Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
698.
Návrh
poslanců Landové-Štychové, Zeminové, Pechmanové a soudruhů
na doplnění ustanovení zákonů o pojištění pracujících vrstev, povinném pojištěním mateřským.
Národní shromáždění republiky Československé račiž se usnésti, aby zákon o nemocenském pojištění byl doplněn takto:
Čl. 1.
Mateřské pojištění je povinným pro všechny ženy pracující ať námezdně nebo ve svých vlastních domácnostech.
Čl. 2.
Mezi pracující ženy, podléhající povinnému materskému pojištění, patří i pracující ženská inteligence. Povinné mateřské pojištění budiž připojeno k nemocenskému pojištění.
Čl. 3.
Zákon ze dne 30. března 1888, který byl novelisován zákony ze dne 4. ledna 1917 a ze dne 15. května 1919 budiž vzhledem k stávajícím poměrům pozměněn podle těchto zásad povinného mateřského pojištění:
a) Požitky vyplácené matkám, které opouští práci pro období těhotenství, porodu a šestinedělí, tvoří součást nemocenského pojištění.
b) Výše nemocenského budiž stanovena co nejvýše.
e) Dovolená matkám stanovena nejméně na dobu 16 týdnů, z těchto nejméně 8 neděl po porodu.
d) Příspěvky na nemoc a jim i pojištění v šestinedělí platí se podle ustanovení zákona o pojištění.
e) Po tuto dobu matce zaručeno bezplatné lékařské ošetření a pomoc porodní asistentky, i pomoc k udržení pořádku v domácnosti (místo nem. pojištění na rodinné příslušníky).
f) Premie na kojení buďtež kojícím matkám vypláceny až na dobu 36 týdnů.
g) Matkám budiž zajištěna možnost kojení mezi prací, a to průměrně 20 minut po 3 hodinách.
h) Podnikatelé, zaměstnávající nejméně 30 zaměstnanců, jsou povinni zříditi a udržovati zvláštní čistou, vzdušnou, v zimě vytápěnou místnost pro kojení dětí.
ch) Matkám musí byt až do jejich návratu zachováno místo, které pro porod a šestinedělí opustila.
i) Není rozdílu mezi matkami vdanými a svobodnými.
Mimo toho budiž pojištěným těhotným ženám a kojícím matkám zvláštním nařízením zajištěn dvojnásobný příděl potravin a zejména budiž zajištěn pravidelný příděl mléka.
Dále budiž při zpracovávání zákona o starobním a invalidním pojištění pamatováno na ženy mateřstvím zmrzačelé, jakož i na ty matky staré, které nejsou práce schopné a nemají pro stáří žádného pensijního požitku.
Odůvodnění:
Navrhovatelky u vědomí velké zodpovědnosti, kterou nesou jako zástupkyně pracujících žen v Československé republice, přistupují s požadavkem povinného mateřského pojištění všech žen pracujících ať námezdně nebo ve svých domácnostech. Dle zkušenosti z posledních let je samozřejmo, že péče o matku a dítě je jednou z předních povinností společnosti a že nemůže býti svalována na ochotnické síly, které se namnoze vyčerpávají nadlidskou obětavostí marně.
Péči o matku a dítě nutno organisovati podle určité soustavy. Ochranné zákonodárství zejména pokud se týče žen těhotných a šestinedělek, musí být doplněno tak, aby plně vyhovělo potřebám matek i dětí. Voláme zde po spravedlnosti v zájmu samého státu, neboť podle zpráv našeho státního statistického úřadu je zjevno, že je ta nadměrný počet mrtvě narozených, v hrozivě omezeném počtu narozených vůbec, z nichž opět značné procento umírá záhy po narození. Hlavní příčinou hrozivého tohoto úkazu je vedle hospodářské nejistoty a drahoty i naprosto nedostatečná péče, která je věnována v pracujících vrstvách těhotným a šestinedělkám. Dle zpráv z kruhů porodních asistentek, které pracují v proletářských čtvrtích měst nebo v průmyslových a zemědělských krajích, rodí se děti za nejtrudnějších okolností, ve tmě, zimě, špíně mnohdy za přítomnosti ostatních členů rodiny a i dětí.
Ale mateřství stává se kletbou i těch rodin, které žijí poněkud lépe. Neboť i zde musí matka pracovati do poslední chvíle, chce-li rodinu ochrániti před nedostatkem a nepořádkem. A sotva je děcko zrozeno, tu matky už druhého dne vstanou a ujímají se svých těžkých hospodyňských povinností, mrzačíce takto svá, porodem těžce zraněná ústrojí. Musí, neboť poměry jim nedovolují, aby za sebe zjednaly si pro svou domácnost vydatnou výpomoc. Netřeba dokazovati, že pozdější rozvrat mezi manžely a tím i celých rodin je přirozeným důsledkem nešťastného mateřství.
Jsme dnes spoluzodpovědny za všecka tato neštěstí, která dnes nabývají rázu všeobecnosti. Spoluzodpovědno je také slavné Národní shromáždění i vláda republiky Československé.
Proto odvolávajíce se na usnesení mezinárodního Sjezdu Práce, konaného koncem října 1919 ve Washingtoně, zejména pak na jednomyslné usnesení Mezinárodního Sjezdu Pracujících žen ve Washingtoně, podáváme tento návrh, který budiž přikázán výboru iniciativnímu a sociálně politickému.
V Praze dne 4. listopadu 1920.
Landová-Štychová, Zeminová, Pechmanová,
Hrizbyl, Hrušovský, Slavíček, Dr. Vrbenský, Trnobranský, Dr. Franke, Špatný, Sladký, Dr. Uhlíř, Laube, Sajdl, Dr. Bartošek, Buříval, Tučný, Drobný, Draxl, Stříbrný, Langr.