Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
703.
Dringliche Interpellation
des Abgeordneten Hillebrand und Genossen
an den Minister für nationale Verteidigung
betreffend die blutigen Vorfälle in Eger.
Die Stadt Eger war am 14. Oktober d. J. der Schauplatz unerhörter, durch das vollige Versagen des dortigen Militärplatzkommandos verursachter Vorfälle. Am 12. Oktober waren 2.800 Mann Rekruten aus verschiedenen westböhmischen Bezirken eingerückt. Zugleich stellte sich heraus, dass weder für einen solchen Massenzuzug genügend Unterkünfte zur Verfügung standen, noch dass für ausreichende Verpflegung Vorsorge getroffen war. Die Rekruten, die in den beiden Kasernen nicht untergebracht werden konnten, mussten auf dem Flugplatz bei 3 Grad Kälte nächtigen. Aber auch in den Kasernen herrschten unerträgliche Zustände. Auf kaltem Dachboden und in ungeheizten Gängen wurden die Rekruten untergebracht, es fehlte an Decken und Strohsäcken, um die armen Menschen von der grimmigsten Kälte zu schützen. Als die Rekruten dann in der vom 12. auf den 13. Oktober folgenden Nacht zum Stopfen von Strosäcken kommandiert wurden, stellte sich heraus, dass weder Säcke noch Stroh in genügenden Quantitäten vorhanden waren. Dazu kam die aufreizende Tatsache, dass für Rekruten, die man zum Einrücken zwang, ohne sie unterbringen zu können, auch die primitivste Vorsorge für die Verköstigung fehlte. Als die halberfrorenen jungen Menschen ihr Frühstück forderten, wurden sie schroff abgewiesen. Die Verabfolgung der Mittagsmenage sollte durch die Kantine erfolgen, die aber im günstigsten Falle imstande ist, für tausend Mann Menage herzustellen und zu verabfolgen, während gleichzeitig 2.800 Mann der Verköstigung harrten. Man entschloss sich daher zu dem Auswege, für das Gross der Rekruten ein Relutum festzusetzen, dass aber nur K 4.52 betrug, während für das Mittagmahl allein in der Menage K 6.— zu zu zahlen waren. Es wurde also nicht weniger gefordert, als dass die armen Menschen, die man zum Militärdiest zwingt, einen Teil der Kosten der Mittagsmahlzeit und die gesamten Kosten des Frühstückes und des Nachtessens aus eigener Tasche bezahlen sollten! Daran, dass unter den Rekruten zahlreiche junge Menschen waren, die vorher viele Wochen hindurch durch Arbeitslosigkeit in's tiefste Elend geraten und darum vollständig ausser Stande waren, aus eigenen Mitteln sich zu verköstigen, hat das fürsorgliche Militärkommando offenbar überhaupt nicht gedacht und in sträflich leichtsinnigster Weise die Dinge heraufbeschworen, die sich aus diesen unerhörten Vorgängen entwikkelten. Wurden doch auch das ausgesetzte Relutum nur einem Teil der Rekruten ausgefolgt und nur ein Teil erhielt auch die festgesetzte Brotration, während ein grosser Teil der Eingerückten völlig leer ausging und ganz auf sich selbst angewiesen war. Die Folge dieser krassen Ungehörigkeiten waren jene blutigen Zusammenstösse, über die in der Tagespresse berichtet worden ist und die auch Ihnen, Herr Minister, durch telegrafische und mündliche Mitteilungen von Abgeordneten und Senatoren bekanntgegeben worden sind:
Nach Ihren eigenen Ermittelungen waren die Verwendung von 7 Personen, unter denen es auch Schwerverletzte gibt, das Ergebnis der Methoden, mit denen das schuldige Militärkommando die Folgen der eigenen groben Verfehlungen niederschlagen wollte. Gegen Hunger und Kälte hatte die Republik keine anderen Mittel, als die, die im alten verrufenen Oestereich in Anwendung kamen: Bajonettstiche, Gewehrkolbenschläge, Revolver- und Flintenkugeln.
Gegen ihren Willen und unter ihrem ausdrücklichen Protest sind die deutschen Bewohner dieses Staates in ihn hineingezwungen worden, mit Gewalt und Zwang verhält man die männliche Jugend zum Waffendienst. Der einfachste Menschenverstand müsste die verantwortlichen Faktoren zu der Erkenntnis führen, dass man den Rekruten aus diesen Gebieten nicht auch noch zumuten darf, wegen der Leichtfertigkeit und rücksichtslosen Unbekümmertheit militärischer Organe stillschweigend und ohne den Versuch einer Gegenwehr für diesen Staat zu erfrieren oder zu verhungern.
Angesichts dieser ungeheuerlichen Vorgänge fragen wir Sie, Herr Minister:
Ist die bei mündlichen Verhandlungen mit Ihnen bindend zugesagte strenge und rücksichtslose Untersuchung über die Ursachen der Zusammenstösse in Eger bereits abgeschlossen und haben Sie veranlasst, dass die schuldigen Organe eine exemplarischen Bestrafung zugeführt werden?
Haben Sie ferner verfügt, dass, wie von Ihnen versprochen, die schuldlosen Opfer der Pflichtvergessenheit des Stationskommandos von Eger, dass also jene Rekruten, die, von Hunger getrieben, die Kasernen verlassen und ihre Heimat aufgesucht haben, völlig straflos bleiben?
Prag, am 26. Oktober 1920.
O. Hillebrand
Čermak, Palme, Leibl, Dietl, Deutsch, Kirpal, Blatny, Schweichhart, R. Fischer, Schuster, Beutl, Dr. Holitscher, Dr. Hahn, Heeger, Hausmann, Pohl, Hackenberg, Taub, Schäfer, Grünzner, Dr. Czech, Kreibich, Wurmbrunn, Dr. Haas, Jokl, Häusler Kaufmann.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
703.
Naléhavá interpelace
poslance Hillebranda a soudruhů
na ministra národní obrany
o krvavých událostech chebských.
Město Cheb bylo dne 14. října t. r. jevištěm neslýchaných událostí, zaviněných naprostým selháním tamnějšího vojenského posádkového velitelství Dne 12. října narukovalo z různých západo-českých okresů 2,800 mužů. Zároveň se však ukázalo, že není ani dostatečného ubytování pro takový příliv mas, ani že nebylo postaráno o dostatečné zásobení. Nováčci, kteří nemohli býti ubytováni v obou kasárnách, musili přenocovati na letišti při 3 stupních mrazu. Avšak i v kasárnách byly nesnesitelné poměry. Nováčci byli ubytováni na studených půdách a nevytopených chodbách, nebylo přikrývek a slamníků, jež by ochránily ubohé lidi před nejkrutější zimou.
Když pak v noci ze dne 12. na 13. říjen nováčci dostali rozkaz k plnění slamníků, vyšlo najevo, že není ani slamníků ani slámy v dostatečném množství.
K tomu přistoupila ta dráždící okolnost, že pro nováčky, kteří byli k nastoupení nuceni, aniž by je bylo možno ubytovati, nebylo také ani nejjednodušším způsobem postaráno o stravování. Když tito polozmrzlí mladí lidé žádali snídani, byli příkře odmítnuti. Vydávání oběda měla opatřiti kantina, která však v nejpříznivějším případě jest s to připraviti a vydati stravu pro 1000 mužů, ač na stravování čekalo současně 2800 lidí. Sáhlo se tedy k východisku, stanoviti pro většinu nováčků relutum, jež obnášelo však jen K 4.52, ač se za pouhý oběd v jídelně platilo 6 K. Nežádalo se tedy nic méně, než aby ubozí lidé, již jsou nuceni k vojenské službě, zapravili si z vlastní kapsy část útrat za oběd a celé útraty za snídaní a večeři. Na to, že mezi nováčky jest mnoho mladých lidí, kteří před tím mnohatýdenní nezaměstnaností upadli do bídy a tudíž nebyli naprosto s to, stravovati se z vlastních prostředků, vojenské posádkové velitelství zřejmě nepomyslilo a trestným a lehkomyslným způsobem vyvolalo věci, jež se pak z těchto neslýchaných jednání vyvinuly.
Stanovené relutum bylo také jen z části nováčkům vydáno a také jen část obdržela stanovenou dávku chleba, kdežto většině narukovavších nedostalo se úplně nic a byla odkázána úplně na sama sebe. Následky těchto příkrých nepřístojností byly krvavé srážky, o kterých přinesly denní listy zprávy, a které byly také Vám, pane ministře, telegraficky i ústně oznámeny poslanci a senátory.
Dle Vašich vlastních šetření bylo výsledkem method, jimiž chtělo vojenské velitelství, nesoucí vinu na všem, zahladiti následky svých vlastních hrubých chyb, zranění sedmi osob, mezi nimi jsou také těžce ranění. Proti hladu a zimě neměla republika jiných prostředků než těch, jichž používalo to staré, vykřičené Rakousko: bodání bajonety, rány pažbou, kuličky z revolveru a pušek.
Proti své vůli a přes své výslovné protesty byli němečtí obyvatelé tohoto státu do něj vnuceni, násilím a nucením přidržuje se mužský dorost ke službě se zbraní. Nejprostší lidský rozum musil by přivésti zodpovědné činitele k poznání, že nemůže býti ještě žádáno, aby nováčci z těchto krajů z lehkomyslnosti a bezohledného nestarání se vojenských orgánů mlčky a bez pokusu o obranu zmrzli nebo umřeli hladem pro tento stát.
Vzhledem k těmto strašlivým událostem tážeme se Vás, pane ministře:
Jest již skončeno přísné a bezohledné vyšetřování o příčinách srážek v Chebu, jež jste závazně při ústním vyjednávání s Vámi přislíbil a učinil jste opatření, aby orgánové, již na tom nesou vinu, byli potrestáni?
Učinil jste dále opatření, jak jste nám slíbil, aby zůstali úplně bez trestu nevinné oběti zapomětlivosti na své povinnosti posádkového velitelství chebského, totiž nováčkové, kteří z hladu opustili kasárna a odešli domů?
V Praze dne 26. října 1920.
O. Hillebrand,
Čermák, Palme, Leibl, Dietl, Deutsch, Kirpal, Blatny, Schweichhart, R. Fischer, Schuster, Beutl, Dr. Holitscher, Dr. Hahn, Heeger, Hausmann, Pohl, Hackenberg, Taub, Schafer, Grünzner, Dr. Czech, Kreibich, Wurmbrunn, Dr. Haas, Jokl, Hausler, Kaufmann.