Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
744.
Návrh
poslanců Bradáče, Mašaty, Berana a soudruhů
na úpravu hospodářských a sociálních poměrů zemědělského lidu v Podkarpatské Rusi.
Vyřešení agrárního a sociálního problému není v celé republice tak vysoce akutní, jako právě v Podkarpatské Rusi, jelikož více než 80% obyvatelstva této země živí se výhradně zemědělstvím a nemá jiné možnosti výživy. Vojsko vrátilo se domů, mezi nimi značná část invalidů a legionářů a nalézá naprosto zhoršené podmínky k výživě oproti stavu dřívějšímu. Tomu stavu odpomoci má pozemková reforma, na jejíž provedení se celý národ tolik těšil a spoléhal, která však se neprovádí tím tempem, jak by toho tamní poměry vyžadovaly, čehož následky jsou nejlépe viditelný na tom, že se právě vesnický lid z Podkarpatské Rusi houfně stěhuje do Ameriky. Tak na př. vlastní velkostatkář Schönborn-Buchheim v Podkarpatské Rusi (rozloha léto země 11.000 km² — půl Moravy) více než 232.000 kat. jiter pozemků ve 143 kat. obcích položených a pokud jsou to pozemky hospodářské, má je pronajaty na židovské nájemce (Kohnerovi 27.713 jiter, Weisovi 717 jiter atd.), tito pak pronajímají pouze část těchto pozemků drobným zemědělcům na tak zvanou arendu, kde jsou nuceni odváděti nájemcům 1/2, 2/3, ba také až 5/6 hotové sklizně. Majetek tento byl ze značné části, jak svědčí o tom mnohé doklady, v minulém století obyvatelstvu násilně odebrán. Ostatní části velkého pozemkového majetku v Podkarpatské Rusi jsou vedle toho soustředěny v rukách několika bývalých šlechticů maďarských a pak v rukou židovských, kteří rovněž neznají tak zvaného režijního hospodaření, nýbrž pronajímají drobným lidem na tak zvanou arendu. Že tento způsob hospodaření nemůže obživiti obyvatelstvo a že vedle toho nepřispívá k velice nutnému zde pokroku zemědělskému, jest jisto.
Dřívější maďarská vláda udržovala tento bídný hospodářský stav ve zdejší zemi z té příčiny, aby měla v tomto obyvatelstvu stále pohotové pracovníky pro zemědělské saisonní práce v úrodných nížinách maďarských. Tito dělnici zemědělští byli pak honorováni z větší části naturaliemi, takže si donášeli domů z práce pro své rodiny několik metr. centů obili na výživu. Nyní tento způsob obživy zemědělského lidu v Podkarpatské Rusi z důvodu státně-politických byl přerušen a zemědělci nenalézají doma dostatečné obživy, ba naopak malá množství sklizených plodin jest jim rekvirována. Obyvatelstvu, pokud jsou bezzemky, nedostává se dostatečných přídělů potravin, jmenovitě v horách, kde následkem toho vyskytují se epidemické nemoci. Lid nemá šatstva, obuvi, ani petroleje, ba ani dříví v zemi, která je převážnou většinou lesnatá a kde tisíce metrů shnije, jest mu pro přemrštěné vysoké ceny, jak na pálení, tak i ku stavbě přímo nedostupné.
Škody zvěří způsobené se za naší zprávy ještě zhoršily, neboť zůstal dosud v platnosti honební zákon maďarský, dle kterého není majitel honitby povinen hraditi škody zvěři způsobené, avšak zemědělcům není umožněno zvěř ze svých políček zbraní, která mu byla odebrána zahnati, a jest nucen sázeti na příklad brambory až třikráte za sebou, neboť mu je zvěř vyhrabe.
Rekvisice se provádějí dosud za pomoci vojska, tyto však přes to téměř ničeho nevydají, jelikož úroda letošního roku jmenovitě u obilí byla velmi špatná a obyvatelstvu, které vlastní pouze nepatrné plochy země, namnoze nestačí ani k obživě a seti. Náklady na tyto rekvisice nejsou v žádném poměru s výsledky, nehledě k tomu, že pobuřují obyvatelstvo Podkarpatské Rusi proti státu, čehož maďarští agitátoři obratně k protistátním štvanicím používají. Ceny zaplacené za rekvírované obilí jsou daleko nižší, než ceny maximální pro celou republiku platné a jsou zjištěny případy, že platí komisionáři za pšenici v měsíci říjnu 98 K, ač se má platiti 180 K. Na rolnících se požaduje za semeno pod patronancí státu 500 K za 100 kg.
Nemoce, jmenovitě tyf a úplavice, vypukly mezi horským obyvatelstvem, hlavně z hladu a dají se nejvydatněji zameziti řádnou výživou, ošacením a úpravou příbytků. Rovněž nedostatek lékařů jest zde značný. Lid bydlí pro nedostatek staveb po mnoha rodinách pohromadě v malých jizbách, neboť nemá předně místa, kam by si svoji chýšku postavil, a pak jest mu pro nedostupné ceny dříví, stavba znemožňována.
Žádají proto podepsaní, aby vláda učinila neprodleně všechny kroky k nápravě těchto poměrů, které pověsti našeho státu jsou na škodu a navrhují tudíž: Poslanecká sněmovno račiž se usnésti: Vládě se ukládá:
1. Pozemkový úřad přikročiž neprodleně k vyvlastnění majetku velkostatkáře Schönborna-Buchheima, jakož i pozemků jiných velkostatkářů, za účelem předání těchže do vlastnictví drobného zemědělského lidu a bezzemků na zemědělství odkázaných se vším urychlením. Pozemkové reformě budiž věnována v Podkarpatské Rusi zvláštní pozornost, odbočka tamního Pozemkového úřadu budiž náležitě vybudována a obsazena prvotřídními a dobře placenými silami. Rovněž příděl stavebních míst pro tamní lid budiž urychlen.
2. Honební zákon budiž pozměněn tak, aby vyhovoval potřebám zemědělců a budiž nařízeno, aby byl proveden nucený odstřel zvěře tam, kde na polích způsobuje značnější škody.
3. Rekvisice v Podkarpatské Rusi buďtež zrušeny, ceny obilí, pokud již bylo rekvirováno, vyrovnány na zákonnou míru a poskytnuto buď zemědělcům dostatek dobrého semene za ceny přiměřené, neb na výměnu od státu.
4. Vyživovací otázce tamního lidu, jmenovitě horského, budiž věnována největší pozornost. Příděly dřiví na palivo i na stavbu buďtež provedeny státem za ceny mírné z lesů státních a od ostatních majitelů lesů budiž za tím účelem dřiví za mírné ceny rekvirováno. Příděl obuvi, šatstva a petroleje buď rovněž státem urychlen, aby. lid nebyl vydán na pospas lichvářům.
5. Buďtež prováděny veřejné stavby, regulace řek, meliorace pozemků, aby lid Podkarpatské Rusi našel zaměstnání, dosavadní průmysl budiž udržován v chodu a zřizování nových průmyslových závodů a hlavně pak domácký průmysl budiž vládou všemožně podporován.
6. Dopravní tarify na drahách buďtež sníženy jelikož znemožňují dovoz životních potřeb, tyto pak nesmírně zdražují a znemožňují vedle toho vývoz postradatelných produktů, jako dříví, ovoce (kterého následkem toho tisíce vagónů letošního roku shnilo) a znemožňují jakékoliv hospodářské podnikání ve prospěch Podkarpatské Rusi.
7. Zemědělcům Podkarpatské Rusi budiž našimi úřady vycházeno všemožně vstříc a buďtež bráni v ochranu vůči útiskům i výhrůžkám Maďarů, aby tak státní autorita v této zemi byla upevněna a obyvatelstvo v převážné většině zemědělské nabylo naprosté důvěry ve stát československý.
V Praze dne 27. října 1920.
Bradáč, Mašata, Beran,
MUDr. Srdínko, Tůma, Jar. Hálek, Jan Černý, Dr. Kubíček, Dubický, Dr. Černý, Vraný, Udržal, Chlebounová, Křemen, Mach Vahala, Vacula, Nejezchleb-Marcha, Štolba, Botto, Dr. Hodža, Dr. Hnídek.