Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
688.
Návrh
poslance Chalupníka a soudruhů
na změnu §§ 77 a 82 živnostenského řádu. (Nov. z. r. 1885.)
Zákon
ze dne ................................................................... 1920,
jímž mění se §§ 79 a 82 živnostenského řádu. (Nov. zák. z r. 1885).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
§ 77 živnostenského, řádu (Novela zákona z r. 1885) mění se takto:
Není-li o čase, kdy mzda placena býti má pomocnému pracovníku, a o lhůtě výpovědní nic jiného ujednáno, předpokládá se, že smluvena byla týdenní výplata mzdy a 14denní lhůta výpovědní. Po dobu onemocnění pomocného pracovníka jest udělení výpovědi nepřípustné a může býti předsevzato teprve po opětném nastoupení práce.
Článek II.
V § 82 živnost. ř. (N. z. z r. 1885) odstavec h) pozbývá platnosti.
Článek III.
Zákon tento nabývá platnosti dnem vyhlášení a provedením jeho pověřuje se ministr obchodu a sociální péče.
Důvody:
Po dobu války a též v nynější době poválečné při zjednávání mzdových úmluv mezi dělnictvem a zaměstnavateli, aby nemusely býti zvyšovány základní mzdy, vzhledem ku stálému zdražování životních potřeb, byly v celé řadě průmyslových závodů uzavřeny smlouvy, ve kterých zavazují se zaměstnavatelé poskytovati zaměstnanému dělnictvu zvláštní drahotní přídavky, ošacovací příspěvky, příplatky ku hrazení diference vzniklé zvýšením cen mouky a jiných požívatin, poskytnouti dělnictvu buď zdarma, neb za sníženou cenu určité množství uhlí, atd. Tyto různé příplatky aneb výhody jsou dle smluv zaměstnavatelé povinni poskytovati dělníku. i v případě onemocnění. Zaměstnavatelé, aby se vyhnuli této povinnosti, využívají ustanovení § 82 ž. ř. a každého dělníka, jehož nemoc trvá déle nežli čtyři týdny, propustí. Tento postup zaměstnavatelů jest krajně nespravedlivý, neboť nejen, že po dobu nemoci vzhledem k nízké nemocenské podpoře vhání rodinu dělníka do veliké bídy, ale současně zbavuje dělníka existence, takže při opětném se jeho uzdravení, neb po vyčerpání nemocenské podpory ocitá se i se svou rodinou přímo v zoufalé situaci. Zejména v dnešní průmyslové krisi, kdy těžko jest dělníku nalézti nového zaměstnání, vyvolává tento postup zaměstnavatelů v řadách dělnictva z obavy o ztrátu existence značné znepokojení a může vésti k nemilým důsledkům.
Jest tudíž nejen příkazem sociální spravedlnosti, ale i v zájmu státu, aby touto změnou zákona přidrženi byli zaměstnavatelé ku konání povinností vůči dělnictvu, aby toto nebylo zbavováno existence jen proto, že namnoze v podniku ztratilo zdraví a namáhavou prací onemocnělo.
Ve formálním směru navrhujeme, aby návrh přikázán byl výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu.
V Praze dne 4. listopadu 1920.
Chalupník,
J. Černý, Geršl, Pik, Aster, Tayerle, Svoboda, R. Chalupa, Kříž Al., Koudelka, Karpíšková, Srba, Ulrich, Marek, Habrman, Novák, Johanis, Kasík, Bečko, Biňovec, Dr. Charvát, Němec, Sychravová.