Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
659.
Návrh
poslance J. Marka a soudruhů
v záležitosti regulování toku Moštěnky (Bystřičky), okres přerovský, ve střední její části.
Moštěnka byla v dolním toku regulována Vodním družstvem od mostu sev. dráhy po Kroměříž za přispění státu a země po třetině celkového nákladu.
V r. 1906 byla závěrka této regulace předložena sněmu moravskému ke schválení a při tom bylo konstatováno, že rozpočet byl o 80.000 K překročen a překročení odůvodněno tím, že stavební úřad musel rozšířiti světlost řečiště, aby nadprůměrné vody mohlo bez nebezpečí pojmouti.
Již tehdy bylo stavebnímu úřadu vytýkáno. že měl tuto důležitou nutnost rozšíření znáti před regulací a dle toho řádně rozpočet vypracovati a že se nemá regulovati bez náležitého prozkoumání stavu věci.
Následek překročení rozpočtu odnesl zemský fond a ministerstvo orby, ježto interesenti zdráhali se doplatiti na větší vydání.
Po nedlouhé době zemský výbor předložil nový návrh na regulaci Moštěnky, t.j. Bystřičky, od Chvalčova po Dřevohostice. Tehdy bylo finančním výborem zemského sněmu namítáno že nemůže zůstati střední tok neregulován, a návrh byl zamítnut.
Zakročením řady vlivných politiků moravských docílen byl slib, že i střední tok bude regulován. Na tento slib usnesl se finanční výbor na návrhu regulace horního toku. návrh byl schválen a zemským výborem za přispění ministerstva orby regulace po Dřevohostice ve skutečnosti byla také provedena.
Když pak se octnul nový návrh na regulaci středního toku Moštěnky ve sněmu, byla tehdejším místním zemským poslancem doporučována regulace dle zákona o vodním družstvu. Důvody leží na snadě; ježto dolní tok regulován byl i na útraty zájemců ze řad občanstva, projevila se tu snaha, aby také na střední tok povinni byli ostatní občané přispěti.
Zákon i přes odpor tento později projednán a 30. června 1912 mor. sněmem schválen a v r. 1915 vodoprávní jednání řádné provedeno a schváleno.
A nyní jeví se nové překážky.
Interesenti dolního toku podali protest proti provedení regulačního projektu s námitkou, že dolní tok by nemohl pojmouti nadnormální vody z vrchního a středního toku, ježto prý jest řečiště úzké a mělké.
A tu naskytují se otázky: bylo-li dolní řečiště úzké přes to, že bylo rozšířeno nad původní projekt regulační, čímž omluveno bylo překročení rozpočtu o 80.000 K v r. 1906, proč byl zhotoven, projednán a uzákoněn v r. 1912 projekt zemským stavebním úřadem vypracovaný od r. 1906 do r. 1912?
Když tomuto úřadu bylo již známo, že horní tok jest regulován a že ve středním toku vody se neztratí a musejí býti do dolního toku svedeny, proč byl projednán projekt a zákonem zabezpečen, když týž úřad předem věděl a věděti musel, že dolní tok vody vrchní nepojme?
Proč bylo zemi a státu uhraditi tolik výloh za komise, vypracování projektu a provedení vodoprávního jednání, když se předem vědělo, že střední tok nesmí býti regulován, pokud tok dolní rozšířen nebude — a kdo jest vinnen, že občanstvo středního toku má býti po celá dlouhá léta záplavami ožebračováno?
Vyhláškou ze dne 10. prosince 1913 místodržitelský rada Bleyleben na základě zemského zákona ze dne 30. června 1912, č. 90 m. z. z., a výnosu místodržitelství ze dne 8. listopadu 1913, č. 80.056, předložil zemským výborem vypracovaný projekt regulační středního toku, aby se provésti mohlo předepsané vodoprávní jednání v obcích: Dřevohosticích, Turovicích, Domaželicích. Čechách, Prusích, Beňově a Horní Moštěnici od 19. února do 5. března 1914.
Nesčetně archů popsáno a potištěno obsáhlými protokoly a nesčetný počet komisí odbyt na místech samých.
Ministerstvo financí povolilo náklad min. orby 1,800.000 K a zemský výbor přijal splátky na regulaci od min. orby.
V protokole jest konstatováno, že do 3 let bude projekt proveden a regulace skončena, že obec Beňov připlatí 4000 K na obecní most železobetonový a zemský. fond postaví nový a na jiném místě.
Most stávající jest již shnilý a nebezpečno po něm jezditi, ceny se horentně zvýšily, leč regulace nepokračuje a most se nestaví.
Obec zdržena projektem stojí před nutností postavení nového mostu na starém místě, což rovněž stálo by dnes statisíce.
Okupované pole pro regulaci zemský výbor pronajímá, ač pole byla věnována zdarma na regulaci a ne za příčinou pronajímání. Vodní síla vykoupená leží ladem a mlýny se topí v záplavách, ani stavbu silnice nelze provésti, poněvadž hrozí nebezpečí záplav, které by zničilo tyto nové objekty.
Uvedení všech těchto okolností jest obžalobou jednak zemské správy politické, jednak jejích kruhů technických.
Odborníkům muselo býti přece známo, čeho bylo třeba učiniti, aby vody mohly býti odvedeny do Moravy, a znalcům mohlo býti známo po dlouholeté zkušenosti a zkouškách, jaké množství vody musí býti do Moravy odvedeno, aby střední i dolní tok vyhovoval.
Přichází-li se ještě nyní po 14 letech s námitkou, že dolní tok jest špatné regulován, když z horního toku lehkomyslně novou regulací vody svedeny byly do středního toku, kde působí katastrofální záplavy, a že se tento střední tok regulovati nesmí, pokud dolní tok nebude řádně rozšířen pak jest to práce, která musí způsobiti úžas u odborníků.
Území celého středního toku zaplavováno jest nejméně jednou, obyčejné však dvakráte do roka zátopami vod regulovanou částí horního toku a statisícové škody odnáší za svou práci obyvatelé této části Moravy jen proto, že u zemského výboru v Brně nebyli v pravý čas praví lidé na místě.
Jest bolestno vzpomenouti na to, že ještě stále ve věci tak eminentně vážné jest spor mezi kompetentními instancemi, jedná-li se o regulaci říčky nebo hrazení bystřiny. — A zatím utíkají léta, škody rostou do milionů, usnesené zákony se neprovádějí.
Situace tato vzhledem k celkovému národnímu hospodářství republiky, které vyžaduje, aby každé pídě země využito bylo dokonalým způsobem, a aby neunikal výtěžek pilné práce zemědělce, přikazuje započíti pokud možno ihned s prováděním regulace Moštěnky (Bystřičky) ve smyslu zákona z r. 1912.
Podepsaní tudíž navrhují:
Budiž započato s regulací středního toku Moštěnky (okres Přerov na Moravě) ve smyslu zákona ze dne 30. června 1912 při současné úpravě dolního toku této říčky.
Práce tyto jakož i finanční náklad buďtež zařazeny do investičního programu republiky Československé na rok 1921. Po stránce formální navrhují podepsaní, aby návrh tento přikázán byl výboru rozpočtovému a zemědělskému.
V Praze dne 4. listopadu 1920.
J. Marek,
Aster, Bechyně, Dr. Meissner, Chalupa A., Černý Jan, Dr. Dérer, Karpíšková, Koudelka, Svoboda, Tadlánek, Ulrich, Geršl, Hampl, Chalupník, Stivín, Zverec, Kasík, Oktavec, Pik, Pocisk.