky vyšších hodnostních tříd nároky na vyšší zaopatřovací požitky, než jsou ony VI. třídy, ruší — kdežto tyto třídy nejen u vojenských mlado-pensistů, nýbrž i u civilních úředníků ťpředŤ i ťpoŤ 1. září 1919 do výslužby přesazených, jich vdov. a sirotků, nerušeně zůstávají. Proto
navrhujeme:
1. Vojenští staro-, novo- i mlado-pensisté všech druhů buďtež na roveň postaveni a budiž pro ně stanovena jednotná pensijní sazba.
2. Tato jednotná, vojenská pensijní sazba má se rovnat jednotné civilní pensijní sazbě úřednické, to jest oné, která je stanovena zákonem pro úředníky ťpoŤ 1. září 1919 do výslužby přesazené.
3. Po novelisaci zákona ze dne 19. března 1919, kterou vojenským staro- a novo-pensistům vyšších hodnostních tříd, jich vdovám a sirotkům opět pense přiznány budou, které jim podle zákonů a nařízení platných v den převratu náleží, nemá býti rozdílu mezi nimi a vojenskými mladopensisty vyšších tříd, včetně vdov a. sirotka, ani mezi nimi a vysokými civilními úředníky ve výslužbě, včetně vdov a sirotků.
Náklady buďtež hrazeny úsporami v rozpočtu ministerstvu národní obrany.
V Praze 13. listopadu 1920.
V. Myslivec, Al. Roudnický, Jos. Vrabec,
Dr. Hruban, Košek, Kaderka, Janalík, Adámek, Kopřiva, Adamovský, Rozsypalová, Dr. Labay, Dr. Kmeťko, Hlinka, Dr. Buday, Bobok, Dr. Gažík, Dr. Dolanský, Tomik, Onderčo, Dr. Mazanec, Bezděk, Šamalík.