Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
709.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ......................................................... 1920,
jímž se upravuje clo na automobily.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Položka 553. Všeobecné celní sazby pro československé celní území (příloha k nařízení vlády republiky Československé ze dne 12. května 1919, č. 379 Sb. z. a n.) mění se takto:
554. Automobily
Celní sazby
a) chassis s motorem neb bez něho, s karoserií neb bez ní, ve váze kusu:
1. 2500 kg a více ze 100 kg
50 K
2. 500—2500 kg exkl. z ceny
45%
3. méně než 500 kg z ceny
45%
b) karoserie pro automobily ve váze:
1. 2500 kg a více
α) pro nákladní automobily ze 100 kg
12 K
β) pro osobní automobily ze 100 kg
75 K
2. méně než 2500 kg z ceny
45%
c) nosné rámy pro chassis z ocelového plechu pro automobily ve váze
1. 2500 kg a více ze 100 kg
50 K
2. méně než 2500 kg z ceny
45%
K sazbám položek 553 a) 1., 553 b) 1., 553 c) 1. vybírati se bude valutní příplatek ve výši odpovídající vždy dočasnému příplatku k celním sazbám, jež jsou v příloze k nařízení ze dne 12. května 1919, č. 379 uvedeny ve sloupci celních sazeb ve francích.
§ 2.
Zákon tento nabývá účinnosti pátého dne po vyhlášení. Provedení jeho ukládá se ministru financí v dohodě s ministrem pověřeným správou úřadu pro zahraniční obchod.
Důvodová zpráva.
Clo na automobily v Československém celním tarifu, jež bylo přijato ve stejné výši z předválečného celního tarifu rakousko-uherského, naprosto neodpovídá změněným výrobním a cenovým poměrám přítomné doby. Celní sazba na automobily sama činí totiž dnes jen něco přes 1% a i s dosavadní valutní přirážkou nejvyšší kategorie činí sotva 7% z hodnoty dovážených automobilů. Tato ochrana celní není v žádném poměra k celní ochraně stanovené ve státech západních, jež vykazují průmysl automobilní daleko vyspělejší a mohutnější, jako příkl. Spojené státy severoamerické a Francie. Tak předepisoval celní tarif francouzský až do nedávná pro automobily (do váhy 25 q) clo 70% z hodnoty a snížil je teprve před krátkou dobou na 45% z hodnoty.
Československý průmysl automobilní, jehož zachování je nejen ze všeobecných důvodu hospodářských a sociálních, nýbrž i vzhledem k zajištění potřeby státní (národní obrany, spojení poštovního atd.) důležité, domáhá se již po delší dobu, aby dosáhl v obdobné míře ochrany proti soutěži zahraniční a tím. podmínky pro svůj další zdárný rozvoj. O žádostí, která byla podána průmyslem tímto již na jaře t. r., vyžádala si vláda vyjádření odborných poradních sborů, zejména dobrozdání obchodně-politické komise sdružených obchodních a živnostenských komor.
Vláda sama mohla dosud poskytovati ochranu průmyslem žádanou tím, že přísně bděla nad dovozem z ciziny a vyměřovala pro dovoz povolovaný značný poplatek dovozní mimo clo. Dovoz vozů osobních z ciziny nebyl zpravidla vůbec povolován. Při povoleních, jež se od případu k případu přece udělila, byl vedle dovozního cla předpisován vysoký dovozní poplatek, to z použitím práva, jež bylo v tomto ohledu zákonem ze dne 24. června 1920, čís. 418 Sb. z. a n. vloženo v ruce úřadu pro zahraniční obchod. Poplatek ten vedle cla vybíraný, činil příkl. u osobních automobilů 25% z hodnoty.
Avšak při postupném uvolňování zahraničního obchodu, ku kterému vývojem doby a zejména smlouvami obchodními s cizími státy dříve či později dojití musí, ztratil by průmysl automobilní i nynější přímou ochranu, která je dána režimem povolovacím, i nepřímou ochranu, která spočívá v dovozním poplatku, jenž vlastně nahražoval úkol cla. Nutno tudíž včas učiniti opatření jinaká, trvalá.
Dobrozdání, které si vláda již v červenci t. r. vyžádala, bylo obchodně politickou komisí sdružených obchodních komor po provedeném šetření podáno vládě počátkem listopadu t. r.
Ve vyjádření tom se navrhuje, aby pro dovoz automobilů bylo vyměřeno clo z hodnoty. Provedení zvýšené ochrany jest možno, jelikož clo na automobily nebylo v obchodních smlouvách předválečných sníženo, ba ani vázáno a jelikož závazek obdobný nebyl pojat ani do žádné z nově uzavřených obchodních smluv s jinými státy. Aby zvýšení cla na automobily nemohlo býti nikde vykládáno v nepříznivém smyslu, navrhuje vláda, aby změněné celní sazby byly formulovány i co do textu i co do výše cla přesně tak, jak to předpisuje celní tarif státu, který v automobilním průmyslu v Evropě nejvýše vyniká a na jehož zkušenosti co do potřeby a výše celní ochrany musí býti nejvíce spoléháno totiž tarif celní francouzský. Při tom béře však vláda za základ nikoliv francouzský celní tarif generální, nýbrž nejnižší celní sazby francouzské, kteréž jsou obsaženy v t. zv. tarif minimum.
Vláda mohla sice navržené opatření provésti již v uplynulých měsících jako nařízení spěšné, podléhající usnesení Stálého výboru Národního shromáždění, avšak neučinila tak, poněvadž si mohla zatím vypomoci nahoře zmíněnými opatřeními provisorními, plynoucími z kontroly zahraničního obchodu.
Nyní, po opětném shromáždění se sboru zákonodárného, předkládá vláda svůj návrh podepřeny zevrubným šetřením skutečných poměru hospodářských, vyjádřením příslušných odborných korporací, a výslovnou žádostí celého průmyslu automobilního, i podnikatelů i dělníků. Osnova budiž Národním shromážděním projednána a schválena a za tím účelem přikázána v poslanecké sněmovně výboru pro záležitosti průmyslu, živnosti a obchodu a po přijetí jejím touto sněmovnou senátě výboru národohospodářskému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
Vzhledem na odklad již nastalý a na význam i naléhavost této záležitostí, budiž předloha v obou sněmovnách projednána a schválena ve zkráceném řízení dle § 55 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 325 Sb. z. a n. a dle §.55 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 326 Sb. z. a n.
V Praze dne 6. listopadu 1920.
Ministr obchodu a správce úřadu pro zahraniční obchod: