Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
650.
Interpelace
poslanců L. Pika, Geršla, A. Remeše a soudruhů
na ministra školství a národní osvěty:
1. o výnosu presidia zemské Školní rady v Praze ze dne 11. října 1920,
2. o neprovedení resolučního návrhu Národního shromáždění, přijatého dne 9. dubna 1920 o zatímním zřízení okresních komisí školních pro přechodnou dobu,
3. o provádění ustanovení paritního zákona z 23. května 1919 o právních poměrech učitelstva při poskytování drahotní výpomoci státním zaměstnancům.
Ad 1. Praesidium zemské školní rady v Praze vydalo dne 11. října 1920 výnos tohoto znění:
ťVynesením ministerstva školství a národní osvěty ze dne 16. dubna 1920, čís. 16482, bylo ponecháno na vůli okresním školním radám, aby na základě sborového usnesení svého připustily do svých schůzí volené zástupce učitelstva s hlasem poradním v počtu a za podmínek, které uznají za vhodné, avšak t. zv. učitelské rady a obsazovací komise, jež ustavilo si v některých okresích školních učitelstvo samo, nemají žádného podkladu zákonného a také nebyly ani vyššími úřady školními vůbec povoleny. Z toho důvodu jsou nepřípustný.Ť
Výnos tento svědčí zřejmě, že není tu vůle zrušiti okresní školní rady, když se teprve nyní svoluje, aby do nich byli připuštění zástupci učitelstva ve větším poctu.
Druhá jeho část o učitelských radách a obsazovacích komisích je neoprávněné zasahování do občanských práv učitelstva a učitelských organisací, protože učitelské rady a obsazovací komise podléhají jako výkonné orgány těchto učitelských organisací jedině ustanovením zákona spolčovacího a shromážďovacího a povolování i rozpouštění jich přísluší úřadu politickému.
Ad 2. Resoluční návrh N. S. z 9. dubna 1920, jímž se ustanovuje, aby pro přechodnou dobu, nežli bude proveden zákon ze dne 9. dubna 1920 o zřízení místních a župních škol. rad, byly zatím ustaveny okresní komise školní, nebyl dosud proveden, Návrh tento přijat byl z toho důvodu, aby správa školských záležitostí byla upravena podle demokratických zásad pokrokového státu za spolurozhodování školských odborníků. Opíral se o skutečností, že byrokratický systém, přejatý z praxe bývalé říše, je svou těžkopádností a nedemokratickým duchem největší překážkou rozvoje národního školství a tím kulturních potřeb státu.
Ad 3. Ve schůzi N. S. dne 26. října t. r. prohlásil p. ministerský předseda, že předloží návrh zákona, kterým ustanoven bude od 1. listopadu t. r. počínaje nový měsíční drahotní přídavek pro státní zaměstnance a věnována jim bude pro ošacovací akci nezúročítelná zápůjčka v obnosu 300 milionů Kč.
Podle jednání ve státně-zřízeneckém výboru nemá tato akce finanční vztahovati se na učitelstvo.
Paritním zákonem z 23, května 1919 usneseným N. S. sankcionovaným vládou a presidentem republiky se ustanovuje:
ťUčitelstvu se přiznávají v mezích tohoto zákona služební příjmy rovné oněm, které náležejí státním úředníkům souhlasného předběžného vzdělání v příslušných hodnostních třídách a skupinách. Služebními příjmy rozumějí se tu veškeré platy a požitky služební, mimořádné nadlepšení k nim a výhody, které příslušejí státním úředníkům podle platných zákonů a nařízení k nim se odnášejících, kteréžto zákony jest na učitelstvo přizpůsobiti.Ť
Kdyby nynější program vlády pro úpravu hmotných poměrů státních zaměstnanců neměl se snad vztahovati na učitelstvo, jež stejně jako státní zaměstnanci těžce bojuje o svou existenci v nynějších nepříznivých drahotních poměrech, bylo by to v zřejmém odporu s ustanovením paritního zákona.
Z uvedených příčin táží se podepsaní:
1. Je-li p. ministru znám výnos praesidia zemské školní rady, chce-li poukázati praesidium, aby neporušovalo občanské svobody učitelstva a výnos z 11. října 1920 odvolalo?
2. Jaké stanovisko zaujímá p. ministr k zrušení okresních školních rad a kdy chce je nahraditi okresními komisemi školními?
3. Chce-li p. ministr zdůrazniti panu ministru financí ustanovení paritního zákona z 23. května 1919 a zasaditi se o to s největší rozhodností, aby při nové úpravě hmotných poměrů státních zaměstnanců byla ujednána platnost paritního zákona?
V Praze dne 4. listopadu 1920.
Pik, Geršl, Remeš,
A. Němec, Marek, Aster, Karpíšková, Novák, Hampl, Ulrich, Benda, Kříž Al., Tayerle, J. Černý, Černý Ant., Biňovec, Srba, Chalupa, Bečko, Koudelka, Johanis, Bechyně, Brodecký, Dr. Meissner, Sychravová, Kasík.