Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
651.
Interpelace
poslanců Františka Langra, Václava Sladkého, Vlad. Drobného a druhů
na ministry vnitra, financí a spravedlnosti
ohledně provedení likvidace cizozemských pojišťoven.
Podle vídeňských novin ze dne 27. dubna 1920 bylo ministerstvem vnitra a vyučování, jakožto dozorčím úřadem Rakouské republiky odňato provozovací právo ku pojišťování na území Rakouské republiky těmto čs. pojišťovnám:
1. První české vzájemné pojišťovně v Praze,
2. První české zajišťovací bance v Praze,
3. České vzájemné životní pojišťovně v Praze,
4. Sv. Floriánu, vzájemné pojišťovně pro německé okresy a obce v Chebu,
5. Rolnické vzájemné pojišťovně v Praze,
6. Zemské dobytčí pojišťovně v Brně,
7. Moldavii, akciové pojišťovně v Praze,
8. Patrii, akciové pojišťovně v Praze,
9. Pražské městské pojišťovně v Praze,
10. Pražské městské životní a důchodové pojišťovně v Praze,
11. Pojišťovně Praha v Praze,
12. Zemskému pojišťovacímu fondu cís. Fr. Jos. v Praze,
13. Slavií, vzájemně pojišťovací bance v Praze.
Při vydání zákazu těmto pojišťovnám k provozování obchodu byly odbornými kruhy rakouskými vysloveny určité obavy, zda vláda naše nesáhne k odvetným opatřením, neboť území naší republiky je cizozemskými pojišťovnami v pravém slova smyslu zamořeno. Nestalo se tak však. Nařízení vlády republiky Čs. ze dne 24. června 1920, čís. 402 nařizuje převzetí cizozemských pojišťoven pojišťovnami domácími a zní:
ť§ 1. Ministr vnitra se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem financí a spravedlnosti sjednal a schválil podmínky pro převod pojištění od cizozemských ústavů pojišťovacích, které tyto uzavřely s příslušníky republiky Československé nebo s osobami, majícími stálé bydliště v republice Československé na ústavy domácí. Při převodu tomto buďtež pojistky tak změněny, aby zájmy zdejších pojistníků byly co nejvíce chráněny, zejména pokud se týče příslušnosti soudní a měny, v které je splniti závazky ze smlouvy pojišťovací.
Schválení tohoto převodu má za následek, že cizozemské pojišťovny sprošťují se veškerých závazků vůči pojistníkům a že pojistníci vstupují v pojišťovací poměr pouze vůči ústavu přejímacímu pojištění.
§ 2. Nařízení toto nabývá ihned účinnosti a provedením jeho pověřuje se ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.Ť
Od té doby však pravděpodobně nestalo se nic a cizozemské pojišťovny nerušeně dále pracují a náš národní majetek plyne tak za hranice.
Již mírovou smlouvou bylo stanoveno, že pojišťovny, nemající sídla na území naší republiky, musí do deseti let, t. j. do roku 1928 likvidovati a mají právo obchody pouze do té doby udržovati, nemají však práva svých obchodů přes tento termín (1928) uzavírati.
Rakouská vláda vydala zákon ze dne 22. července t. r., čís. 353 ř. z., jímž stanoveny byly podmínky, pod jakými uznávají se rakouské půjčky válečné za dluh rakouské republiky. Pro pojišťovny vídeňské a ještě více pro československé jich pojištěnce důležité jest ustanovení, že přejata bude Rakouskou republikou jen ona část válečných půjček, která připadá na krytí premiových reserv, odpovídajícím závazkům pojišťoven vůči osobám, majícím stálé bydliště v Rakousku. Vzhledem k tomu, že vídeňské pojišťovny jako Fénix, Universale, Allianz Gisela, Vídeňská, Dunaj, mají ke krytí veškerých svých reserv, připadajících na pojištění v Československu téměř výhradně válečné půjčky, které nejsou uznávány nyní ani v Rakousku ani v Československu, jsou tudíž tyto prémiové reservy prázdnou číslicí na papíře bez jakéhokoliv krytí. Že stav tento nemůže dlouho býti ponechán nejistým jest jasné, a vláda musí co nejdříve do "důsledku vyříditi také tuto zbývající ještě otázku válečných půjček vídeňských pojišťoven stejně jako otázku pojištění válečné půjčky, aby tato smutná památka na působení vídeňských pojišťoven v naších zemích mohla již býti odstraněna.
Přes to vše provozují cizozemské pojišťovny nekalou konkurencí našim domácím českým pojišťovnám a v době stávky zaměstnanců českých pojišťoven vpadají jím v zad prohlášením, že české pojišťovny nemají peněz k vyplácení svých zaměstnanců a nekalou konkurencí na podklade nesprávných tvrzení, budovaných na stávce zaměstnanců čs. pojišťoven, ústavy tyto poškozují.
Považujeme další nerušené obchodování cizozemských pojišťoven za silné poškozování našich národohospodářských zájmů a těžký hřích, který se tu páše na republice.
Jest nutno prováděcími nařízeními k výše citovaným zákonnitým ustanovením přesně vymeziti pravomoc a činnost cizozemských pojišťoven a proto táží se podepsaní:
1. Jsou pánům ministrům vnitra, financí a spravedlnosti okolnosti uvedené známy?
2. Co hodlají páni ministři vnitra, financí a spravedlnosti podniknouti, aby zákonům a mírové smlouvě v této věcí učiněno bylo zadost?
V Praze dne 4. listopadu 1920.
Langr, Sladký, Drobný,
Buříval, Trnobranský, Landová-Štychová, Dr. Franke, Hrizbyl, Zeminová, Laube, Hrušovský, Tučný, Sajdl, Pechmanová, Draxl, Stříbrný, Slavíček, Netolický, Špatný, Dr. Bartošek, Dr. Vrbenský, Dr. Uhlíř.