Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
646.
Interpelace
poslanců Hakena, Landové-Štychové, Dra Hahna a soudruhů
na ministerského předsedu
ohledně amnestie pro útočníka na Dra Kramáře, Gregora.
Odsouzený útočník na Dra Kramáře, Šťastný, byl presidentem Masarykem na návrh vlády amnestován. Tato skutečnost, že vláda jej k amnestii navrhla a že president amnestii udělil, jest dokladem, že se nejedná o čin, který by byl spáchán z nečestných pohnutek
Vzhledem k tomu, že byl amnestován Šťastný, vyniká tím křiklavěji skutečnost, že amnestie nedostalo se druhému účastníku téhož činu, Gregorovi. Gregor byl vzdálenějším účastníkem činu. Kdežto Šťastný vešel do předsíně ministerského předsedy a tam vystřelil, Gregor pouze o vůli k tomuto činu věděl a čekal na hradním nádvoří. Šťastný byl soudem odsouzen k delšímu trestu než Gregor.
Kdyby nebylo pro amnestii důvodů morálních, byla by ji jistě vláda nenavrhla a president by ji býval neudělil. Když tu však tyto důvody jsou, pak jest samozřejmé, že jsou tu při nejmenším stejné pro oba odsouzené. Vzniká velmi trapná situace, kterou cítí celé veřejné mínění, když Gregor k amnestii navržen nebyl.
Bývalý ministr spravedlnosti amnestii pro Gregora nenavrhl, jelikož týž odmítl písemně Dra Kramáře odprositi. Bylo líčením zjištěno, že Gregor žádné osobní zášti proti Dru Kramáři neměl. On sám na něj nevystřelil. V činu viděl demonstraci proti tomu, že nový český stát zařizoval se tehdy na čistě buržoasních základech upevňováním soukromého vlastnictví. Předvídal konce, ku kterým to povede a domníval se, že sebeobětováním jednotlivců budou massy vyburcovány aby budování republiky svým tlakem daly jiný směr, k socialismu. Dnes Gregor, jenž při svém mládí jest povahou velmi ušlechtilou, hlubokou a vážnou, stojí na stanovisku, že za to, co učinil, musí nésti plnou měrou zodpovědnost, že musí na sebe vzíti všechno utrpení, o němž předem věděl, že bude jeho jednání důsledkem.
Za amnestování neprosí on, prosí jeho matka. Jedinou překážkou amnestie bylo, že Gregor odmítá splniti kladenou mu podmínku, aby písemně odprosil Dra Kramáře. Neodmítá ji splniti z nějaké přepjaté hrdosti, nýbrž proto, že se domnívá, že by krokem, jejž by učinil pro ulehčení osobního svého osudu, poškodil v dělnictvu ideu, které jest stoupencem. I kdo jest krajním odpůrcem toho světového názoru, kterým jest ovládán Gregor, pochopí tragiku, do které se tento dostává právě následkem svého poctivého idealismu a své důslednosti. Matka Gregorova prosí za amnestii pro svého syna úpěnlivě z důvodů mateřské lásky, poněvadž týž zachvácen jest v žaláři tuberkulosou a mladý jeho život jest ohrožen. Vzhledem k tomuto stavu táží se podepsaní pana ministra spravedlnosti:
Jste ochoten navrhnouti, aby podobně jako Šťastný byl také Gregor amnestován?
V Praze dne 3. listopadu 1920.
Haken, Landová-Štychová Dr. Hahn,
Skalák, Kreibich, Kučera, Blažek, Tausik, Malá, Barovszky, Teska, Dr. Šmeral, Darula, Krejčí, Toužil, Taub, Schäfer, Merta, Burian, Surányi, Mikulíček, Koutný.