Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
654.
Návrh
poslance Staňka, Vaculy, Nejezchleb-Marchy a soudruhů
na vybudování hydrologického ústavu v Brně.
Není třeba, abychom zde zdůvodňovali význam správného vodohospodářství pro "naši republiku. Je dokonce mezinárodního významu a řada středoevropských států má na něm svůj značný zájem. I když nepřihlížíme k této okolnosti, význam dokonalého vodního hospodářství v hranicích našeho státu je obrovský a vysvítá to už z pouhého výpočtu úkolů vodohospodářských: zabrániti škodám vodním a vodu, tento cenný dar přírody, využitkovati co nejlépe k účelům zemědělským, průmyslovým, silotvorným, dopravním a assanačním.
Pro zemědělství je vodní hospodářství životní otázkou — ať už se týká zabraňování záplav — anebo meliorací půdy. Vždyť jenom na Moravě jeví se potřeba odvodniti neméně než 300.000 ha půdy a zmeliorovati 80.000 ha luk a 20.000 ha pastvin. Národohospodářský význam těchto meliorací je obrovský a roste neustále s bojem o hospodářskou nezávislost naší republiky. Nutno žalovati, že za Rakouska nebylo patřičného pochopení pro tyto otázky a že jsme v otázce meliorace půdy zůstali daleko za jinými státy. Tím nutnější jsou rychlé pokroky v republice a můžeme s povděkem konstatovati, že meliorační ruch zvláště na Moravě začíná se velmi slibně rozvíjet. Pracuje tam hodně přes 100 družstev a prostavělo letošního roku téměř 10 mil. K. Stejný obnos prostavěl se na Moravě i v regulacích toků a možno říci, že tyto investice budou stoupat rok co rok.
V zájmu hospodářského vývoje státu a v zájmu zvýšení produkce zemědělské vůbec je však nutno, aby se meliorace i regulace prováděly nejen v hojné míře, ale i správně a patřičný zřetel vzat byl při tom i na kvalitu provedených prací.
To vyžaduje především, aby projektování melioračních a regulačních staveb bylo postaveno na pevný vědecký základ, neboť první podmínkou stavby jest pečlivě vypracovaný projekt sestavený na základě přesných prací technických, pedologických, hydrologických a hospodářských. Pokud se týče technického provádění, melioračních projektů, je problém tento nejen všestranně objasněn, ale i správné a racionelní provedení stavby pokrokem techniky umožněno. Důležitou, leč nikoli všestranně objasněnou, jest při projektování meliorací otázka pedologicko-hydrologická, týkající se vztahu melioraci k fysikálním vlastnostem a mechanickému složení půdy, její struktuře, propustnosti pro vzduch a vodu, její vzdušné a vodní kapacity, hloubky, kolísání, pohybu a regulování spodní vody.
Od činitelů pedologických a hydrologických závisí způsob odvodnění a při drenážích usuzujeme z nich na správnou hloubku a rozchod trativodů při závlahách na množství potřebné vody, způsob závlahové stavby a závlahového provozu.
Vedle meliorací hraje otázka hydrologická a pedologická důležitou roli při stavbách regulačních a úplavňovacích. U staveb regulačních jest nutno posouditi vliv snížené neb vzduté hladiny vodní na výšku a kolísání spodní vody v přilehlém území. Jest dále nutno oceniti vztah normálního v roce nejdéle trvajícího stavu vodního na výšku podzemní vody před a po provedené úpravě toku, vliv ochranných hrází zátopových na vodní poměry přilehlého území a vliv usazeného kalu v inundačním území při zátopách.
Správné provádění meliorací pozemků a úprav říčních, ať se tyto úpravy provádějí k účelům melioračním, ochranným, dopravním anebo silotvorným, vyžaduje tudíž hydrologicko-pedologického šetření, ale též systematického pokusnictví. Za účelem provádění tohoto šetření a jeho organisace, jakož i za účelem provádění systematického pokusnictví, budiž vybudován v Brně hydrologický ústav.
Úkolem tohoto ústavu bylo by ovšem i pokusnictví při výzkumech o spodní vodě, jejím vzniku, vyskytování pohybu a jejím využití pro účely zásobovací. Při tom bude nutno přihlédnouti i k provedeným již stavbám vodárenským a vésti o nich vědeckou evidenci, které by se po příslušném zpracování použilo k soustavnému výzkumu spodní vody, jakožto podkladu pro stavby nové. Dalekosáhlý se stanoviska zdravotnického byl by význam tohoto ústavu, pokud by vyhledával zdroje zdravé, pitné vody, které postrádá dosud, většina obcí našeho státu a, pokud by řešil problém neškodného odvádění a čistění svlažků a odpadních vod průmyslových z oblasti měst. S tím souvisí ovšem i otázka využitkování městských splašků pro účely zemědělské a zachraňování onoho dusíku, jenž s nimi nám uniká.
Pro účely hydrologické — obzvláště meliorační, bude též nutno objasniti vliv srážek na půdní a vodní poměry a měřiti výpar, vsakování vody — jakož i povrchový odtok srážkové vody. Hydrologický ústav stál by v úzkém spojení se stavebními úřady melioračními a regulačními a byl by ve stálém styku s výzkumnými ústavy s programem, který se hydrologickým ústavem doplňuje. Též by byl zároveň poradním sborem veřejné zdravotní služby při otázkách zásobování měst vodou a odvádění, jakož i čistění odpadních vod městských.
Sídlem tohoto ústavu budiž Brno, a to nejen pro svou centrální polohu, ale hlavně, poněvadž po stránce meliorační a regulační právě na Moravě a na Slovensku nutno nejvíce pracovati. Mimo to je Brno sídlem vysoké školy technické, vysoké školy zemědělské i lesnické a hlavně sídlem velikého výzkumného ústavu zemědělského, jehož práce těsně je spjata s vědeckými výzkumy ústavu hydrologického. Mimo to má hydrologický ústav v Brně již předchůdce v ústavu pro meliorace, vodárenství a kanalisace při české technice, který ovšem ani po stránce budov a laboratoří ani po stránce dostatečných odborových sil a hmotných prostředků, jsoucích k disposici — daleko nestačí na řešení úkolů tak velkých a dalekosáhlých.
V důsledcích všeho toho navrhují podepsaní:
Národní shromáždění račiž se usnésti:
§ 1.
Hydrologický ústav budiž po dohodě se zemským výborem moravským během roku 1921 vybudován v Brně.
§ 2.
Na vybudování tohoto ústavu vkládá se do investičního rozpočtu pro rok 1921 obnos Kč 1,000.000. Mimo to povoluje se na osobní a věcné vydání tohoto ústavu pro rok 1921 obnos 200.000 Kč.
§ 3.
Zúčastněná ministerstva se vyzývají, aby patřičné položky na dobudování tohoto ústavu zařadila do rozpočtu pro rok 1922.
§ 4.
Provedení tohoto zákona ukládá se ministerstvu zemědělství, ministerstvu veřejných prací a zdravotnictví.
V Praze, dne 4. listopadu 1920.
Staněk, Vacula, Nejezchleb-Marcha,
Rychtera, Malypetr, Mach, Štolba, Chlebounová, Ing. Botto, Jar. Hálek, Beran, Dr. Hnídek, MUDr. Srdínko, Dr. Černý, Jan Černý, Vahala, Stodola, Bradáč, Křemen, Tůma, Dr. Kubíček.