Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
653.
Návrh
poslanců Frant. Petrovického, V. Veverky, V. Votruby a soudruhů
na změnu § 130. c) odst. 1. ž. ř. v tom směru, by byla vyslovena přístupní povinnost odborných společenstev živnostenských ku příslušným svazům (jednotám) zemským, aneb teritoriálním (dle polit. okresů, obvodů, obchod. a živnost. komor) a těchto posledně jmenovaných ku svazům (jednotám) řádu vyššího.
Živnostenský řád rakouský byl vždy pro živnostnictvo polovičatý a to proto, že měl vliv na jeho tvoření a doplňování různými tak zvanými živnostenskými novelami byrokratismus vlád vídeňských. Ten měl vždy na paměti velkokapitál jak průmyslový tak zemědělský. Vysocí úředníci rakouských ministerstev po většině byli rekrutováni ze stavu privilegovaného, nám vždy cizího, rakouské šlechty. A tu bylo vždy marnou snahou živnostnictva a jak jsme se přesvědčili, marnou snahou organisací živnostenských, aby náměty námi pro spravedlivou úpravu živnostenského řádu podávané, byly nejenom uváženy nestranně, avšak potom také skutečné vsunuty v příslušné předpisy živnostenského řádu.
Byla to zejména poslední t. zv. novela živnostenského řádu z roku 1907, jež na jedné straně dala přednost organisování se živnostnictva podle jednotlivých oborů ve společenstvech čistorodého rázu, dala zároveň možnost ku tvoření se odborných organisací vyššího řádu, avšak na druhé straně nezaručuje lato novela snadnější způsob provádění těchto dosti obtížných organisačních prací.
Některé obory živnostenské na př. hostinští, obchodníci atd. využili náležitě a dosti rychle této novely, pokud se týče seskupení stavovských příslušníků v odborných společenstvech, těchto v zemských svazech aneb ve svazech společenstevních, dle obvodu jednotlivých Obchodních a živnostenských komor v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Byla by to organisace beze sporu ideální, kdyby ji živnostensky řád byl vyřešil důsledně a ne polovičatě. Jako téměř vždy ideál nepřiblíží se, vlastně lépe řečeno nedosáhne skutečnosti, tak i zde u nás mnoho chybí k tomu, abychom mohli říci, že skutečně probíhá od našich společenstev buď k zemskému svazu aneb přes svazy až k Jednotě svazů harmonicky a účelně všecka ta potřebná práce, jež vyžaduje zapadávání všech koleček do ozubí největšího kola organisačního, které potom cely organ. stroj táhne a vede.
Příčinou toho jest volnost přístupu společenstev k zemským svazům, aneb svazů teritoriálních k Jednotě svazové.
Jsou snad mnozí theoretičtí pracovníci živnostenští, kteří vidí i výhodu ve volném přístupu ke svazku organisací vyššího řádu, avšak my, praktikové, nesouhlasíme s tímto názorem, který brzdil často naši jednotnost v řešení stavovských otázek, jež snad by se potkávaly s většími výsledky, nežli se někdy stalo.
Dosavadní prakse živnostenských organisací vyšších byla ta, že z ohledu k celému stavu hleděly k tomu, aby i ta společenstva, jež často z důvodů osobních nebyla členy příslušných svých svazů, přece vždy informovaly a zastávaly před veřejnosti občanskou i úřední.
A právě následkem zmíněné benevolence organisací vyššího řádu společenstva mimo ně stojící požívala sice ochrany a výhod z povšechné práce svazů pro ten neb onen živnostenský obor plynoucích, avšak povinností nekonala žádných.
V tom přejeme si nyní změnu a to (§ 130 c) odst. 1. z. ř.) v tom směru, aby byla vyslovena přístupní povinnost odborných společenstev ku příslušným svazům, (Jednotám zemským aneb teritoriálním) podle polit. okresů, obvodů obchodních a živnostenských komor a těchto posledně jmenovaných ku svazům (jednotám) řádu vyššího, ježto samozřejmě jak bylo dříve vzpomenuto musí vyplývati tato povinnost přístupní z práv, jež často společenstva mimo svazy stojící pro sebe reklamovala a reklamují, také povinnost k plnění všech závazků organisačních.
Nebylo by snad ani třeba žádati splnění tohoto našeho přání, kdyby zákonodárce při spracovávání novely živnostenského řádu z roku 1907 byl našim společenstvům přiznal aspoň tu výhodu, která byla přiřčena § 130. c) živnostenského řádu odst. 7. obchodnictvu textem, že společenstva živností obchodních osvobozena jsou od přivtělení k okresním jednotám, přistoupí-li k některému svazu odbornému.
Tu by jistě ta společenstva, jichž beztak je dnes již nepatrný zlomek, přistoupila do jednoho k příslušným stavům z toho jedině důvodu, že prospěch z organisační práce společné s organisacemi vyššího řádu jest nesporně znatelný a výhodný, nežli s organisacemi okresních jednot, ve kterých je činnost všeobecného rázu tříštící se a křižující právy mnohých sobě odporujících živnostenských oborů.
Tento návrh stručně jenom stylisovaný, jenž je přáním všeho živnostnictva v republice na základě zkušeností od vydání poslední novely živnostenské z roku 1907 získané budiž přikázán výborům: iniciativnímu, pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a právnímu.
V Praze dne 3. listopadu 1920.
Petrovický, Veverka, Votruba,
Dr. Matoušek, Dr. Lukavský, Dr. Kramář, Dr. Hajn, Dr. Stránský, Purkyňová, Mašek, Bergman, G. Navrátil, Zavřel, Dr. Rašín, ing. Bečka, Dyk, Špaček, Šamalík, Kopřiva, Janalík, Navrátil Fr.