Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

723.

Návrh

poslanců Landové-Štychové, V. Sladkého, Vl. Drobného a soudruhů,

aby mlýn čp. 218 a 303 v Karlíně, který je státním majetkem, byl odevzdán ministerstvu školství a toto aby zřídilo při mlýnu statní odbornou školu mlynářskou.

Pro podporování našeho mlynářství a průmyslu pro stavbu mlýnů, za blízkou cizinou poněkud zaostalého, je třeba co nejdříve vybudovati řádné, odborné učiliště pro, vzdělání a výchovu mlynářského dělnictva, úřednictva, samostatných mlynářů, konstruktérů mlýnských strojů a stavitelů mlýnů. Již při převratu v roce 1918 s odpočaly jeviti snahy o vybudování takové školy, jejichž dosavadní výsledky byly pětiměsíční mlynářské kursy při průmyslovém museu v Pardubicích a přeměnění dosavadní německé dvouroční mlynářské školy v Břeclavě na českou. Tato škola v Břeclavě byla a jest umístěna dosud v naprosto nedostatečných místnostech v budovách jiných škol (částečně v měšť. škole, a částečně při obchodní škole) jen prozatímně. Kursy pardubické byly umístěny stejné provisorně a nedostatečně při městské škole obchodní. Dalším krokem má býti zřízení státní odborné školy mlynářské.

Aby se projektovaná škola mlynářská mohla rozvinouti tak, aby se brzy vyrovnala stávajícím školám v Německu a aby k. sobě připoutala aspoň slovanské odborné kruhy, musí býti v prvé řadě školou zcela samostatnou, nikoliv přidělenou ke škole jiné, dále musí míti možnost snadného získání co nejlepších učitelských sil jak definitivních, tak i výpomocných pro školu denní i pro specielní kursy, jako: mlynářsko-strojnické, mlynářskou-obchodní, pekařské, mlynářsko-chemické a pod., možnost co nejrychlejšího získání vlastní, příhodné budovy, cvičného mlýna a dílen školních, možnost používání veřejných odborných sbírek, knihoven museí atd. Jen. školou s takovýmito možnostmi bude možno posíliti náš odborný průmysl tak, aby miliony, placené ročně cizině za dovoz mlýnských strojů do našeho státu, byly zachovány průmyslu našemu a aby mu co nejlepším odborným vzděláním pracovníků byla poskytnuta možnost konkurence se silně vyvinutým průmyslem pro stavbu mlýnů v cizině, tedy možnost vývozu. Z těchto důvodů je zřejmá nutnost podpory co nejrychlejšího a co nejlepšího rozkvětu odborné školy mlynářské.

Proto, že v Karlíně čp. 218 a 303 jest mlýn, který je státním majetkem, a tento objekt jak svou pohotovostí i umístěním es co nejlépe hodí pro umístění mlynářské školy, přichází pro zřízení školy v úvahu města: Břeclava, Pardubice, Karlín. Pro přehledné srovnání existenčních podmínek projektované školy v těchto městech budiž zde uvedena tato tabulka:

(Viz příloha I. na str. 5.)

Mlýn v Karlíně čp. 318 a 303 jest majetkem "Fondu pro splavnění Vltavy" v Praze při kanalizační komisi v Praze. tedy majetkem ministerstva veřejných prací, majetkem státním. Tento mlýn je na odváděcím náhonu městské hydroelektrárny u Denisova nádraží a má vodní sílu nyní, asi 50 KS. při spádu asi 800 mm, který se dá zvýšiti o 300 mm na 1100 mm a tímto zvýšením a rekonstrukcí vodních motorů zvýšiti výkonnost na efektivních 140 KS. (Viz výnos min. veř. prací čj. 32.643/8 ze dne 31. října 1919.) Ministerstvo veřejných prací hodlalo zrušiti tento mlýn, zamýšlejíc o spád jeho vodního díla zvětšiti vodní sílu jmenované hydroelektrárny u Denisova nádraží. Vzhledem k ohrožení okolních pobřežních budov zrušením spádu tohoto mlýna bylo od tohoto projektu upuštěno.

Mlýn tento je pronajat ministerstvem veřejných prací soukromníkovi za roční nájemné 25.000 Kč s půlletní výpovědí, kterou je možno dáti každým dnem. Protože strojní zařízení mlýna je zastaralé, je nutno, aby min. veř. prací rozhodlo, buď mlýn prodati, nebo rekonstruovati a s lepším užitkem pronajmouti. Proto si dalo min. věř. prací předložiti od firem pro stavbu mlýnů návrhy na rekonstrukci mlýna a výpočty jeho rentability, jichž obsah jest tento:

Mlýn rekonstruovati pouze ve větší budově čp. 218, a to tak, že by se nynější výkon mlýna 80 q obilí zvýšil na 200 q denně, a to 100 q žita a 100 q pšenice. Cena nového zařízení i s rekonstrukcí vodního díla a montáží Kč 1,350.000. Zvýšením výkonu mlýna z 80 q na 200 q, tedy o 120 q denně přibude při 280 pracovních dnech roční přírůstek na výkonu 33.600 q, což činí při platu 20 Kč za 1 q hrubý přírůstek na příjmu ročně 672.000, čili při odpisu 130,000 Kč ročně na amortisaci nového zařízení zbývá 542.000 Kč jako úrok z investice, protože režie mlýna pak nebude při účelném moderním jeho zařízení větší, než nyní. Při tom mlýn v budově čp. 303. by se zrušil a tato budova by se upravila nákladem asi 800.000 Kč na místnosti mlynářské školy postavením příček a podlah. Dalších 350.000 Kč by se věnovalo na zařízení učeben, sbírek, laboratoří a zřízení školní dílny.

Investiční náklad lze krýt následovně:

1. Ministerstvo veřejných prací prostřednictvím svého zástupce uvolilo se na schůzi spolku dílovedoucích R. Č. S. konané dne 27. června 1920 věnovati k tomuto účelu mlýn čp. 218 a 303 v Karlíně, jakož i 1,000.000 Kč.

Rovněž zástupci ministerstev školství, financí, zemědělství, soc. péče, jakož i zástupce Masarykovy Akademie Práce prohlásili, že finančně podepřou zřízení odborné školy mlynářské, jakmile bude objekt pro tuto školu nalezen. Budiž pozváno též ministerstvo průmyslu, obchodu a živnosti k finanční účastí, zbytek pak budiž kryt ministerstvem financí z položky pro investiční výdaje dle 61. IX. až XIII. fin. zák. r. č. s. pro rok 1921.

V prvním roce (1921) by byl rozpočet:

A. Vydání:

B. Úhrada výloh.

kterým by se kryla event. zvýšená režie mlýna a jiná vydání neuvážená a ztráty ze zisku způsobené zejména školními pracemi ve mlýně. Protože se může předpokládati, že i ve stavu dnešním je mlýn podnikem aktivním, zvýšil by se uvedený přebytek ještě o dosavadní čistý výnos mlýna.

Z toho je patrný veliký zisk, který by přinesla rekonstrukce mlýna, nehledě k tomu, že by mohl mlýn, takto znovuzřízený, obstarati moučné výrobky více než 30.000 členů rodin státního zřízenectva v Praze.

Je zřejmo, že zřízením školy mlynářské při uvedeném mlýně v Karlíny čp. 218 a 303 za současné rekonstrukce mlýna čp. 218 a za dalšího jeho hospodárného provozu by výnos mlýna nejen státu, hradil celý náklad na mlynářskou školu, takže by tuto bez zvláštního nákladu pořídil, ale že by i při této škole z přebytku v příštích létech mohla býti zřízena státní zkušební stanice pro zkoušení nízkotlakých vodních turbin, což by jak odbornému školství, tak i veřejným pracím přineslo nový zisk. Ke škole by též mohla býti přičleněna mlynářsko-chemická zkušebna Zemského obilního ústavu v Praze, takže by takto utvořený ústav mohl sloužiti v součinnosti s výzkumnou mlynářskou stanicí české vysoké školy technické pro odborné práce vědecké. Tím by vzniklo dílo, které by nejen podporovalo vydatně náš mlynářský a mlynářsko-strojnický průmysl a jeho zdokonalení, ale i zlepšení stavby vodních turbin v našem státě, takže bychom se mohli brzy vyrovnati i v těchto odborech státním cizím.

Proto navrhujeme tuto resoluci:

Národní shromáždění se usnáší:

1. Ministerstvo veřejných prací nechť odevzdá mlýn čp. 218 a 303 v Karlíně, který jest státním majetkem, na zařízení odborné státní školy mlynářské ministerstvu školství a národní osvěty.

2. Tomuto ministerstvu se ukládá, aby v uvedeném mlýně zřídilo státní odbornou mlynářskou školu dle návrhů předložených min. veř. prací.

Úhradový návrh dle § 41 ústavní listiny je obsažen v důvodové správě.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh tento byl přikázán výborům technickému a kulturnímu, které nechť k jeho projednání přizvou: zástupce ministerstev veřejných prací, školství, financí, sociální péče, zemědělství, dále zástupce Masarykovy Akademie Práce, Spolku dílovedoucích v R. Č. S., zástupce ředitelství Českomoravské továrny v Libni, firmy Kohout a firmy J. Prokop a syn v Pardubicích, p. Ing. prof. Branbergera, ředitele odborné mlynářské školy v Břeclavě a p. ing. Kaplana, prof. něm. techniky v Brně. Neboť jmenované instituce a firmy projevily souhlasný zájem na utvoření této odborné školy mlynářské, přislíbivše na schůzí Spolku dílovedoucích v R. Č. S. konané dne 27. června 1920 všemožnou i finanční podporu. Pánové ing. prof. Branberger a ing. prof. Kaplan jsou odborníky a podají podrobný výklad odborný o tomto návrhu.

V Praze dne 5. listopadu 1920.

Landová-Štychová, Sladký, Drobný,

Dr. Bartošek, Draxl, Zeminová, Dr. Franke, Trnobranský, Špatný, Pechmanová, Buříval, Netolický, Stříbrný, Hrizbyl, Dr. Uhlíř, Hrušovský, Tučný, Laube, Langr, Dr. Vrbenský, Sajdl.

PŘÍLOHA 1.

SROVNÁVACÍ TABULKA

EXISTENČNÍCH PODMÍNEK

PRO

STÁTNÍ ODBORNOU ŠKOLU MLYNÁŘSKOU

V MĚSTECH:

BŘECLAVĚ, PARDUBICÍCH A KARLÍNĚ.

*