Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
716.
Návrh
poslance Jana Rýpara a spol.
na sestátnění dráhy Studénka — Štramberk a provedení přímého spojení mezi severní drahou a drahou Kojetín — Těšín místní drahou Štramberk — Veřovice.
Československý národ dobyt si samostatnosti a zřídil vlastní stát, aby mohl v něm žíti a podle své povahy se vyvíjeti. Setřásl jho rakouského vlivu germanisačního, aby mohl zlomiti i germanisační vliv německého kapitálu, jenž jest umístěn v průmyslu, velkostatcích, dolech, drahách atd.
Jeden z nejkřiklavějších příkladů germanisačního kapitálu podává místní dráha Studénka—Štramberk na Moravě, majetek Guttmanna a spol.
Správa této dráhy jest dodnes úplně německá, ředitelství její sídlí ve Vídni, jest úplně německé, úřednictvo a zřízenectvo z 60°/o německé.
Protičeský duch trvá i v době samostatnosti, ba přiostřuje se, ježto se úmyslně přijímá úřednictvo a zřízenectvo ve většině německé; českému úřednictvu a zřízenectvu na několikerou žádost za zavedení české úřední řeči ředitelství neodpovědělo a stejně zůstaly bez odpovědi žádosti různých korporaci a měst v téže záležitosti.
Dráha tato jde českým krajem a v oblasti jejím je 25 osad českých s 20.000 obyv. a jen 3 vesnice jsou německé s 4.000 obyvatel.
Náklady přírodnin na této dráze jsou z české půdy, obyvatelstvo jež dráhy používá, jest z 82% úplně české.
Správa dráhy bez ohledu na české obyvatelstvo upravuje jízdní řád tak, aby obyvatelstvo mohlo jen co nejméně upotřebovati spojky místní dráhy Štramberk—Veřovice k městské dráze Kojetín—Těšín a bylo nuceno používati dráhy Studénka—Štramberk.
Jízdní řád jest upraven bez ohledu na dělnictvo, školní dítky a české obyvatelstvo, nýbrž vyhovuje jen německému kapitálu. Správa dráhy poškozuje také republiku tím, že náklady ze Štramberka, určené směrem k Veřovicím na městské dráze, převáží úmyslně po své dráze ke Studénce, zkracuje výnosnost jmenované dráhy jakož i výnosnost městské dráhy Kojetín—Těšín. Sama však, majíc nepatrný vozový park a v bídném stavu, používá velmi mnoho státních nákladních vozů.
Dráha Studénka—Štramberk stává se jednáním majitele Guttmanna a spol. nejvýnosnější drahou v republice, jejíž ohromné zisky nejsou k dobru republiky, ale k dobru kapitalistické společnosti.
Sestátnění této dráhy žádá veškeré obyvatelstvo, což vysloveno bylo v resoluci, přijaté na schůzi v Příboře dne 5. září 1920, konané starostenským sborem okresu příborského, za přítomnosti důvěrníků všech obcí, stavů a tříd, jež byla také ministerstvu železnic zaslána.
Podepsání navrhují, aby ministerstvo železnic zahájilo ihned kroky ku brzkému postátnění nejvýnosnější dlahy v republice "dráhy Studénka — Štramberk" a provedlo pak přímé spojení mezi severní drahou a městskou drahou
Kojetín — Těšín místní drahou Štramberk — Veřovice.
Náklad obnosem 8,000.000 K k sestátnění potřebný bude v brzku uhrazen výnosností této dráhy a budiž zatím získán státní výpůjčkou.
Návrh se přiděluje dopravnímu výboru.
V Praze dne 9. listopadu 1920
Rýpar,
Sedláček, Dr. Nosek, Tománek, Myslivec, Kaderka, Dr. Buday, Dr. Mazanec, Dr. Kmeťko, Šamalík, Bobok, Hancko, Hlinka, Rozsypalová, Adamovský, Kopřiva, Fr. Navrátil, Janalík, Vrabec, Roudnický, Dr. Juriga.